Strážci fotonů z Jihlavy zanechali stopu i v evropské jižní observatoři

STRÁŽCI FOTONŮ Z JIHLAVY ZANECHALI STOPU I V EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘI

Jihlavská firma Optokon se propracovala mezi světovou špičku ve výrobě komponentů pro optické sítě. Část pasivní kabelové produkce přesunula do zahraničí a chce se více zaměřit na využití přenosu dat pomocí světla ve vojenských a bezpečnostních technologiích.

Ilustrační foto: Shutterstock

Observatoř Paranal v Chile je vlajkovou lodí evropské astronomie. Soustava čtyř obřích a čtyř pomocných teleskopů je nejvytíženějším pozorovacím zařízením svého druhu na Zemi, které mimo jiné přispělo k průzkumu okolí černých děr. Na projektu VLT Evropské jižní observatoře (ESO) se podílelo také několik vědců z Česka, zdaleka to ale není jediná česká stopa. Aby výkonné počítače dokázaly složit výsledný obraz ze zrcadel, z nichž každé má průměr přes 8 metrů, potřebují spolehlivý přenos optického signálu, který se musí správně sbíhat. O to se postarala jihlavská firma Optokon, která do observatoře dodala kabeláž a optické převodníky.

Zakázka pro evropskou observatoř v poušti Atacama byla sice jedinečná, pro Optokon ale nešlo o žádnou velkou exotiku. Své kabely, vlákna, konektory, rozvaděče nebo třeba měřící přístroje dodává společnost sídlící na okraji Jihlavy do více než padesáti zemí světa, v osmi z nich má přitom vlastní pobočku. A kromě tradičních exportních destinací se Optokonu podařilo i pár husarských kousků: třeba když firma získala zakázku na dodávku kabeláže pro elektrárnu v Japonsku, zemi, která si své průmyslové know-how střeží a nadto je sama v optoelektronice technologickým lídrem.

Podobných náhod a úspěchů ale Jiří Štefl, majitel a ředitel Optokonu, zažil celou řadu. První hned v roce 1991, když spoluzakládal firmu postavenou na části výrobního programu někdejšího státního podniku Tesla Jihlava. Byť byl sám přesvědčen o tom, že optické sítě mají velkou budoucnost, začínal Optokon jako garážová firma ve dvou místnostech pronajatých v autoškole, a to jako distributor japonské společnosti Seiko. Návrat k výzkumu a vývoji optoelektroniky, který měl v Československu velkou tradici, přišel až v druhé polovině 90. let, kdy Optokon založil joint-venture s americkou rodinnou firmou Methode Electronics.

OBOR, KTERÉMU NEVĚŘILI

„Získali jsme díky nim přístup na světové trhy, s výjimkou západní Evropy a USA. My jsme se stali takovým výzkumným centrem a věnovali se vývoji. Technologicky jsme na tom vůbec nebyli špatně, v lecčems jsme byli i lepší než na Západě. Jenže velkou roli v tom hrála trocha té české skromnosti a naivity, zkrátka jsme nevěřili tomu, že můžeme patřit mezi špičku,“ vzpomíná Jiří Štefl. Když se americký partner v roce 2010 přeorientoval na automobilový průmysl a rozhodl se optickou divizi zrušit, rozhodl se Jiří Štefl svůj podíl od Američanů odkoupit zpět. „A žádná česká banka mi na to nechtěla půjčit, vzali jsme si nakonec úvěr v USA,“ líčí majitel Optokonu.

Kompletní osamostatnění se nicméně Optokonu vyplatilo. Jihlavská firma se rozhodla, že se zaměří namísto komerčních aplikací na speciální využití optických zařízení a infrastruktury, včetně dodávek pro armádu. Optokon je certifikovaným dodavatelem NATO a jeho komponenty a kabeláž, které odolávají vlhku, horku i extrémně prašnému prostředí najdeme třeba v rakouských obrněných transportérech Pandur nebo francouzských dělech Caesar. Už před válkou dodával Optokon své výrobky ukrajinské armádě. Úspěchy slaví jihlavská firma také s měřícími přístroji, které se vejdou do kapsy, a kalibračními laboratořemi, které určují standardy pro optické sítě.

