Bankovní rada na svém březnovém zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 5,75 %

Šlo o stejný rozsah snížení úroků jako na předchozím zasedání bankovní rady na počátku února a na finančním trhu očekávání snížení sazby o půl procentního bodu drtivě převažovalo.

Inflace v české ekonomice klesá rychleji, než se čekalo, když již v únoru dosáhla úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Samotný vývoj inflace nabízí argumenty i pro výraznější snížení sazeb než o půl procentního bodu v jednom kroku, k určité zdrženlivosti v tomto ohledu naopak vybízí oslabení koruny, pozorované po únorovém snížení úroků.

Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu na úroveň 5,75 % odpovídá převažujícímu očekávání na finančním trhu.

Inflace v české ekonomice v prvních dvou měsících letošního roku výrazně klesla a data z trhu práce naznačují, že se nenaplnilo riziko roztočení tzv. mzdově-inflační spirály.

Růst mezd v české ekonomice zůstává umírněný a dostupné průzkumy naznačují, že na straně spotřebitelů došlo ke zmírnění očekávání ohledně růstu cen v dalších měsících.

Data z české ekonomiky zároveň vykreslují smíšený obrázek ohledně celkového výkonu, neboť poměrně silný růst maloobchodních tržeb za letošní leden kontrastoval se slabou průmyslovou výrobou a poklesem průmyslových objednávek.

Základní scénář prognózy z dílny ČNB, jenž byl zveřejněn na minulém zasedání bankovní rady na počátku února, pracuje s předpokladem výrazného poklesu úrokových sazeb zejména v letošním prvním pololetí.

Jak aktuální vývoj inflace a další zprávy z české ekonomiky, tak vyznění základního scénáře prognózy ČNB by hovořily pro výraznější snižování úroků než o půl procenta v jednom kroku.

Bankovní rada ovšem v únoru při prezentaci nové prognózy dala najevo, že úroky budou pravděpodobně klesat pozvolněji, než s čím pracuje základní scénář prognózy z dílny centrální banky.

Pro relativní opatrnost při snižování úroků hovořilo také oslabení koruny pozorované v uplynulých týdnech.

Nicméně, nebude překvapením, pokud se dozvíme, že na březnovém zasedání někteří členové bankovní rady hlasovali pro výraznější snížení úroků než o většinově schválených 50 bazických bodů.

Dnešní snížení úrokových sazeb ČNB není pro finanční trh překvapením.

Zároveň lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, přičemž se může držet tempa snižování o půl procentního bodu v jednom kroku.

Snižování úroků ČNB povede k poklesu úroků tuzemských bank – jak na vklady, tak na úvěry.

Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků tak bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice.

Vždy je ale potřeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích.

Jinými slovy: snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila letos v únoru a březnu, se v české ekonomice naplno projeví až počínaje prvním čtvrtletím 2025.

Očekávám, že ČNB bude své úroky snižovat o půl procentního bodu i na zasedáních v letošním druhém a třetím čtvrtletí.

Pro závěr letošního roku očekávám repo sazbu na úrovni 3,25 % s prostorem pro mírný pokles, na 3 %, na počátku roku 2025.

Na konkrétní rozhodování ČNB bude mít vliv nejen vývoj a výhled inflace v české ekonomice, ale také vývoj kurzu koruny, jehož důležitost zmínilo v uplynulých týdnech hned několik členů bankovní rady.

Vliv na kroky ČNB bude mít také výhled měnové politiky v USA a v eurozóně, což jsou faktory, jež mají zpětně dopad na kurz české měny.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.