Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. lednu 2024 dosáhla hodnoty 3,31 %, což znamená nárůst o 0,22 procentního bodu a zároveň je to nejnižší hodnota mezi všemi 14 kraji

9. 2. 2024

V rámci měsíční statistiky dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji ke konci ledna 2024 hodnoty 3,31 %, což znamenalo pátou nejnižší hodnotu mezi všemi 14 kraji. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila ve všech krajích i okresech České republiky, přičemž v Pardubickém kraji vzrostla o 0,22 procentního bodu a celostátně o 0,23 procentního bodu. Počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji nepřekročil ke konci ledna 13,4 tis., což znamenalo nejnižší měsíční hodnotu od konce května 2017.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci ledna 2024 hodnoty 3,31 %, což znamenalo nejvyšší hodnotu v Pardubickém kraji za posledních 82 měsíců (tj. od konce dubna 2017). Ve srovnání s koncem ledna 2023 se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,22 procentního bodu, tj. o 0,15 procentního bodu více než na území celé ČR. Meziměsíčně, tj. oproti konci prosince 2023, vzrostla nezaměstnanost v kraji o 0,22 procentního bodu a celorepublikově o 0,23 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných mužů se v kraji ve stejném období zvýšil o 0,29 procentního bodu na 3,16 % ke konci ledna 2024 a podíl nezaměstnaných žen o 0,14 procentního bodu na 3,47 %. Oproti konci ledna 2023 se první jmenovaný podíl zvýšil o 0,28 procentního bodu, druhý jmenovaný o 0,15 procentního bodu.

Neumístění uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce k 31. lednu 2024
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci ledna 2024 pohyboval v rozmezí od 2,86 % v Praze po 6,00 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,96 %). Druhou nejnižší hodnotu v tomto žebříčku měl Zlínský kraj (3,15 %), druhou nejvyšší Moravskoslezský kraj (5,46 %). Pardubickému kraji patřila v tomto žebříčku nadále pátá nejnižší hodnota (3,31 %).

Ve srovnání všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci prvního měsíce roku 2024 pohybovala v rozmezí od 1,48 % v okrese Praha-východ po 8,30 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 12. až 46. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,95 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,98 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila ve všech 77 okresech České republiky, přičemž k nejvyššímu nárůstu došlo v okrese Jeseník (o 0,90 procentního bodu) a naopak k nejnižšímu v okrese Rychnov nad Kněžnou (o 0,04 procentního bodu). Mezi okresy kraje nejvíce vzrostla nezaměstnanost na Chrudimsku (o 0,35 procentního bodu), nejméně pak na Orlickoústecku (o 0,15 procentního bodu).

Podíl nezaměstnaných osob a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. lednu 2024
Zdroj : Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci prvního měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 11 811 nezaměstnaných osob , z toho 14,9 % patřilo mezi osoby se zdravotním postižením a 5,4 % mezi absolventy a mladistvé. Většina z uchazečů na úřadech práce v kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (11 042 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v lednu nově hlásilo 2 472 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 699 osobám, z toho 138 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji zvýšil o 773, v komparaci se stavem ke konci prvního měsíce roku 2023 vzrostl o 1 048.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ke konci ledna 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 367 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší měsíční hodnotu od konce května 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 354, oproti stavu z konce ledna 2023 poklesl počet těchto míst o 2 027. Většina z celkového počtu volných pracovních míst ke konci ledna 2024 byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (v kraji 76,4 %, v celé ČR 73,3 %). Na uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity připadalo na úřadech práce v kraji 16,4 % z celkového počtu volných pracovních míst (celostátně 13,9 %), na uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 5,0 % míst (celostátně 7,2 %) a na uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 2,2 % míst (v ČR 5,6 %).

Rozptyl podílu nezaměstnaných osob v okresech Pardubického kraje¹⁾
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci ledna 1,1 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,6krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,2krát více pracovních míst. Méně příznivou situací se prezentovaly okresy Chrudim a Svitavy, ve kterých připadalo na jednoho uchazeče o zaměstnání pouze 0,8 volného pracovního místa.