Kritérium stavu veřejných financí - Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2023 k přijetí Eura

Kritérium stavu veřejných financí vyžaduje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí. Formálně je splněno, pokud s daným státem neprobíhá postup při nadměrném schodku. Ten zpravidla bývá zahájen, pokud stát nesplňuje některou ze složek fiskálního kritéria, kdy (zjednodušeně řečeno) deficit veřejných financí nemá překračovat 3 % HDP a dluh sektoru vládních institucí nemá převyšovat 60 % HDP, ledaže by poměr tohoto dluhu dostatečným tempem klesal směrem k této hodnotě.  

ČR neplní referenční hodnotu pro deficit, nicméně vzhledem k přetrvávajícím nejistotám makroekonomického vývoje, na který se odvolávala EK během aplikace obecné únikové doložky, EK nenavrhla zahájení postupu při nadměrném schodku. Kritérium stavu veřejných financí tak ČR formálně stále plní.^[1]

V letech 2020 a 2021 došlo k propadu dříve přebytkového salda pod hodnotu −5 % HDP. Prudké zhoršení hospodaření sektoru vládních institucí bylo důsledkem poklesu ekonomické aktivity během epidemie covid-19 a souvisejících vládních stabilizačních, podpůrných a redistribučních politik. Útlum těchto opatření a zrychlení růstu daňových příjmů v roce 2022 podpořily zlepšení salda na −3,2 % HDP.

V roce 2023 očekává MF ČR hodnotu salda −3,6 % HDP. K prohloubení deficitu vede především nárůst jednorázových výdajů tlumících dopad vysokých cen energií na ekonomické subjekty a rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti. V roce2024 by ke zlepšení salda mělo vedle ozdravného balíčku přispět i obnovení hospodářského růstu a téměř vyrovnané jednorázové příjmy a výdaje (změna o 1,0 p. b. HDP). Celkový schodek veřejných financí proto MF ČR odhaduje na 2,2 % HDP.

Z hlediska nastavení fiskální politiky a rozpočtového dohledu je sledováno saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázová či jiná přechodná opatření, tzv. strukturální saldo. Graf 1.2 zachycuje vývoj strukturální složky salda sektoru vládních institucí kvantifikovaného metodou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou v modifikované formě používá i Evropská komise. Dle této metodiky očekává MF ČR mírné zlepšování strukturálního salda.

Strukturální saldo je poměřováno se střednědobým rozpočtovým cílem každé členské země EU. Pro ČR v současné době platí cíl ve výši −0,75 % HDP. Po vstupu do eurozóny by mohlo dojít ke zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle na −0,5 % HDP, jelikož dle Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii je benevolentnější hodnota strukturálního salda ve výši −1,0 % HDP povolena pouze v případě, kdy je dluh sektoru vládních institucí výrazně pod 60 % HDP a zároveň jsou rizika dlouhodobé udržitelnosti nízká.

Zdroj: MF ČR (2023a).

Schodky veřejných financí se projevují v nárůstu zadlužení. Při současném nastavení^[2] fiskální politiky by i přes ekonomické oživení měl dluh v poměru k HDP dále růst, nicméně s predikovanou hodnotou 45,9 % HDP v roce 2024 by se úroveň dluhu měla stále nacházet pod referenční hodnotou konvergenčního kritéria.