Pro pětinu populace jsou náklady na bydlení velkým břemenem (Rakousko)

V průzkumu o sociálních důsledcích krize, který provedl rakouský spolkový statistický úřad Statistik Austria ve třetím čtvrtletí roku 2023, uvedlo 24 % respondentů, že v příštích dvanácti měsících očekávají ztrátu příjmu. Tento podíl se oproti předchozímu roku výrazně snížil. Náklady na bydlení nadále představují velkou zátěž pro 21 % respondentů. Budoucí potíže s jejich úhradou však očekává výrazně méně lidí než v předchozím roce.

„Výrazně méně lidí v Rakousku je pesimistických ohledně své finanční situace. Ve třetím čtvrtletí předchozího roku třetina z nich očekávala, že v budoucnu přijde o příjem, na konci léta 2023 to byla necelá čtvrtina. V souladu s tím chce rovněž méně lidí omezit své výdaje na velké nákupy. Zastoupení lidí, kteří mají problémy vyjít s příjmem své domácnosti, však zůstává nezměněn: ve 3. čtvrtletí 2023 byl stejně vysoký jako v létě předchozího roku a činil bezmála 16 %,“ shrnul hlavní zjištění ze studie generální ředitel statistického úřadu Tobias Thomas.

44 % chce snížit výdaje na velké nákupy

Ve 3. čtvrtletí roku 2023 pociťovalo pokles příjmů své domácnosti za posledních 12 měsíců před průzkumem necelých 31 % osob ve věku 18 až 74 let. Ve srovnání s předchozím rokem se tak počet osob s vnímanou ztrátou na příjmech mírně snížil (3. čtvrtletí 2022: 36 %). Nicméně od 2. čtvrtletí 2023 se rovněž zredukoval podíl těch, kteří vnímali zvýšení příjmu (2. kvartál 2023: 23 %; 3. kvartál 2023: 20 %).

Při pohledu do budoucna 24 % respondentů vycházelo v anketě z předpokladu, že se příjem jejich domácnosti v průběhu příštích 12 měsíců sníží. V porovnání s předchozím rokem to představuje podstatnou redukci očekávané ztráty příjmů (Q3/2022: 33 %). Kromě toho méně lidí uvedlo, že hodlají v budoucnu omezit větší výdaje. I když přibližně 44 % respondentů ve věku 18- až 74letých stále plánuje v příštích 12 měsících méně investovat do velkých pořízení, jako je nábytek, auta nebo cestování, je jejich zastoupení oproti předchozímu roku nižší asi o pětinu (3. čtvrtletí 2023: 55 %).

Podíl osob, které očekávají potíže s platbami za bydlení, se snížil

Pro 21 % obyvatel představovaly náklady na bydlení na konci léta 2023 vážnou finanční zátěž. Tento podíl se od předchozího roku nezměnil (3. čtvrtletí 2022: 22 %). Zejména pro osoby, kteří si pronajímají byt, jsou výdaje na úhradu nájmu „mimořádnou výzvou“. 34 % nájemníků v obecních bytech, 27 % v družstevních bytech a 26 % nájemníků v jiných segmentech bydlení (např. u soukromého majitele) uvedli, že pro ně jsou náklady na bydlení těžkým břemenem.

Přesto celkově očekávalo budoucí potíže s placením nákladů na bydlení méně lidí než před rokem. Ve 3. čtvrtletí roku 2023 uvedlo 19 % respondentů, že počítají v příštích 3 měsících s problémy s úhradou nájemného, úvěru na bydlení, vedlejších nákladů na bydlení nebo provozních nákladů. Ve stejném čtvrtletí předchozího roku to bylo ještě 30 % populace.

Potíže vyjít s příjmem domácnosti zůstávají na stejné úrovni

Přibližně 16 % obyvatel ve věku 18 až 74 let (extrapolovaný počet 936 000 až 1,2 milionu osob) mělo ve 3. čtvrtletí roku 2023 potíže vyjít s příjmem své domácnosti.

Tento podíl se oproti předchozímu roku téměř nezměnil (3. čtvrtletí 2022: 16 %). Naopak u osob s nízkými příjmy došlo oproti předchozímu roku k výraznému zlepšení. Zatímco ve 3. čtvrtletí roku 2022 hlásilo finanční potíže tohoto druhu 47 % osob v domácnostech s nízkými příjmy (méně než 1 000 EUR čistého měsíčního příjmu; standardizováno na jednočlennou domácnost), ve 3. čtvrtletí roku 2023 se toto zastoupení snížilo na 37 %. Na druhou stranu se osoby z domácností s více dětmi potýkaly s většími obtížemi než ve stejném čtvrtletí předchozího roku (3. čtvrtletí 2022: 20 %, 3. čtvrtletí 2023: 30 %).

Venkovské regiony spokojenější, ale pesimističtější ohledně ekonomického výhledu

Ve 3. čtvrtletí 2023 lidé ve velkoměstech mnohem častěji než lidé z venkovských oblastí uváděli, že je pro ně obtížné nebo velmi obtížné vyjít s penězi. Jen s problémy bylo schopno pokrýt běžné výdaje své domácnosti 22 % Vídeňanů. Naproti tomu jen asi 13 % respondentů z venkovských sídel s 10 000 a méně obyvateli uvedlo, že s penězi mají komplikace, aby vyšli. Rozdíly lze částečně přičíst skutečnosti, že náklady na bydlení jsou rozděleny odlišně a že nájem jako forma bydlení je mnohem častější v městských regionech než na venkově.

Regionální rozdíly jsou patrné také z hlediska blahobytu. Ve venkovských oblastech je uváděná životní spokojenost vyšší než ve městech. Například 45 % respondentů z Vídně a 51 % z ostatních velkých měst se cítilo se svým životem velmi spokojeno. Naproti tomu v obcích s méně než 10 000 obyvateli uvádělo vysokou míru životní spokojenosti 6 osob z 10.

Navzdory tendenční vyšší spokojenosti a nižší finanční zátěži jsou obyvatelé malých obcí pesimističtější ohledně budoucího hospodářského vývoje Rakouska. Více než dvě třetiny (67 %) obyvatel z obcí s méně než 10 000 obyvateli se domnívají, že se celková ekonomická situace v příštím roce o něco nebo dokonce výrazně zhorší. Naopak ve Vídni byla očekávání do budoucna o něco optimističtější, i když 58 % respondentů rovněž předpokládalo zhoršení.