Optokon dnes není jen exportérem, ale má zkušenosti i s výrobou v zahraničí: v Malajsii a Saúdské Arábii provozuje se svými strategickými partnery výrobní závody. „Jsem zastáncem toho, že přidaná hodnota výrobku by měla zůstat doma. Ale jinak není důvod, proč třeba pasivní komponenty vozit přes půl světa. Přesunem části výroby šetříme náklady na dopravu a pracovní sílu. A samozřejmě jsme i blíž zákazníkům,“ vysvětluje Jiří Štefl.

Nejnověji by chtěl Optokon svůj další závod otevřít také v Turecku. „Je to velký a perspektivní trh, navíc brána do Afriky i na Blízký východ. Tamní prostředí je ale hodně protekcionistické a pokud nepůsobíte na místě, máte malé šance, že se tam uchytíte. Již jenom kvůli tomu, že do mnoha tendrů se bez turecké dceřiné společnosti nedostanete,“ dodává. Kromě rozšiřování výroby v zahraničí by se jihlavská firma pod vlastním brandem ráda letos vrátila i na trh, s nímž byla kdysi majetkově spjata, ale kvůli klauzuli ve smlouvě o zpětném odkupu podílu v joint-venture na něj 15 let nemohla vstoupit: do USA. Optokon chce více vyvážet i do sousedního Německa, s nímž obchody s nástupem pandemické vlny téměř utichly.

Optimistické vyhlídky pramení i z toho, že doba hraje Optokonu do karet. Válka na Ukrajině jihlavské společnosti nepřímo pomohla. Ne snad v okamžitých dodávkách, které by končily na ukrajinských bojištích, ale především v zesilujícím trendu armád NATO, které po ruském vpádu začaly více investovat do navigačních technologií, digitalizace nebo datového zabezpečení. A v tom všem hrají optické komponenty nezastupitelnou roli. Vojenský sektor dnes tvoří téměř dvě třetiny prodeje Optokonu a pravděpodobně ještě posílí. Jiří Štefl ovšem pamatuje také na své kořeny, kdy působil jako vývojář. V Červeném Kříži u Jihlavy, kde má Optokon svou základnu, tak vyvíjejí další optické technologie, které mají budoucnost i v civilním sektoru.

Evropská jižní observatoř v Chile. Foto: Shutterstock

KABEL MÍSTO KAMERY

Jednou z nich je třeba akustický senzor Fotas, na jehož vývoji Optokon spolupracoval s technickou univerzitou VUT Brno a s tureckou společností Tubitak. Snímač dokáže nevýhodu optického kabelu přeměnit v bezpečnostní prvek. Optika je obecně náchylná na vibrace, nicméně pokud se nežádoucí záchvěvy změří a zanalyzují, může světelný kabel v zemi posloužit k ochraně objektů. Bez potřeby napájení a také s nulovým vyzařováním tak neviditelný kabel může být v mnoha ohledech účinnější než například kamerové systémy. Optické vlnovody ale dokáží takto ohlídat třeba také úniky v ropovodech a plynovodech.

Optokon se zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost. V roce 2022 společnost vybudovala vlastní Datové centrum Vysočina, které slouží nejen jako jeden z nejmodernějších a nejzabezpečenějších digitálních hubů ve střední Evropě, ale také jako firemní laboratoř. „Jednou z cest, jak uspět na trhu je dodávat s aktivními optickými prvky také vlastní software. Know-how, které bude připraveno na využití prvků umělé inteligence, si chceme odladit právě v našem centru,“ říká šéf jihlavské společnosti.

Letos v lednu tomu bylo 33 let, co Jiří Štefl stál u zrodu firmy, která se z „obývákové“ montovny propracovala až na světovou špičku. Univerzální recept na úspěch „otec-zakladatel“ Optokonu nemá. Za více než tři dekády v byznysu si ale myslí, že Češi ve světě své dovednosti dokáží málo prodat. „Máme tu dobrou tradici technického vzdělání, v mnoha oborech jsme v první světové lize. Někdy nám ale chybí trocha toho sebevědomí a umění marketingu. Na druhou stranu byznys by měli dělat lidé, které to baví. A takových naštěstí i v Česku potkávám pořád dost,“ dodává Jiří Štefl, majitel a ředitel Optokonu.

BLAHOSLAV HRUŠKA