Ekonomika Plzeňském v kraji roste, ale pomaleji. HDP na 1 obyvatele v kraji je ve srovnání s ostatními regiony čtvrtý nejvyšší

Rok 2022 přinesl další oživení ekonomiky spojené s růstem hrubého domácího produktu téměř ve všech regionech, tempo růstu ale v Plzeňském kraji meziročně zpomalilo. HDP na 1 obyvatele v kraji je ve srovnání s ostatními regiony čtvrtý nejvyšší. Stejnou pozici zaujímá Plzeňský kraj také v rámci čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele. Míra investic sice meziročně vzrostla, ale stále patří mezi šest nejnižších v České republice.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) 

Hrubá přidaná hodnota , která je základem pro výpočet hrubého domácího produktu a představuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou , činila v roce 2022 v Plzeňském kraji 296,3 mld. Kč v běžných cenách, což byla šestá nejvyšší dosažená hodnota mezi regiony. Vzhledem k předchozímu roku se její hodnota zvýšila o 9,7 %, což je nejvyšší nárůst za posledních 15 let. Přidaná hodnota vzrostla ve většině odvětví, největším tahounem byl velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde se přidaná hodnota zvýšila o třetinu. Nejvyšší meziroční pokles vykázalo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (o 4,7 %).

V letech 2018 až 2022 se regionální hrubá přidaná hodnota v běžných cenách neustále zvyšovala, výjimkou byl pouze covidový rok 2020, kdy přidaná hodnota poklesla o 0,6 %. V průběhu posledních pěti let se struktura přidané hodnoty příliš nezměnila v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství a ve stavebnictví. Lehký nárůst podílu zaznamenaly služby na úkor průmyslu, jehož podíl se snížil o 1,9 procentních bodů, u zpracovatelského průmyslu byl tento pokles dokonce ještě výraznější.

 

 

Zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví a rybářství) na hrubé přidané hodnotě dlouhodobě klesá, od roku 1995 se snížilo na polovinu a v posledních letech se ustálilo kolem 3 %. I tak je toto procento šesté nejvyšší v republice. Větší podíly primárního sektoru na hrubé přidané hodnotě mají tradiční zemědělské regiony Vysočina a Jihočeský kraj.

Sekundární sektor , který zahrnuje veškerý průmysl včetně stavebnictví, překročil podíl 45 % na hrubé přidané hodnotě v letech 2014 až 2016 a od této doby jeho význam v regionu klesá. S podílem 41,2 % v roce 2022 se řadíme na sedmé místo mezi kraji, nejvyšších podílů dosahují Zlínský a Ústecký kraj, nejnižších naopak Hl. město Praha a Jihomoravský kraj.

Na tvorbě přidané hodnoty se rozhodující měrou podílí terciární sektor, tedy tržní a netržní služby. V Plzeňském kraji se tento podíl dlouhodobě s mírnými výkyvy pohybuje kolem 55 % a je šestý nejnižší v rámci ČR. Největší zastoupení terciární sféry má Hl. město Praha a Jihomoravský kraj, nejmenší zase Zlínský a Pardubický region. Poprvé v roce 2022 vytvořil právě sektor služeb více než 50 % přidané hodnoty ve všech krajích České republiky.  

Hrubý domácí produkt (HDP) 

Ekonomické výsledky za rok 2022 potvrzují návrat k hospodářskému růstu, který byl typický pro období 2013 až 2019. Ten byl však přerušen v roce 2020 pandemií covid – 19 , kdy došlo ke snížení HDP na regionální i celorepublikové úrovni. V roce 2022 HDP ve srovnatelných cenách v Plzeňském kraji vzrostl o 1,0 % a oproti předchozímu roku tempo růstu zpomalilo. Nejrychleji se v roce 2022 ekonomika reálně vyvíjela ve Středočeském (o 7,8 %), Pardubickém (o 5,3 %) a Moravskoslezském kraji (o 3,5 %), do kladných hodnot se zatím od covidového období nedostaly kraje Vysočina (pokles o 3,5 %), Jihočeský (o 1,2 %) a Karlovarský (o 0,1 %).

 

 

Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl v roce 2022 v Plzeňském kraji 326,7 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 10,0 %, což byl šestý nejnižší nárůst mezi kraji. K nominálnímu růstu došlo ve všech krajích, nejvýraznější byl ve Středočeském (o 14,0 %) a Pardubickém kraji (o 13,7 %). Dlouhodobě se podíl HDP kraje na republikovém úhrnu výrazně nemění a pohybuje se kolem 5 %. Mezi kraji to představuje od roku 2013 šestý nejvyšší podíl, jen v letech 2019 a 2020 jsme byli sedmí, když šestou příčku obsadil Jihočeský kraj. Nejvyšší příspěvek do národního objemu HDP přináší tradičně regiony s nejvyšším počtem obyvatel, tedy Hl. město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.

 

HDP na 1 obyvatele umožňuje navzájem porovnávat ekonomickou výkonnost jednotlivých krajů. Hodnotou 553,5 tis. Kč v roce 2022 obsadil Plzeňský kraj čtvrté místo a zařadil se tak za kraje Hl. město Praha, Jihomoravský a Středočeský. Plzeňský region se dlouhodobě nachází na 3. nebo 4. pozici, výjimkou byl rok 2019, kdy jsme skončili pátí. Do popředí se dostal Královéhradecký kraj, jehož hodnota HDP na 1 obyvatele byla vyšší než u nás ještě následující dva roky.

