Komise stanoví klíčové kroky pro řízení klimatických rizik v zájmu ochrany lidí a prosperity

Klíčové kroky pro řízení klimatických rizik na ochranu lidí

Evropská komise dnes zveřejnila sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě. Stanoví, jak mohou EU a její členské státy lépe předvídat, chápat a řešit rostoucí klimatická rizika. Dále uvádí, jak mohou připravit a provádět politiky, které zachraňují životy, snižují náklady a chrání prosperitu v celé EU.

Sdělení reaguje na vůbec první evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA), což je vědecká zpráva Evropské agentury pro životní prostředí. Společně jsou výzvou k přijetí opatření pro všechny úrovně správy, jakož i pro soukromý sektor a občanskou společnost. Jasně stanoví, jak jsou všechna hlavní odvětví a oblasti politiky vystavena rizikům souvisejícím se změnou klimatu, jak závažná a naléhavá jsou rizika a jak důležité je vyjasnit, kdo nese odpovědnost za jejich řešení.

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii. Podle únorové zprávy služby programu Copernicus pro změnu klimatu překročila průměrná globální teplota za předchozích 12 měsíců prahovou hodnotu 1,5 °C stanovenou v Pařížské dohodě. Vzhledem k tomu, že EU přijímá komplexní opatření ke snížení svých emisí a omezení změny klimatu, musíme rovněž přijmout opatření k přizpůsobení se již nevyhnutelným změnám a k ochraně lidí a prosperity. Podle průzkumu Eurobarometr považuje 77 % Evropanů změnu klimatu za velmi závažný problém a více než každý třetí Evropan (37 %) se již cítí osobně vystaven klimatickým rizikům.

Dnešní sdělení ukazuje, jak může EU účinně čelit rizikům a vybudovat větší odolnost vůči změně klimatu. Komise navrhuje řadu opatření a bude spolupracovat s dalšími orgány EU, členskými státy, regionálními a místními orgány, občany a podniky v návaznosti na tyto návrhy.

Vybavení evropské společnosti k větší odolnosti vůči změně klimatu

Sdělení Komise zdůrazňuje, že opatření ke zlepšení odolnosti vůči změně klimatu mají zásadní význam pro zachování společenských funkcí a ochranu lidí, hospodářské konkurenceschopnosti a zdraví ekonomik a podniků EU. Je to rovněž nezbytné pro spravedlivou a spravedlivou transformaci. Investice předem do snižování naší zranitelnosti vůči klimatickým rizikům budou spojeny s mnohem nižšími náklady než značné částky potřebné k zotavení z dopadů změny klimatu, jako jsou sucha, povodně, lesní požáry, nemoci, výpadky plodin nebo vlny veder. Podle konzervativních odhadů by tyto škody jinak mohly do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %. Investice do budov odolných vůči změně klimatu, dopravních a energetických sítí by rovněž mohly vytvořit významné obchodní příležitosti a ve větší míře prospět evropskému hospodářství, vytvářet vysoce kvalifikovaná pracovní místa a cenově dostupnou čistou energii.

S cílem pomoci EU a jejím členským státům řídit klimatická rizika vymezuje sdělení čtyři hlavní kategorie opatření:

