Vzestup populismu: Jak krajně pravicové strany ovlivní budoucnost

Po celé Evropě dochází k rychlému vzestupu krajně pravicových populistických stran a spolu s ním rostou i obavy z ekonomických dopadů jejich politiky. Motivace, které k tomuto posunu vedly, jsou poměrně komplexní, ale stojí za ním zejména kombinace úzkosti z ekonomického vývoje, kulturních obav a politické nespokojenosti.

Hlavní faktory stojící za vzestupem populistické politiky

Kvůli hospodářským důsledkům globalizace a neoliberální politiky cítí mnozí Evropané nejistotu ohledně své budoucnosti. Lidé přicházejí o práci, průmysl upadá a propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje. Populistické strany využívají této kolektivní úzkosti a nabízejí zjednodušující řešení těchto složitých hospodářských problémů. Slibují ochranu pracovních míst, obnovení národní suverenity a řešení ekonomické nerovnosti a ohlas mají zejména u těch, kterým ujel vlak rychlých změn.

Na vzestupu populismu mají významný podíl obavy z imigrace, kulturní změny a postupné ztráty národní identity. Populistické strany tato témata zneužívají prostřednictvím nacionalistické rétoriky, všechno svádějí na imigranty a prosazují přísnější kontrolu přistěhovalectví. Zneužívají strachu a samy se staví do role obránců tradičních hodnot.

Klasické středové strany jsou často obviňovány, že se běžným občanům zcela odcizily a neřeší jejich problémy. Tím vzniká mocenské vakuum, které vyplňují populistické subjekty, jež lákají rozčarované voliče na svůj údajný boj proti „establishmentu“.

Dopad hospodářské politiky krajně pravicových stran

Navzdory svému různorodému původu jsou si populistické krajně pravicové strany ve své hospodářské politice v mnohém podobné. Často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou tarify a kvóty, aby chránily domácí odvětví před zahraniční konkurencí. Jsou totiž přesvědčeny, že je ochrana domácích podniků a pracovních míst základem ekonomické bezpečnosti.

Zájmům místních občanů připisují vyšší váhu než zájmům přistěhovalců. To se může projevovat v politice, která brání přistěhovalectví, omezuje sociální příspěvky cizincům a pracovní příležitosti nabízí přednostně těch, kteří se v dané zemí narodili.

Jak krajně pravicové, tak krajně levicové populistické partaje často považují EU za nedemokratickou sílu, která podkopává národní suverenitu a provádí nežádoucí hospodářskou politiku. Některé přímo prosazují vystoupení z EU, protože věří, že je opětovné získání kontroly nad hospodářskou politikou nezbytné pro zajištění prosperity národa.

Krajně pravicové strany zastávají skeptické postoje ke klimatické změně a staví se proti ambiciózní klimatické politice. Vykreslují ji jako hrozbu pro národní suverenitu i ekonomickou konkurenceschopnost a tvrdí, že klimatické akce budou pro obyčejného občana nepřiměřenou zátěží.

Ekonomické dopady krajně pravicové populistické politiky jsou komplexní a nejisté. V některých případech sice může určitým odvětvím či skupinám přinést krátkodobé výhody, ale vždy s sebou nese také dlouhodobé náklady a dopady.

Protekcionistická opatření mohou brzdit mezinárodní obchod a odrazovat zahraniční investory, takže ve svém důsledku zpomalí hospodářský růst a omezí spotřebitelský výběr. Obchodní bariéry mohou vést například ke zvýšení nákladů, a utlumit tak ekonomickou aktivitu. Populistické strany často slibují zvýšení sociálních dávek a zároveň snížení daní, což vede k vyšším fiskálním deficitům, a tedy i k růstu výpůjčních nákladů, k nižším soukromým investicím a k vyššímu riziku ekonomické nestability.

Populistická rétorika a politika může přispět k politické nestabilitě, poklesu objemu investic a ztrátě důvěry investorů. Politická nejistota ztěžuje podnikům dlouhodobé ekonomické plánování, čímž brzdí hospodářský růst.

Odvětví ovlivněná populistickou politikou

Populistické strany často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou tarify a kvóty. Ty mohou být z krátkodobého hlediska prospěšné, zároveň ale mohou vést k vyšším spotřebitelským cenám, menšímu výběru a nižší celkové produktivitě.

Někdy tyto subjekty prosazují i větší vládní intervence ve zdravotnictví, například v oblasti určování cen. Účelem takové politiky je sice dostupnější zdravotnictví, může však také potlačovat inovace a zhoršit dostupnost nové léčby.

Populistické strany mohou navrhovat i znárodnění energetických zdrojů, nebo alespoň přísnější kontrolu energetiky. Taková politika pak může vést k většímu vlivu vlády na ceny energií, dodavatelské řetězce a investiční rozhodování.

Autor: Peter Siks, investiční školitel Saxo Bank