Do roku 2018, s mírnými výkyvy v letech 2008 a 2012, přesahoval vytvořený HDP na 1 obyvatele v Plzeňském kraji 90 % průměru za ČR. Poslední čtyři roky se však pohybujeme okolo 88 %. Je třeba ale dodat, že průměr HDP na 1 obyvatele v České republice je zásadně ovlivněn výší tohoto ukazatele v Hl. městě Praze a celorepublikové hodnoty nedosahuje kromě naší metropole žádný jiný kraj. Praha patří v rámci EU k regionům s nejvýkonnější ekonomikou, na které se podílí nejen pracovní síla s vyšší kvalifikací, ale i obyvatelstvo z ostatních krajů, které do hlavního města dojíždí za prací. Pokud do republikového průměru HDP na 1 obyvatele nezahrneme Prahu, překračuje Plzeňský kraj tuto hodnotu v některých letech i o více než 10 %. V roce 2021 byla plzeňská ekonomika výkonnější o 7,3 %, v roce 2022 o 6,6 % než průměr v ČR bez hlavního města.

 

Dalším významným indikátorem ekonomického rozvoje je produktivita práce měřená podílem HDP na 1 zaměstnaného (podle místa pracoviště včetně sebezaměstnaných ). Hodnota tohoto ukazatele v Plzeňském kraji v roce 2022 dosáhla 1 075,4 tis. Kč. Od roku 2013 produktivita práce v regionu neustále rostla, jen v covidovém roce 2020 meziročně poklesla o 0,4 %. Od té doby produktivita opět roste, v roce 2021 se zvýšila o 4,3 %, v roce 2022 dokonce o 7,1 %. Mezi kraji je plzeňský HDP na 1 zaměstnaného šestý nejvyšší, oproti roku 2021 jsme klesli o jednu příčku za Zlínský kraj. Aby produktivita práce i nadále rostla, je potřeba zajistit efektivnost realizovaných investic, je nezbytné podporovat výzkum a vývoj a investovat do inovací.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) 

Vývoj investiční aktivity (např. nové investice, rekonstrukce, modernizace) představuje tvorba hrubého fixního kapitálu, která dosáhla v Plzeňském kraji v roce 2022 hodnoty 78,7 mld. Kč v běžných cenách a meziročně se tak zvýšila o 14,0 %. Na celorepublikové hodnotě se kraj podílel 4,3 %, což představuje osmou nejvyšší hodnotu v mezikrajském srovnání. Z odvětvového pohledu bylo v roce 2022 v kraji nejvíce investováno do průmyslu (28,2 % objemu THFK), do činností v oblasti nemovitostí (23,8 %) a do obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (17,1 %). Ve srovnání s republikovou strukturou THFK vkládáme více peněz do průmyslu nebo do zemědělství, naopak méně do informačních a komunikačních činností nebo do peněžnictví a pojišťovnictví.

 

 

THFK na 1 obyvatele je v Plzeňském kraji od roku 2014 o 20–25 % nižší než celorepublikový průměr. Naposledy jsme hodnotu v ČR překročili v roce 2006 a to téměř o 15 %. V roce 2022 činila THFK v přepočtu na 1 obyvatele 133,4 tis. Kč, což byla pátá nejvyšší částka v mezikrajském porovnání. THFK v jednotlivých krajích často kolísá v návaznosti na realizaci velkých investic. Dlouhodobě se však nejvíce investuje v Hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, nejméně naopak v Královéhradeckém, Libereckém a Karlovarském kraji.

Míra investic vyjádřená podílem THFK na HDP má v kraji od roku 1995 klesající charakter, v posledních deseti letech se ustálila mezi 20–25 %. Míra investic překročila 30% hranici naposledy v roce 2009, svého minima dosáhla v roce 2014 (20,9 %). V roce 2022 směřovalo do tvorby hrubého fixního kapitálu v Plzeňském regionu 24,1 % HDP, což je šestá nejnižší míra mezi kraji. Vzhledem k předchozímu roku jsme si ale o jednu příčku polepšili. Míra investic je nejvyšší ve Středočeském kraji (34,1 %) a Hl. městě Praze (28,8 %), nejnižší zase v Královéhradeckém (19,4 %) a Zlínském kraji (22,4 %).

 

 

Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) 

Čistý disponibilní důchod domácností se využívá k hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností bydlících v daném regionu a v Plzeňském kraji se vyznačuje trvale rostoucí tendencí, dokonce i v období hospodářské krize či v covidovém roce 2020. V roce 2022 ČDDD vzrostl v kraji meziročně o 10,0 % na 190,7 mld. Kč. Na republikovém objemu se tak podílíme už čtyři roky v řadě 5,5 %, což je sedmá příčka v mezikrajském srovnání.

V přepočtu ČDDD na 1 obyvatele se Plzeňský kraj dlouhodobě zařazuje na třetí místo, jen v letech 2018 a 2022 byl náš region čtvrtý. V roce 2018 nás přeskočila Vysočina, v roce 2022 Jihomoravský kraj. Od roku 1995 se hodnoty tohoto ukazatele v Plzeňském regionu téměř shodují s hodnotami za Českou republiku. ČDDD na 1 obyvatele dosáhl v roce 2022 v kraji 323,1 tis. Kč a vzhledem k předchozímu roku se zvýšil o 10,1 %. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele mají kraje Hl. město Praha a Středočeský, nejnižší naopak Ústecký a Liberecký kraj.

 

 

Základní tendence vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů v přepočtu na 1 obyvatele jsou v zásadě stejné v Plzeňském kraji a v ČR. Zatímco u ukazatele ČDDD se v posledních 20 letech držíme celorepublikového průměru, u HDP a THFK se rozdíly mezi krajem a ČR postupně zvětšují. Průměrné hodnoty za Českou republiku ale podstatně navyšuje Hl. město Praha, nejvýrazněji to vidíme u hrubého domácího produktu, který ale spoluvytváří také pracovní síla dojíždějící z ostatních okolních regionů.