Jestřábí tón Fedu i ECB a mírné zlepšení nálady v eurozóně (Komentář)

Zápisy z posledních zasedání Fedu a ECB se nesly v podobném mírně jestřábím tónu. Podle nich u centrálních bankéřů převládá názor, že větším rizikem je příliš brzké snížení úrokových sazeb oproti tomu pozdějšímu. To dokládá jejich opatrný přístup k začátku snižování sazeb. V USA to je ale daleko více podloženo pokračující sílou americké ekonomiky. Ekonomika eurozóny si oproti tomu nevede tak dobře, zejména pak Německo, v důsledku čehož může být ústup inflačních tlaků v Evropě nakonec rychlejší. Jak u ECB, tak Fedu ovšem očekávání investorů ohledně snižování sazeb v letošním roce ve světle nedávno zveřejněných dat a vyjádření centrálních bankéřů v posledních týdnech polevilo. Do konce roku tržní kontrakty implikují pokles depozitní sazby ECB o téměř 100 bb (vs cca 150 bb na začátku února). V případě Fedu se tržní zacenění posunulo k výhledu SG ohledně snížení sazeb v úhrnu o 75 bb do konce roku (vs 150 bb na začátku února). Dnešní komentáře představitelů ECB naznačily, že by rozhodnutí o prvním snížení sazeb mohlo být na jednacím stole již na červnovém zasedání.

Předstihové indikátory sentimentu byly v eurozóně smíšené. Zlepšení v únoru vykázala spotřebitelská důvěra i PMI ze služeb, který dosáhl 50 b. To ale vyvažovalo zhoršení ve zpracovatelském průmyslu, a to především vlivem silného poklesu v Německu, kdežto v ostatních velkých evropských ekonomikách byl sentiment o poznání lepší. Navzdory výraznému zhoršení PMI v závěru týdne zveřejněný německý IFO index ukázal na mírné zlepšení podnikatelské důvěry. Naděje na oživení růstu tamní ekonomiky na začátku letošního roku jsou však mizivé, poté co v Q4 23 poklesla o 0,3 % q/q, jak potvrdil i dnes zveřejněný finální údaj HDP. Podle struktury HDP k poklesu v Q4 23 přispěly zejména fixní investice (-0,4 pb) a nižší tvorba zásob (-0,1 pb). Malou útěchou je ale mezičtvrtletní růst spotřeby domácností o 0,2 %. Navíc výsledek spotřeby byl za Q3 revidován směrem nahoru na 0,0 % namísto -0,3 % q/q. Právě výdaje domácností budou podle nás, nejen v Německu ale obecně v eurozóně, hlavní hnací sílou ekonomického růstu v letošním roce. Sentiment indikátory byly zveřejněny i u nás. Zatímco spotřebitelská důvěra v únoru vzrostla, ta podnikatelská naopak klesla (více jsme psali zde: https://bit.ly/3uTK3Ut).

S ohledem na absenci klíčových dat bylo obchodování v průběhu týdne poměrně klidné. Náladu na finančních trzích určuje i probíhající výsledková sezóna v USA, v rámci které dobré výsledky jen utvrzují investory v pozitivnějším naladění ohledně vyhlídek pro tamní ekonomiku. Dolarové tržní sazby během týdne vzrostly o 3-8 bb dle splatnosti. Korunové tržní sazby jsou nakonec díky dnešnímu růstu v týdenním srovnání prakticky beze změny, stejně jako ty eurové. Ve světle smíšených sentiment indikátorů euro dokázalo oproti dolaru mírně posílit o 0,4 %. Na pozadí oslabení amerického dolaru měly středoevropské měny tendenci posilovat. Česká koruna vůči euru zpevnila během týdne o 0,3 %, maďarský forint jen nepatrně o 0,1 % a polský zlotý o 0,7 %, když těžil z pozitivních zpráv o odblokování prostředků z EU fondů.

Ve čtvrtek jsme vydali aktualizovanou prognózu inflace, trajektorie sazeb ČNB včetně našich očekávání pro další vývoj tržních sazeb a kurzu koruny. Report najdete zde: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.