Tuzemské reálné mzdy rostou a spotřebu domácností letos podpoří (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Z domácích ekonomických indikátorů se tento týden dočkáme růstu reálných mezd mezičtvrtletně o 0,6 %, i když meziročně stále budou téměř o procento níže, což je v podstatě v souladu s tržním konsensem. V souladu s trhem vidíme i stagnaci únorového podílu nezaměstnaných, pozitivní překvapení ale čekáme od lednového zahraničního obchodu. Klíčovou zahraniční událostí je čtvrteční zasedání ECB. Zde změnu v nastavení úrokových sazeb nečekáme. První snížení předpokládáme v červnu. K hodnocení současné situace se ve středu a ve čtvrtek před kongresmany vyjádří prezident Fedu J. Powell, a to v předvečer dalších více než solidních dat z tamního trhu práce. Přepokládáme, že snížení sazeb v letošním roce podmíní zveřejňovanými daty.

Snížení sazeb ECB již v červnu

ECB na čtvrtečním zasedání nastavení měnové politiky měnit nebude. Centrální bankéři volí v posledních týdnech ve svých vystoupeních jazyk vedoucí trhy k tomu, aby výrazně snížily očekávání ohledně snížení sazeb v blízké budoucnosti, a to navzdory spíše slabým datům z reálné ekonomiky, když se obávají rizika mzdově tažené inflace kvůli napjatému trhu práce. Bankéři z ECB dávají jasně najevo, že chtějí v 1. čtvrtletí vidět další zpomalení růstu mezd. Za reálnou možnost pro snížení sazeb tak považujeme červen. Oproti předchozí prognóze tedy snížení sazeb vidíme dříve. Původně jsme počítali až se zářím. Prognóza kolegů z SG ale ukazuje na rostoucí důvěru v dosažení celoročního inflačního cíle v příštím roce. Zároveň se ale i od holubic z ECB dozvídáme, že sazby budou pravděpodobně snižovány pouze postupně, což odpovídá našemu názoru na čtvrtletní snižování sazeb o 25 bb, a to zejména s ohledem na vývoj jádrové inflace. Zatímco růst mezd by se měl postupně zmírňovat, obáváme se slabé dynamiky produktivity práce.

Série lednových dat z německého průmyslu a zahraničního obchodu ukáže, jak vstoupila tamní ekonomika do nového roku. Německý průmysl trpí a obáváme se, že ani lednová data na tom nic zásadního nezmění. Po extrémně špatných prosincových statistikách dynamiky vývozů a dovozů bude sice leden ve znamení mírného meziměsíčního růstu, náš odhad je ale pod tržním konsensem. Solidní americká poptávka po německých produktech by měla alespoň částečně kompenzovat slabé vývozy do zbytku světa. Relativně silné německé podnikové objednávky z prosince bude leden kompenzovat značným propadem. Opět se ve srovnání s průměrným tržním očekáváním obáváme zklamání. A to samé platí i pro samotnou průmyslovou produkci za leden. I když energetický a zpracovatelský průmysl by mohly mírně růst.

Kontrastovat v tomto týdnu se situací v Německu budou americká data, primárně ta z tamního trhu práce. Po lednové extrémně vysoké tvorbě nových pracovních míst v USA očekáváme normalizaci, ale i tak čekáme spíše pozitivní překvapení, a to i v oblasti dynamiky výdělků.

Celkově tak ekonomický kalendář vyznívá pro tento týden ve prospěch amerického dolaru na úkor eura. Platí to jak pro zveřejňované indikátory, tak i podle nás pro vystoupení centrálních bankéřů na obou stranách Atlantického oceánu.

Z domova se zítra dočkáme statistik mezd za poslední tři měsíce loňského roku. Odhadujeme, že průměrná nominální mzda v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostla meziročně o 6,6 % po růstu o 7,1 % zaznamenaném ve třetím kvartále 2023. Zrychlení naopak očekáváme u mezičtvrtletní mzdové dynamiky, která podle našeho odhadu dosáhla (po sezónním očištění) 1,6 % po 1,0 % v Q3 24. Vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v Q3 činil 0,9 % q/q, kupní síla průměrné mzdy podle našeho odhadu v Q4 23 vzrostla o 0,6 % q/q. Úrovňově tak byla průměrná reálná mzda stále poblíž hladiny přelomu let 2017 a 2018. Mezičtvrtletní růst reálných mezd by vzhledem k útlumu domácí inflace, která by se podle našeho odhadu měla i ve zbytku roku pohybovat uvnitř tolerančního pásma inflačního cíle, měl pokračovat. Trh práce totiž zůstává napjatý a zaměstnanci pravděpodobně budou požadovat kompenzaci předchozího hlubokého propadu kupní síly jejich výdělků. Riziko naší lednové prognózy celoročního nominálního růstu mezd v letošním roce (6,9 %) je však vychýleno mírně směrem dolů. Z pohledu ČNB, která v poslední predikci předpokládá růst průměrné nominální mzdy v Q4 23 o 6,2 % y/y, očekáváme proinflační překvapení. Mzdová čísla tak zřejmě navážou na již zveřejněný údaj o vývoji HDP v Q4 23, který překonal prognózu ČNB (+0,2 % q/q vs. oček. 0,0 % q/q), což by v následujícím týdnu mohlo podpořit růst korunových tržních úrokových sazeb i kurz koruny.

