Export (export.cz)
Export  |  26.02.2024 10:20:00

Odvětví čipů nejsou jen továrny. žolíky mají Evropané i Češi

Evropa se děsí svého zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má EU dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s podobnými evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí celého polovodičového oboru. Evropa má v rámci celého dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především.

Odvětví polovodičů i navazující obory kladou vysoké nároky na mimořádně čisté prostředí. Foto: Shutterstock

Nejvyšší představitel Jižní Koreje, která je globální polovodičovou velmocí, prezident Jun Sok-jol na konci minulého roku jako první zahraniční státník navštívil nizozemskou firmu ASML. Během cesty do Veldhovenu na jihu země ho doprovázel nizozemský král a vítal výkonný šéf ASML Peter Wennink – už vlastně jako starý známý korejského prezidenta. Oba muži v minulosti jednali o vyhlídkách spolupráce právě v polovodičovém průmyslu. Korejci rozhodně nemají pocit, že by jim evropská země neměla co nabídnout. Je tomu přesně naopak.

BOJ O PŘÍZEŇ NIZOZEMCŮ

Nizozemská ASML je předním výrobcem zařízení pro výrobu čipů – konkrétně strojů, které využívají takzvanou extrémní ultrafialovou litografii. Bez podobných „mašinek“ by byli v koncích i ti nejproslulejší výrobci čipů z Tchaj-wanu, Jižní Koreje nebo Ameriky. O významu firmy ASML svědčí i tlak, který na ni vyvinuly Spojené státy, aby své špičkové stroje neposílala do Číny. Nizozemci nakonec souhlasili. ASML se každopádně ocitla v samém ohnisku globální konkurence i geopolitického soupeření.

Na druhé straně právě Jižní Korea, která se může pochlubit například 60procentním podílem na světové produkci paměťových čipů, dnes posiluje svoji roli strategického partnera Evropské unie. Evropané usilují o „de-risking“, snižování závislosti na Číně v různých oborech, a Korejci jim v tom mohou hodně pomoci. Globální obchod prochází zásadními změnami. Hodně se mluví o přesunu dodavatelů co nejblíže k finální výrobě (nearshoring). Ve strategických odvětvích typu polovodičových čipů je ale často mnohem důležitější spolupráce firem ze zemí, které k sobě mohou mít daleko geograficky, ale jsou si blízko z hlediska politických a ekonomických systémů (friend-shoring).

AMERIKA, ASIE, ALE I EVROPA

Polovodičový řetězec od výzkumu až po finální kompletaci čipů má několik důležitých etap a všechny zahrnují velmi sofistikované činnosti. Zjednodušené poučky, že nejdůležitější ze všeho je vývoj na počátku a obchod i marketing na konci řetězce, v polovodičovém oboru příliš neplatí. Proslulá tchajwanská firma TSMC „pouze“ vyrábí na zakázku čipy pro jiné společnosti z celého světa, vzhledem k nákladnosti a složitosti výroby jí ale dokáže do jisté míry konkurovat pouze korejský Samsung.

Tchajwanci a Korejci jsou lídry ve výrobě čipů. O získání podobného postavení se velmi snaží Čína. Opravdovou supervelmocí v polovodičovém oboru zůstávají Spojené státy. Americké firmy si udržují dominanci v designu a vývoji. V posledních měsících je jednou z největších story světových ekonomických médií růst hodnoty společnosti Nvidia. Tato firma se sídlem v Kalifornii vyvíjí čipy pro zákazníky, kteří se zabývají rozvojem umělé inteligence. Japonci podobně jako Nizozemci dodávají různá zařízení pro výrobu čipů. Jak ukazuje příklad ASML, také Evropa má svá silná místa. A v jednom z navazujících oborů jsou světovými premianty i Češi. Brno je globálním centrem výzkumu a výroby elektronových mikroskopů, které se využívají mimo jiné právě v polovodičovém průmyslu.

Foto: Shutterstock

VĚDĚT, V ČEM JSME SILNÍ

Snaha nalákat do Evropy výrobce čipů typu amerického Intelu nebo tchajwanské TSMC rozhodně dává smysl a je to skutečně cesta, jak polovodičový průmysl na kontinentu posílit. Evropané by ale zároveň měli realisticky uvažovat o tom, čeho vlastně chtějí dosáhnout. Fabriky Intelu a TSMC, které mají vyrůst v někdejším východním Německu, nebudou „chrlit“ nejsofistikovanější čipy na světě. Přední světové firmy se v Evropě podle všeho zaměří na produkci, která odpovídá zdejší ekonomické specializaci. To na prvním místě znamená výrobu čipů pro automobilový průmysl.

Podobná úvaha se týká také Česka. Americká firma onsemi vyrábí polovodičové čipy v Rožnově pod Radhoštěm a pokud tam rozšíří svou výrobu, bude to díky dodávkám pro evropský autoprůmysl.

