Bankovní statistika - prosinec 2023 - překvapivý růst vkladů

Celková bilanční suma bankovního sektoru se v průběhu prosince snížila o 2,8 % meziměsíčně na konečných 9 937 mld. Kč. K poklesu došlo především v úvěrových obchodech mezibankovního trhu (-313 mld. Kč m/m), naopak úvěry a pohledávky za klienty přidaly 35,5 mld. Kč m/m. V meziročním srovnání jsou celková aktiva vyšší o nečekaně vysokých 11,1 %, což je výsledek srovnatelný až s rokem 2008, pokud tedy pomineme rok 2017, kde došlo k mimořádnému růstu aktiv vlivem devizových intervencí ČNB.

Celkové vklady zakončily loňský rok na hodnotě 6 701 mld. Kč, tedy o 14,4 % výše, než byly na jeho počátku. Naprostou většinu meziročního růstu si připsaly vklady termínované, jejichž objem vzrostl o 42,7 % r/r, a jejich podíl na celkových vkladech se tím zvýšil z 28 % na 35 %. V porovnání s předchozími roky došlo v prosinci k nesrovnatelně nižšímu odlivu vkladů vládních institucí (-257 mld. Kč m/m), a ty tak významně přispěly k meziročnímu růstu (+325 mld. Kč r/r). V meziročním srovnání svá tempa růstu zrychlily vklady nefinančních podniků (7,5 % r/r) i obyvatelstva (7,6 % r/r). To vše se projevilo i v objemu tzv. nad-vkladů, jejichž celková výše se udržela vysoko nad hranicí 400 mld. Kč. Průměrná výše této „finanční rezervy“ se vloni u nefinančních podniků pohybovala okolo 153 mld. Kč, u obyvatelstva dokonce 271 mld. Kč. V obou případech je to více než v roce 2022. Vysoká cenová hladina a nejistota budoucího vývoje po celý rok odrazovala domácnosti a firmy od přílišného utrácení a investičních aktivit. S poklesem inflace i úrokových sazeb lze v letošním roce očekávat větší ochotu k obojímu.

Celkové úvěry v posledním měsíci roku připsaly 1,3 % meziměsíčně a dosáhly hodnoty 4 357 mld. Kč. V meziročním srovnání tempo růstu úvěrů zrychlilo z 5,8 % v roce 2022 na loňských 7,0 %. Za celoročním nárůstem stojí segmenty nefinančních podniků a obyvatelstva v podstatě srovnatelnou měrou. Firemní úvěry v závěru roku nabraly dech, když v posledním měsíci byly uzavřeny nové smlouvy v objemu 59 mld. Kč. V celkové sumě však loňská produkce nových firemních úvěrů zaostává za tou z roku 2022 o 33 %. Korunové úvěry vloni snížily tempo propadu jen lehce na 38 %, nových úvěrů poskytnutých v EUR bylo, po prudkém boomu v roce 2022, o 27 % méně. Objem hypoték se v loňské roce zvýšil o 4,0 %, což je jen lehce pomalejší tempo než v roce 2022. Z hlediska nově uzavřených hypotečních úvěrů byla příznivější druhá polovina roku, která snížila celoroční propad na necelých 24 %. S poklesem tržních úrokových sazeb spolu s odbouráním obezřetnostních limitů DTI a DSTI můžeme očekávat oživení hypotečního trhu, i když vzhledem ke stále vysoké cenové hladině nemovitostí to nebude rychle a hned. Čemu se po celý loňský rok dařilo, byly spotřebitelské úvěry. Jejich celkový objem vzrostl o 8,7 %, produkce čistě nových úvěrů byla v meziročním srovnání vyšší dokonce o 11 %. Co však je třeba vnímat jako zdvižený varovný prst, je 31% nárůst „nových“ úvěrů zařazených v kategorii Ostatní nová ujednání, která zahrnuje stávající spotřebitelské úvěry se změnou smlouvy. Může to znamenat, že domácnosti začínají mít potíže se splácením svých závazků, což by se letos mohlo odrazit ve zhoršení kvality úvěrových portfolií bank.

Lenka Kalivodová, analytička
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.