• Lepší správa: Komise vyzývá členské státy, aby zajistily lepší pochopení rizik a povinností, které budou vycházet z nejlepších důkazů a dialogu. Identifikace „vlastníků rizik“ je prvním zásadním krokem. Komise vyzývá k užší spolupráci v oblasti odolnosti vůči změně klimatu mezi celostátní, regionální a místní úrovní s cílem zajistit dostupnost znalostí a zdrojů tam, kde jsou nejúčinnější. Odolnost vůči změně klimatu je stále více řešena ve všech odvětvových politikách, ale přetrvávají nedostatky v plánování a provádění na vnitrostátní úrovni. Sdělení konstatuje, že členské státy učinily první kroky k začlenění odolnosti vůči změně klimatu do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.
• Lepší nástroje pro posílení postavení vlastníků rizik: Tvůrci politik, podniky a investoři musí lépe porozumět vzájemným vazbám mezi klimatickými riziky, investicemi a dlouhodobými strategiemi financování. To může poskytnout správné tržní signály, které pomohou překlenout stávající nedostatky v oblasti odolnosti a ochrany. Komise zlepší stávající nástroje s cílem pomoci regionálním a místním orgánům lépe se připravit prostřednictvím spolehlivých a spolehlivých údajů. Komise a Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) poskytnou přístup ke klíčovým podrobným a lokalizovaným údajům, produktům, aplikacím, ukazatelům a službám. S cílem pomoci při mimořádných událostech bude v roce 2025 k dispozici družicová služba systému Galileo pro varování při mimořádných událostech (EWSS), která bude poskytovat varovné informace lidem, podnikům a orgánům veřejné správy, a to i v případě, že pozemní výstražné systémy budou vyřazeny. Významné nedostatky v údajích budou zmenšeny díky navrhovanému zákonu o monitorování lesů a zákon o monitorování půdy, který zlepší nástroje včasného varování před požáry a jinými katastrofami a přispěje k přesnějšímu posuzování rizik. Obecněji bude Komise podporovat využívání dostupných systémů monitorování, prognóz a varování.
• Využití strukturálních politik: strukturální politiky v členských státech mohou být účinně využívány k řízení klimatických rizik. Zvláštní příslib pro řízení klimatických rizik ve všech odvětvích mají tři oblasti strukturální politiky: lepší územní plánování v členských státech; začlenění klimatických rizik do plánování a údržby kritické infrastruktury; propojení mechanismů solidarity na úrovni EU, jako je mechanismus civilní ochrany Unie, Fond solidarity EU a strukturální investice v rámci politiky soudržnosti, s odpovídajícími vnitrostátními opatřeními v oblasti odolnosti. Systémy a prostředky civilní ochrany musí obstát i v budoucnu, a to prostřednictvím investic dořízení rizik katastrofna úrovni EU a členských států, kapacit pro reakci a odborných znalostí, které mohou být rychle nasazeny přes hranice. To by mělo plně začlenit klimatická rizika do procesů řízení rizik katastrof.
• Správné předpoklady pro financování odolnosti vůči změně klimatu: Zásadní význam bude mítmobilizace dostatečných finančních prostředků na odolnost vůči změně klimatu, a to jak z veřejných, tak soukromých. Komise je připravena podpořit členské státy v tom, aby zlepšily a začlenily sestavování rozpočtu pro rizika související s klimatem do vnitrostátních rozpočtových procesů. Aby se zajistilo, že výdaje EU budou odolné vůči změně klimatu, začlení Komise aspekty přizpůsobení se změně klimatu do provádění programů a činností EU jako součást zásady „významně nepoškozovat“. Komise svolá dočasnou reflexní skupinu pro mobilizaci financování odolnosti vůči změně klimatu. Reflexní skupina bude sdružovat klíčové průmyslové subjekty a zástupce veřejných a soukromých finančních institucí, aby se zamysleli nad tím, jak usnadnit financování odolnosti vůči změně klimatu. Komise vyzývá členské státy, aby při začleňování kritérií environmentální udržitelnosti do konkurenčních veřejných zakázek, například prostřednictvím aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, zohlednily klimatická rizika.

Z odvětvového hlediska předkládá Komise konkrétní návrhy opatření v šesti hlavních skupinách dopadu: přírodní ekosystémy, voda, zdraví, potraviny, infrastruktura a zastavěné prostředí a hospodářství. Provádění stávajících právních předpisů EU je důležitým předchůdcem úspěšného řízení rizik v mnoha z těchto oblastí a ve sdělení jsou nastíněna klíčová opatření.

Zatímco se sdělení zaměřuje na řízení klimatických rizik v rámci Evropské unie, EU je rovněž aktivní na mezinárodní úrovni při řešení klimatických rizik a velká část našeho mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu směřuje na adaptační opatření. Komise bude i nadále sdílet zkušenosti, znalosti a nástroje v oblasti řízení klimatických rizik na mezinárodní úrovni a začleňovat řízení klimatických rizik do dvoustranných a mnohostranných jednání.

Pozadí

Historicky vysoké zrychlení narušení klimatu v roce 2023 vedlo k tomu, že globální oteplování dosáhlo 1,48 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a teploty oceánů a ztráty ledu v Antarktidě se výrazně zhoršily. Teplota povrchového vzduchu se v Evropě ještě výrazněji zvýšila, přičemž poslední pětiletý průměr činil 2,2 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa.

Má-li se zabránit nejhorším důsledkům změny klimatu a chránit životy, zdraví, hospodářství a ekosystémy, je třeba snížit emise. Zatímco EU podniká kroky ke snížení emisí skleníkových plynů, dopady na klima nás již mají a rizika se budou i nadále zvyšovat, což znamená, že zásadní význam mají i opatření pro přizpůsobení se změně klimatu.

Evropské posouzení klimatických rizik identifikuje 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu v pěti širokých klastrech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura a hospodářství. Více než polovina zjištěných rizik vyžaduje nyní více opatření a osm z nich je obzvláště naléhavé, zejména za účelem zachování ekosystémů, ochrany lidí před teplem, ochrany lidí a infrastruktury před povodněmi a lesními požáry.

Od přijetí první strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu v roce 2013 a aktualizované strategie pro přizpůsobení, která byla přijata v únoru 2021 pod záštitou Komise Ursuly von der Leyenové, dosáhly EU a její členské státy značného pokroku při pochopení klimatických rizik, jimž čelí, a při přípravě na ně. Vnitrostátní posouzení klimatických rizik se stále více využívají jako podklad pro tvorbu politiky přizpůsobování se změně klimatu. Připravenost společnosti je však stále nízká kvůli prodlevě mezi rozvojem a prováděním politiky a rychlým nárůstem míry rizika.

Pro více informací

Sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě

Shrnutí – Evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA)

Zpráva o prevenci a řízení rizika katastrof v Evropě

Otázky a odpovědi

Informativní přehled

Adaptační strategie EU

Evropský právní rámec pro klima

Mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu

Climate-ADAPT

Media

Quote