Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2024 deficitem ve výši 91,2 mld. Kč - Plnění státního rozpočtu ČR za leden až březen 2025

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 91,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 90,6 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 13,8 mld. Kč přispěl růst příjmů o 6,1 % podpořený nejvíce inkasem daní, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň o 2,4 %.

“Meziroční pokles deficitu za první čtvrtletí jasně ukazuje pozitivní vývoj hospodaření státu a to, že vládní kroky k ozdravění veřejných financí fungují. Plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní,“ komentuje výsledky hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Rozpočet přitom musí letos zvládat nejen běžné výdaje, ale i posilování obrany. Stále však platí, že nemůžeme pokračovat v cestě neřízeného zadlužování. Každá koruna, kterou stát z peněz daňových poplatníků vydá, musí být využita co nejúčelněji.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci března meziročně vyšší o 6,1 % (+27,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-4,0 mld. Kč) o 6,9 % (+15,5 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,5 % (+13,3 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 1,2 mld. Kč (-3,9 %).

 

Příjmy státního rozpočtu leden až březen	2024	2025	Změna	Rozdíl	Podíl na zvýšení
Příjmy celkem	449,1	476,4	6,1%	27,4
v tom:
Daňové příjmy celkem	402,0	430,8	7,2%	28,8	100%
Daňové příjmy (bez pojistného SZ)	224,5	240,0	6,9%	15,5	54%
v tom:
DPH	86,1	92,2	7,1%	6,1	21%
Spotřební a energetické daně * - z toho:	36,9	41,2	11,8%	4,4	15%
- Spotřební daň z minerálních olejů	19,0	19,6	3,3%	0,6	2%
- Spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků	12,0	14,9	24,3%	2,9	10%
- Odvod z elektřiny ze slunečního záření	0,3	0,5	95,2%	0,3	1%
Daně z příjmů PO (bez WFT)	40,6	42,2	3,9%	1,6	5%
Daně z příjmů FO - v tom:	40,8	45,7	11,8%	4,8	17%
- vybíraná srážkou	6,6	6,5	-1,1%	-0,1	0%
- placená plátci	29,3	33,0	12,9%	3,8	13%
- placená poplatníky	5,0	6,1	22,3%	1,1	4%
Daň z neočekávaných zisků (WFT)	13,0	9,0	-30,7%	-4,0	-14%
Odvod z nadměrných příjmů	0,0	0,0		0,0	0%
Poplatky za uložení odpadů	0,5	0,4	-1,0%	0,0	0%
Odvod za odnětí půdy ze zeměděl. půdního fondu	0,2	0,2	-8,0%	0,0	0%
Daně z hazardních her	2,5	4,7	85,9%	2,2	8%
Ostatní daňové příjmy (dopočet do celku)	3,9	4,3	10,4%	0,4	1%
Pojistné na soc. zabezp. a přísp. na st. polit. zaměstn. - z toho:	177,5	190,8	7,5%	13,3	46%
- Pojistné na důchodové pojištění	158,7	167,6	5,6%	8,9	31%
Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery	47,1	45,6	-3,0%	-1,4	-5%
v tom:
Kapitoly (mimo kapitol OSFA, SD a VPS) - z toho:	42,6	43,6	2,2%	0,9	3%
- Příjmy z EU/FM	31,2	30,0	-3,9%	-1,2	-4%
- Příjmy sdílené s EU	0,6	0,7	27,1%	0,2	1%
Kapitola Operace SFA	2,2	0,4	-80,3%	-1,8	-6%
Kapitola Státní dluh	0,0	0,0		0,0	0%
Kapitola VPS	2,2	1,6	-27,5%	-0,6	-2%

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+12,9 %, +3,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Dopady dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+3,9 %, +1,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+22,3 %, +1,1 mld. Kč), bylo v březnu razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (-30,7 %, -4,0 mld. Kč). Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu v plné míře začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 zejména u poplatníků, kteří mají povinný audit, případně jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,5 % (+13,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+7,1 %, +6,1 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání projevují daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+11,8 %, +4,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, a dále pak z minerálních olejů a z lihu. Meziroční růst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+24,3 %, +2,9 mld. Kč) je způsoben předzásobením, růstem sazby daně i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků v minulém roce. Meziročně vzrostlo inkaso všech složek této daně, tedy spotřební daně z klasických tabákových výrobků, ze zahřívaných tabákových výrobků a významně rovněž inkaso spotřební daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, neboť v loňském roce v tomto období ještě nebyla povinnost tyto výrobky danit. Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+10,6 %, +0,4 mld. Kč), tento efekt však bude v následujících měsících slábnout. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+3,3 %, +0,6 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní vykázaly rovněž meziroční růsty, ovšem v absolutní částce představovaly méně významné desítky milionů Kč.