Z pohledu české koruny povzbudivý výsledek předpokládáme od lednového zahraničního obchodu, kde se náš odhad přebytku nachází výrazně nad tržním konsensem. Sázíme na to, že oživení průmyslové produkce patrné zejména v automobilovém sektoru, se přelije i do nového roku a povede ke zvýšení vývozní aktivity, která v posledních měsících loňského roku za samotnou produkcí zaostávala. Únorové statistiky z úřadů práce by žádné překvapení přinést neměly, podíl nezaměstnaných podle nás stagnoval na lednových 4,0 %. Trh práce nadále zůstává utažený.

Koruna i euro v minulém týdnu stabilní

Přes zveřejnění celé řady zajímavých ekonomických indikátorů z domova i ze světa byl globální i lokální vývoj na devizových trzích minulý týden relativně nezajímavý. Kurz eura vůči dolaru se prakticky po celý týden držel v úzkém pásmu mezi 1,080 až 1,086 USD/EUR. Poklidný kurzový vývoj panoval i na české koruně. Její kurz se vůči euru po celý týden držel v pásmu 25,28 až 25,40. Stabilní byl i vývoj kurzu polského zlotého. Jediný maďarský forint v týdnu oslaboval, když vůči euru ztratil více než procento. Tamní centrální banka snížila na úterním zasedání v souladu s očekáváním klíčovou úrokovou sazbu o 100 bb na 9 %.

V průběhu minulého týdne zveřejněná americká data přinesla smíšené signály. A platí to pro měkké vpředhledící indikátory, i pro tvrdé ukazatele z reálné ekonomiky. Zpřesněná data amerického HDP za Q4 23 byla mírně revidována směrem dolů (z původních 3,3 % mezičtvrtletně anualizovaně na 3,2 %), naproti tomu dynamika osobní spotřeby byla vyšší. Výrazně pozitivně pak překvapil silný růst osobních příjmů Američanů za leden, který ale výdaje nenásledovaly. Nejednoznačné byly i sentiment indikátory v podobě regionálních Fed indexů aktivity, zklamala únorová spotřebitelská důvěra od Conference Boardu i University of Michigan, stejně jako průmyslový ISM, naopak PMI překvapil pozitivně.

Evropské předstihové indikátory rozhodně nenadchly. Únorové statistiky ekonomického sentimentu z dílny Evropské komise zklamaly, a to za průmysl i za služby. Nadále nepříznivá situace přetrvává v Německu, kde zůstává velmi nízko spotřebitelská důvěra a únorová data ukázala po sezónním očištění i na mírný vzestup míry nezaměstnanosti. Inflace se v Německu z meziročního pohledu dostala pod tři procenta, když v únoru spadla na 2,7 % z lednových 3,1 %. Za celou eurozónu pak inflace klesla z lednových 2,8 % na 2,6 % v únoru. Trh ale čekal o desetinu nižší číslo, a to i v případě jádrové složky, která se navzdory očekáváním pod 3 % nedostala, když skončila na 3,1 %.

Spotřeba domácností pomalu, ale jistě ožívá. Zpřesněná data o vývoji české ekonomiky jako celku za závěrečné čtvrtletí loňského roku ukázala na mezičtvrtletní růst o 0,2 %, což odpovídalo již dříve zveřejněnému předběžnému odhadu. Mezičtvrtletní růst HDP podpořily silné čisté exporty a oživení domácí poptávky, jak jsme podrobněji rozebírali zde https://bit.ly/3TeEF7P. Spotřeba domácností v Q4 23 vzrostla o 0,5 % q/q po předchozím poklesu o 0,3 %. Stejně tak i fixní investice se zvýšily o 1,1 % q/q, zatímco čtvrtletí předtím o 0,5 % klesly. Data ze závěru loňského roku tak dávají naději na obrat ve vývoji spotřeby domácností, která dosud byla brzdou ekonomického růstu. Důvodem byl strmý pokles kupní síly domácností, když inflace převyšovala tempo růstu mezd. Růst hrubé přidané hodnoty byl oproti HDP výrazně vyšší, když v mezičtvrtletním vyjádření dosáhl 0,6 %, a to hlavně díky zpracovatelskému průmyslu. Z tohoto pohledu byl povzbuzující i únorový PMI aktivity v tuzemském průmyslu za únor, který překonal tržní konsensus. To však nic nemění na tom, že aktivita v sektoru se nadále snižuje, i když nejpomalejším tempem za poslední rok. Více v komentáři zde https://bit.ly/49zaE8C.

Na pomalu se ze dna odrážející spotřebu domácností ukázaly i statistiky o vývoji hospodaření ve státním rozpočtu za první dva měsíce letošního roku. Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu ale podle nás naznačuje pokračující oživení reálné spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Podrobnou analýzu vývoje státního rozpočtu za leden a únor letošního roku najdete zde https://bit.ly/4bTCrlz.