Domácí i zahraniční poptávka na vzestupu

Český statistický úřad potvrdil výsledky svého úvodního odhadu pro poslední kvartál minulého roku, kdy tuzemská ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % a meziročně naopak poklesla o 0,2 %. Hrubý domácí produkt tak za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. 

Zpřesněný odhad statistiků naznačuje, že české domácnosti začínají konečně ve větší míře utrácet. Jejich výdaje sice meziročně poklesly o 0,5 %, ale v mezičtvrtletním vyjádření vzrostly o 0,5 %, když byly ochotny více nakupovat i předměty dlouhodobé a střednědobé spotřeby. To naznačuje, že Češi vnímají svou finanční situaci optimističtěji a již se neobávají takovým způsobem budoucnosti ohledně svých životních nákladů. Vzhledem k inflaci, která se velmi přiblížila cíli ČNB, se dá očekávat, že spotřeba domácností bude postupně dále růst. Pozitivní vliv měla také zahraniční poptávka, přestože náš hlavní ekonomický partner se nachází v podobně nelichotivé ekonomické situaci jako my. Export stoupl mezičtvrtletně o 2,2 % a meziročně o 1 %, na čemž má největší zásluhu růst vývozu motorových vozidel, kovodělných výrobků a chemických látek. V tomto roce očekáváme pokračující pozitivní vliv obchodu se zahraničním, jelikož je predikováno sice mírné ale oživení Německa a celé eurozóny. Na druhé straně příspěvek automobilového průmyslu nebude tak výrazný jako loni, kdy byly doháněny zpožděné objednávky z let minulých. Rovněž se na mezičtvrtletním růstu HDP kladně podílela tvorba hrubého fixního kapitálu, která ve srovnání s třetím kvartálem 2023 byla vyšší o 1,1 % a oproti poslednímu čtvrtletí 2022 dokonce o 4,7 %. Pro tento rok očekáváme, že investice budou dále růst vzhledem k očekávánému svižnému snižování sazeb ze strany ČNB a zároveň nutnosti přebudování infrastruktury na pozadí proběhnuvší energetické krize. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob, které postupně mizí z firemních skladů. I v tomto roce bude jejich příspěvek záporný, ale je otázkou, jakým tempem budou firmy dříve naakumulované zásoby rozpouštět. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly nižší mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně byly vyšší o 1,9 %. Pro další roky se očekává jejich nižší příspěvek vzhledem k přijatému konsolidačnímu balíčku, ač v menším rozsahu, než bylo původně deklarováno. Podíváme-li se na hrubou přidanou hodnotu, ta meziročně vzrostla o 0,3 % a mezikvartálně o 0,6 %. V mezičtvrtletním srovnání byl hlavní příspěvek průmyslu, který byl vyšší o 1,7 %.