Příjmy státního rozpočtu za leden až březen

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 13,6 mld. Kč (+2,4 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,9 %, +15,2 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+10,0 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+5,1 mld. Kč), podporou sportu (+3,7 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižoval klesající příspěvek státu v oblasti energií (-12,5 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 1,7 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu leden až březen	2024	2025	Rozdíl	Změna
Výdaje celkem	554.0	567.6	13.6	2.4%
Běžné výdaje	520.5	535.7	15.2	2.9%
v tom:
Platy a obdobné a související výdaje	26.4	27.7	1.3	4.8%
Neinvestiční nákupy a související výdaje - z toho:	30.5	35.6	5.2	17.0%
- Výdaje na obsluhu státního dluhu *	11.3	16.4	5.1	44.7%
- Výdaje na realizaci záruk	0.0	0.0	0.0
Neinvestiční transfery podnikatelům	28.3	16.8	-11.5	-40.5%
Neinvestiční transfery neziskovým apod. osobám	6.7	11.2	4.5	67.6%
Neinvestiční transfery státním fondům - z toho:	20.4	17.2	-3.1	-15.4%
- Neinvestiční transfery SZIF	11.5	10.5	-1.0	-8.5%
Neinv. transfery fondům soc. a veřejného zdrav. poj.	38.0	38.4	0.4	1.1%
Neinv. transfery rozpočtům územní úrovně	86.4	94.6	8.2	9.5%
Neinv. transfery příspěvkovým a pod. organizacím	33.6	37.2	3.6	10.8%
Sociální dávky ** - v tom:	229.0	230.4	1.4	0.6%
- Důchody	180.5	178.5	-2.0	-1.1%
- Prostředky na podpory v nezaměstnanosti	3.4	3.8	0.5	13.5%
- Ostatní soc.dávky	29.9	32.6	2.7	8.9%
- Státní soc.podpora	15.1	15.4	0.2	1.4%
Stavební spoření	0.0	0.0	0.0	-46.3%
Státní příspěvek na důchodové připojištění	1.8	1.4	-0.4	-24.0%
Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU	11.7	13.1	1.4	11.7%
Ostatní běžné výdaje (dopočet do celku)	7.5	11.9	4.4	57.9%
Kapitálové výdaje	33.6	31.9	-1.7	-4.9%
v tom:
Investiční nákupy a související výdaje	7.3	3.4	-4.0	-54.2%
Investiční transfery podnikatelům	6.8	3.0	-3.7	-55.0%
Investiční transfery státním fondům - z toho:	8.6	15.9	7.3	84.8%
- Investiční transfery SFDI	7.5	14.5	7.0	93.7%
Investiční transfery rozpočtům územní úrovně	6.2	4.3	-1.8	-29.9%
Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím	3.3	4.6	1.2	37.0%
Ostatní kapitálové výdaje (dopočet do celku)	1.3	0.7	-0.7	-49.1%
Saldo hospodaření SR	-105.0	-91.2	13.8	-13.1%

 

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+0,6 %, +1,4 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (-1,1 %, -2,0 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+2,2 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+0,6 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,5 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, nemocenské (+0,5 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,5 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,5 mld. Kč) a výsluhové příspěvky (-0,4 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 94,6 mld. Kč (+9,5 %, +8,2 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 71,5 mld. Kč (+5,8 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Projekty municipalit spolufinancované státem a Evropskou unií se zvýšily o 2,1 mld. Kč především zásluhou zapojení OP Jan Amos Komenský (+1,6 mld. Kč). Podobně jako v předchozích letech stát v prvním čtvrtletí uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,5 mld. Kč téměř na nulu.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 16,4 mld. Kč (+44,7 %, +5,1 mld. Kč).

Navýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 4,5 mld. Kč (+67,6 %) souviselo s uvolněním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí, které bylo loni provedeno až v dubnu (+3,7 mld. Kč).

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+10,8 %, +3,6 mld. Kč) navyšovaly příspěvky do oblasti školství (+1,9 mld. Kč) a do podpory výzkumu, vývoje a inovací (+1,7 mld. Kč) realizované především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi.

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 1,4 mld. Kč (+11,7 %).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,1 % (+0,4 mld. Kč).

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-40,5 %, -11,5 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a ukončení dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku. Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 3,2 mld. Kč byly nižší o 2,5 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám prozatím klesla o 1,2 mld. Kč. Růstový dopad má prozatím dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 3,1 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-3,0 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,0 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-0,6 mld. Kč). Naopak vyšší byla dotace Státnímu fondu audiovize (+1,4 mld. Kč), kterou Ministerstvo kultury převedlo loni až v dubnu.

Kapitálové výdaje státu v objemu 31,9 mld. Kč (-4,9 %, -1,7 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo nepravidelné financování společných programů Evropské unie a České republiky (-5,6 mld. Kč), naopak investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,9 mld. Kč. Investiční nákupy (-4,0 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-4,3 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 3,7 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evrospkou unií (-3,7 mld. Kč). Oproti tomu investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vzrostly díky zapojení národních dotací o 7,0 mld. Kč

Výdaje státního rozpočtu za leden až březen

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}