Komise vítá politickou dohodu o novém rámci správy ekonomických záležitostí připraveném na budoucnost

Komise vítá dohodu o novém rámci správy ekonomických záležitostí

Komise vítá, že se dnes Evropský parlament a Rada dohodly na schválení nejambicióznější a nejkomplexnější reformy rámce EU pro správu ekonomických záležitostí od odeznění hospodářské a finanční krize.

Návrhy na tuto reformu Komise předložila v dubnu 2023.

Hlavním cílem rámce je ve všech členských státech posílit udržitelnost veřejného dluhu a podpořit udržitelný a inkluzivní růst prostřednictvím prorůstových reforem a prioritních investic. Rámec přispěje k tomu, aby byla EU konkurenceschopnější a lépe připravená na budoucí výzvy, neboť podpoří posun směrem k zelené, digitální, inkluzivní a odolné ekonomice.

Navržené reformy odstraňují nedostatky stávajícího rámce. Mají zajistit, aby byl rámec jednodušší, transparentnější a účinnější a zahrnoval větší odpovědnost členských států i lepší prosazování pravidel. Zohledňují nutnost snižovat zvýšenou úroveň veřejného zadlužení, jež je mimo jiné důsledkem pandemie COVID-19, realisticky, postupně a udržitelně. Nový rámec zapracovává rovněž zkušenosti spojené s politickou reakcí EU na finanční krizi, kdy rychlé hospodářské oživení brzdil nedostatek investic.

Větší odpovědnost členských států díky střednědobým plánům

Základem nového rámce jsou nové střednědobé fiskálně-strukturální plány. Členské státy vypracují a předloží plány, v nichž stanoví své fiskální cíle, prioritní reformy a investice a dále opatření k řešení případných makroekonomických nerovnováh během období fiskální korekce. „Obdobím korekce“ se rozumí časový rámec, během něhož se zajistí udržitelný pokles dluhové zátěže členského státu prostřednictvím kombinace fiskálních korekcí, reforem a investic.

Tyto plány poté na základě společných kritérií EU posoudí Komise a schválí Rada.

Začlenění fiskálních, reformních a investičních cílů do jednoho střednědobého plánu vyústí v soudržný a efektivní proces. Posílí to odpovědnost členských států, jelikož budou mít větší volnost při stanovování vlastních postupů fiskální korekce a reformních a investičních závazků. Aby se usnadnilo účinnější monitorování a prosazování realizace těchto závazků, budou členské státy předkládat výroční zprávy o pokroku.

Tento nový proces fiskálního dohledu bude začleněn do stávajícího evropského semestru, který zůstane ústředním rámcem pro koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti.

Jednodušší pravidla zohledňující různé fiskální výzvy

V novém rámci se zavádí dohled založený na posouzení rizik, který rozlišuje mezi jednotlivými členskými státy na základě jejich individuální fiskální situace. Tento přístup bude vycházet z transparentního společného rámce EU založeného na zárukách, které zajistí, že zadlužení bude mít klesající tendenci (záruka udržitelnosti dluhu), nebo poskytne bezpečnostní rezervu pod referenční hodnotou schodku ve výši 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě s cílem vytvořit fiskální rezervy (záruka odolnosti schodku).

Jako základ pro fiskální dohled bude sloužit jediný operační ukazatel – čisté primární výdaje, čímž se zjednoduší fiskální pravidla.

Pro každý členský stát se schodkem veřejných financí vyšším než 3 % HDP nebo s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP vydá Komise tzv. referenční trajektorii. Ta poskytne členským státům pokyny pro přípravu jejich plánů a zajistí, aby se zadlužení věrohodným způsobem snižovalo nebo aby se udrželo na obezřetné úrovni.

Státům se schodkem veřejných financí nižším než 3 % HDP a veřejným dluhem nižším než 60 % HDP bude Komise poskytovat technické informace, aby jejich schodek ve střednědobém horizontu zůstal pod referenční hodnotou 3 % HDP. To se bude provádět na žádost příslušného členského státu.

