Německo koketuje s technickou recesí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Německý statistický úřad by dnes měl potvrdit pokles tamní ekonomiky v závěrečném čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,3 %. To v kombinaci se slabými předstihovými indikátory znamená, že se ekonomika našeho hlavního obchodního partnera patrně nachází na začátku letošního roku v recesi. Příliš povzbudivé zprávy zřejmě nenabídne ani únorový IFO index. Jaká je nálada tuzemských spotřebitelů i podnikatelů dnes ukáže únorový konjunkturální průzkum ČSÚ. Agentura Fitch publikuje po uzavření amerických trhů výsledek pravidelného ratingového hodnocení ČR.

HDP Německa se v Q4 23 snížil o 0,3 % q/q

Finální čtení růstu německé ekonomiky za Q4 23 nově nabídne jeho strukturu. Z hlediska HDP jako celku by měl být potvrzen jeho mezičtvrtletní pokles o 0,3 %. Kromě zásob hlavním důvodem tohoto poklesu podle nás byly nižší fixní investice, zejména pak investice domácností do obydlí. Výrazný pokles patrně zaznamenal i dovoz, což vedlo ke zvýšení příspěvku čistého vývozu. Naopak spotřeba domácností podle nás nepatrně vzrostla (+0,2 % q/q). Právě další oživení spotřebitelské poptávky je přitom faktor, který by dynamice německé ekonomiky mohl podle nás ve zbytku roku pomoci zpět do černých čísel.

Fed pokračuje v jestřábí rétorice

Německá data opět nepotěšila, zbytku eurozóny se ale daří lépe. Německý kompozitní PMI se v únoru snížil z lednových 47,0 b. na 46,1 b., zatímco trh očekával nárůst na 47,5 b. V rámci struktury výrazně zklamal zpracovatelský průmysl propadem na 42,3 b. Německý průmysl tak k dynamice tamního HDP v Q1 24 zřejmě opět přispěje záporně, i když ne tak výrazně jako ve druhé polovině loňského roku. Celkově se tak zdá stále pravděpodobnější, že německá ekonomika se nachází v recesi, když se tamní HDP po mezičtvrtletním poklesu o 0,3 % v Q4 23 sníží i na začátku letošního roku. To ale nejspíše nebude případ ostatních členských států eurozóny, kde růst ekonomické aktivity táhnou služby podpořené oživením růstu reálných příjmů domácností. Kompozitní PMI za celou eurozónu se totiž navzdory velmi slabým výsledkům z Německa v únoru odrazil ode dna, když vzrostl ze 47,9 b. na 48,9 b.

Zápis ze zasedání ECB se nesl v duchu dřívějších prohlášení. Proinflačním rizikem je především zvýšený mzdový růst. Většina členů vedení má však větší obavy z předčasného snížení úrokových sazeb než z pozdního. My v našem základním scénáři nadále počítáme s letošním poklesem depozitní sazby ECB o 50 bb na 3,5 %, přičemž první „cut“ o 25 bb by podle nás mohl přijít v září. V souvislosti s pokračující slabostí ekonomické aktivity v Německu a aktuálním tržním očekáváním (cca -100 bb do konce roku) je ale riziko vychýleno k výraznějšímu uvolnění měnové politiky v eurozóně.

Fed udržuje jestřábí rétoriku. V souladu s opatrným vyzněním středečních minutes včera člen FOMC Jefferson varoval před příliš výrazným uvolněním měnové politiky na základě pozorovaného poklesu inflace. My očekáváme, že Fed letos sníží sazby v souhrnu o 75 bb, přičemž na první „cut“ o 25 bb by mohlo dojít květnu. Rizikem je ale podle nás pozdější zahájení cyklu snižování sazeb.

Dolar včera uzavřel prakticky beze změny na 1,082 USD/EUR. Z dat počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v uplynulém týdnu v zámoří znovu poklesl do blízkosti 200 tis., což potvrzuje přetrvávající napětí tamního trhu práce. Mírně naopak zklamaly americké PMI za únor. Česká koruna po poměrně volatilní seanci uzavřela na 25,35 CZK/EUR (oslabení o 0,1 %).

Sazby ČNB budou kvůli nízké inflaci klesat rychleji, koruna už ale patrně dále neoslabí. Vlivem nižšího lednového čísla jsme snížili náš odhad inflace pro letošní rok z 2,7 % na 2,1 %. Celková i jádrová inflace po zbytek roku pravděpodobně zůstanou v tolerančním pásmu ČNB. Ta tak podle nás urychlí tempo snižování úrokových sazeb, a to i s ohledem na slabou ekonomiku. V březnu a květnu očekáváme snížení repo sazby o 75 bb a její pokles na 3,5 % do konce roku. Korunové tržní sazby s kratší splatností by měly dále klesat. U delších splatností podobný prostor nespatřujeme. Oslabení koruny k euru v posledním půlroce do značné míry souviselo se zužováním úrokového diferenciálu. To ale podle nás pokračovat nebude a koruna by tak mohla s přispěním oživující domácí i zahraniční poptávky a oslabení amerického dolaru do konce roku mírně posílit. Podrobněji popisujeme naši aktualizovanou prognózu ve speciálním reportu: https://bit.ly/Update_02_2024_CZ.