Bankovní rada na svém prvním letošním měnovém zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 6,25 %

Finanční trh byl rozdělen v názoru, jak výrazně ČNB na únorovém zasedání úroky sníží: převažovaly sázky na snížení úroků o čtvrt procentního bodu, nezanedbatelná skupina analytiků ale čekala snížení o půl procentního bodu.

Bankovní rada se rozhodla zrychlit tempo snižování úroků poté, co na prosincovém zasedání snížila ČNB své sazby o čtvrt procentního bodu, což byl první krok ve stávajícím cyklu uvolňování měnové politiky.

Bankovní rada přistoupila k razantnějšímu snížení úroků navzdory nedávnému oslabení koruny a též navzdory tomu, že dosud není k dispozici velmi důležitá statistika inflace za letošní leden.

S potřebou rychlejšího uvolňování měnové politiky zřejmě pracuje čerstvá prognóza z dílny centrální banky, jež bude prezentována na dnešní odpolední tiskové konferenci bankovní rady.

Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu na úroveň 6,25 % není pro finanční trh úplným překvapením, mírná většina nicméně očekávala, že bankovní rada zopakuje mírné snížení sazeb o čtvrt procentního bodu.

Dva členové bankovní rady – viceguvernér Frait a člen bankovní rady Holub – koncem ledna avizovali podporu pro výraznější snížení úrokových sazeb, česká měna od té doby ovšem oslabila k úrovni 25 korun za euro a převažující názor na finančním trhu předpokládal, že ČNB ohledně snižování úroků zachová opatrný přístup.

Pro opatrnější přístup hovořila také skutečnost, že data o lednové inflaci, což je velmi důležitý údaj, jenž stanoví startovací úroveň inflace pro letošní rok, budou zveřejněna až příští týden – 15. února.

Nicméně, bankovní rada evidentně vychází z předpokladu, že meziroční inflace v lednu klesne do oblasti 3 % a možná i mírně pod tuto úroveň, což potvrdí, že je otevřena cesta pro delší sérii snižování úroků ČNB, a to i ve výraznějších krocích než o čtvrt procentního bodu.

Dnešní rozhodnutí snížit úrokové sazby o půl procentního bodu lze opřít o argumenty v podobě slabého výkonu české ekonomiky v závěrečném čtvrtletí loňského roku a odeznívání cenových tlaků v české ekonomice v podobě poklesu jádrové inflace.

Přesto tento rychlý přechod ze snižování úroků o čtvrt procentního bodu na výraznější snížení o půl procentního bodu vnímám jako určité překvapení v kontextu velmi opatrného přístupu, jenž v otázce možného snižování úroků bankovní rada zastávala v několika předchozích čtvrtletích.

Pokud data o lednové inflace nepřinesou příští týden negativní překvapení v podobě silnějšího než očekávaného růstu spotřebitelských cen, tak bude snižování úroků o půl procentního bodu na stole i na dalších zasedáních bankovní rady, včetně nejbližšího zasedání ve druhé polovině března.

Důležitý bude také vývoj kurzu koruny: nelze vyloučit, že se česká měna v reakci na dnešní snížení úroků usadí nad úrovní 25 za euro, což by samo o sobě bylo argumentem proti tomu, aby ČNB na příštích několika zasedáních snižovala úrokové sazby automaticky o půl procentního bodu v režimu jakéhosi autopilota.

Finanční trh nyní bude čekat na novou makroprognózu z dílny ČNB, jejíž hlavní parametry budou prezentovány dnes odpoledne na tiskové konferenci bankovní rady.

Zajímavé bude nejen to, jaký vývoj inflace a úrokových sazeb bude nová prognóza prezentovat ve svém hlavním scénáři, ale také to, nakolik se s vyzněním a doporučením prognózy ztotožní bankovní rada.

V uplynulých čtvrtletích bankovní rada zdůrazňovala, že pokles úrokových sazeb bude pravděpodobně pozvolnější v porovnání s trajektorií, se kterou pracoval hlavní scénář prognózy z dílny centrální banky.

Prognóza prezentovaná počátkem loňského listopadu v hlavním scénáři předpokládala, že dvoutýdenní repo sazba ČNB ke konci letošního roku klesne do oblasti 3,50 %.

Dle našeho názoru je pokles dvoutýdenní repo sazby na úroveň 3,50 % ke konci letošního roku teoreticky opravdu možný, zásadní ale bude, zda bankovní rada bude opravdu chtít takto sazby snižovat anebo zda si uchová opatrnější přístup.

Dnešní rozhodnutí, kdy po prosincovém snížení úroků o čtvrt procentního bodu podpořila bankovní rada výraznější snížení sazeb o půl procentního bodu, naznačuje, že odvaha snižovat úrokové sazby je v rámci bankovní rady nyní o něco výraznější, než co mohly naznačovat komentáře a konání bankovní rady v loňském druhém pololetí.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.