Ředitel německého Fraunhoferova výzkumného institutu pro mikrosystémy Christoph Kutter upozorňuje, že čip v rámci celého procesu jeho výroby více než dvakrát oběhne celou zeměkouli, než je nakonec prodán. „Evropa tohle nezmění,“ zdůraznil Kutter podle citace webu Science|Business. Nějaká přílišná autonomie v polovodičích není možná a suverenity je možné dosáhnout právě tím, že Evropa bude mít velmi silná místa v celém řetězci.

Podobně se podle stejného webu vyjádřil šéf belgického výzkumného institutu IMEC Luc Van den hove. Filozofie, kterou by se měla Evropa řídit, má stát na dvou pilířích – dále posilovat svá silná místa a usnadňovat mezinárodní spolupráci. Právě belgický IMEC patří podobně jako nizozemská firma ASML ke chloubám evropského polovodičového odvětví.

ZELENÁ PRO CHYTRÉ HLAVY

Nadějnější budoucnost než samotná výroba bude mít v Evropě pravděpodobně design a vývoj čipů. Evropský akt o čipech (Chips Act) mimo jiné předpokládá, že vědci, startupy i malé a střední podniky získají vše potřebné k vývoji čipů, aniž by nutně museli mohutně investovat do výrobních kapacit.

V tom vidí šanci také Jiří Hlavenka, známý český investor a jihomoravský radní pro vědu, výzkum a inovace. „V Česku mohou vznikat malé týmy návrhářů čipů, kteří si ale potřebují jejich výrobu vyzkoušet,“ řekl Hlavenka v nedávném rozhovoru pro Export.cz. Návrháři by měli podle něj mít k dispozici potřebný software a vyhrazeny určité hodiny, kdy ho mohou využívat. Podobně by měli mít vyhrazený čas v prototypové laboratoři. Jiří Hlavenka dodává, že „českým rodinným stříbrem“ už se stal také brněnský startup Codasip, který se probojoval do světové špičky návrhářů čipů.

ČEŠTÍ ŽOLÍCI

Kromě už zmiňované výroby čipů v továrně onsemi, Codasipu a mikroskopů má Česko i další želízka v ohni – výzkum ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR nebo třeba firmu SVCS Process Innovation, jež dodává speciální pece pro polovodičový průmysl i na Tchaj-wan. O dodávky pro výstavbu a provoz saské továrny TSMC se Češi nejspíš poperou i s Poláky, kteří zatím podobně jako v jiných odvětvích působili akčnějším dojmem. Mimo jiné se jim podařilo získat investici Intelu, který se ve Vratislavi bude zabývat „packagingem“ – finální kompletací čipů. Na druhé straně právě v Polsku zazněly i úvahy o spolupráci v rámci „polovodičového trojúhelníku“ Drážďany-Praha-Vratislav.

Česko by se snad mohlo podobně jako Nizozemsko stát zajímavým partnerem také pro Korejce, jejichž pozornost nyní poutá tendr na stavbu jaderných bloků v Česku. Korejská KHNP se utká o vítězství s francouzskou EDF a Češi by se mohli pokusit využít sledovaného výběrového řízení k povzbuzení spolupráce se Soulem v dalších oblastech včetně polovodičového průmyslu. Korejci už ostatně v Praze spustili kotvu. Deník e15 informoval, že vývojové centrum v Česku otevírá americká firma Analog Bits, která také působí v oboru návrhů čipů. Vlastníkem Analog Bits je jihokorejská společnost SemiFive napojená na Samsung a jeho továrny.

ČISTOTA PŮL PROFITU

Jeden z námětů, jak ještě zvýraznit české přednosti, nabídl loni v rozhovoru pro Export.cz Jiří Klíma, nejznámější český podnikatel v oboru elektronových mikroskopů a bývalý spolumajitel firmy Tescan, která je vyrábí. Nový majitel Tescanu, americký fond Carlyle, koupil také Meoptu Přerov, jež disponuje takzvanými čistými prostorami. Ty jsou podle Klímy na vyšší úrovni, než má Tescan. A výrobky pro polovodičové odvětví, včetně mikroskopů, se musí vyrábět v mimořádně čistém prostředí. V propojení Tescanu a Meopty vidí brněnský podnikatel velkou šanci.

Meoptu si mnozí lidé spojují s výrobou spektivů, zaměřovacích dalekohledů, které využívají trenéři biatlonistů. Ještě podstatně větší úspěch ale přerovská firma zaznamenala díky produkci optoelektronických sestav skenerů pro polovodičový průmysl. Díky nim je možné už při výrobě eliminovat vadné čipy.

JAN ŽIŽKA

Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář






?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688