Podpora reforem a investic

Aby bylo možné čelit novým i stávajícím výzvám, jsou zapotřebí jak reformy, tak investice. Obojí tvoří rovněž nezbytné prvky důvěryhodných plánů na snižování dluhu. Nový rámec usnadní a podpoří v členských státech realizaci opatření potřebných k zajištění zelené a digitální transformace, posílení hospodářské a sociální odolnosti a zvýšení bezpečnostní kapacity Evropy.

Členské státy, které se zaváží k provádění reforem a investic určených k dosažení těchto cílů, budou moci využít pozvolnější korekční období, které bude prodlouženo ze čtyř na sedm let. Tato opatření ovšem musí splňovat konkrétní kritéria; zejména mají reagovat na doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru nebo se zaměřovat na dosažení konkrétních politických priorit EU.

V souvislosti s prodloužením období korekce v prvním kole plánů budou zohledněny reformní a investiční závazky z národních plánů pro oživení a odolnost.

Komise vezme při posuzování existence nadměrného schodku v potaz řadu rozhodujících faktorů. Mezi nimi bude výslovně uznáno zvýšení veřejných investic do obrany. K dalším rozhodujícím faktorům se řadí stav veřejného dluhu členského státu, hospodářský a rozpočtový vývoj a provádění reforem a investic.

Posílené prosazování pravidel

Pravidla je třeba prosazovat. Nový rámec na jednu stranu poskytuje členským státům větší volnost při navrhování vlastních plánů, ovšem zavádí rovněž posílený režim prosazování, který má zajistit, aby členské státy své závazky plnily. Členské státy budou předkládat Komisi k posouzení výroční zprávy o pokroku, jež se zaměří na plnění závazků stanovených v jejich plánech.

Komise zřídí kontrolní účet, kde bude zaznamenávat odchylky od dohodnutého fiskálního vývoje. Pokud bude zůstatek kontrolního účtu nad číselnou prahovou hodnotou a dluh daného členského státu bude přesahovat 60 % HDP, vypracuje Komise zprávu, v níž posoudí, zda by měl být zahájen postup při nadměrném schodku. Nesplnění dohodnutých reformních a investičních závazků by mohlo vést ke zkrácení období fiskální korekce. Pravidla pro zahájení postupu při nadměrném schodku na základě výše schodku se nemění.

Další kroky

Evropský parlament a Rada budou nyní muset politickou dohodu formálně přijmout.

Nový rámec vstoupí v platnost příští rok, a to na základě plánů, které členské státy předloží v průběhu letoška. Tím budou mít dostatek času na přípravu plánů na nadcházející léta. Fiskální dohled v roce 2024 bude vycházet z doporučení pro jednotlivé země, která byla vydána již na jaře 2023.

Souvislosti

Rámec EU pro správu ekonomických záležitostí se skládá z rámce EU v oblasti fiskální politiky (tj. Pakt o stabilitě a růstu a požadavky na vnitrostátní fiskální rámce) a z postupu při makroekonomické nerovnováze, které se uplatňují v rámci evropského semestru pro koordinaci politik, a dále z rámce pro programy makroekonomické finanční pomoci.

V souladu s politickými směry předsedkyně von der Leyenové předložila Komise v únoru 2020 přezkum účinnosti rámce hospodářského dohledu a zahájila veřejnou diskusi o jeho budoucnosti. Tento rozsáhlý proces zahrnující veřejné diskuse a konzultace umožnil zainteresovaným stranám vyjádřit své názory na klíčové cíle rámce, jeho fungování a nové výzvy, které je třeba řešit. Tyto pak byly podkladem pro návrhy legislativních reforem, které Komise předložila v dubnu 2023. V prosinci 2023 přijala Rada obecný přístup. Evropský parlament v lednu 2024 schválil mandát Hospodářského a měnového výboru k zahájení jednání. Dne 10. února 2024 dospěly Evropský parlament a Rada k politické dohodě.

Další informace

Legislativní návrhy Evropské komise na reformu rámce EU pro správu ekonomických záležitostí

Media

Quote