Kanadské prérie jsou příležitost pro vodní technologie i výzkum

Kanadské prérie jsou příležitost pro vodní technologie i výzkum

Většina plochy kanadského středu, Manitobu a Saskatchewan, zůstává neobydlená, rovinaté pustiny jsou ale významnou obilnicí Kanady, nachází se zde řada nerostných surovin, a také voda. Zejména jezera jsou čím dál důležitější zdroj, což reflektuje politika, investice i výzkum. Voda má značný potenciál v bilaterální spolupráci s těmito kanadskými provinciemi, zaměřil se na ni také nedávný kulatý stůl českých a manitobských výzkumníků.

Jezero Winnipeg je 11. největší na světě. Foto Shutterstock

Kanada celkově představuje dvacet procent sladkovodních zásob světa, soustředěných hlavně ve Velkých jezerech v provincii Ontario. Jezero Winnipeg v Manitobě je přitom na šesté příčce velikosti kanadských jezer a jedenácté největší sladkovodní jezero na světě, které se však potýká s problémem znečištění. Již před deseti lety bylo jezero označeno za jedno z nejohroženějších na světě, a i proto je jeden z hlavních vládních programů na ochranu vody dedikovaný na financování projektů pro čištění i správu tohoto vodního zdroje.

Zelená ekonomika Manitoby

Jezero Winnipeg doplňuje řada menších jezer a pětinu Manitoby pokrývá voda, což spolu s environmentálními problémy přestavuje výzvu i příležitost. Provincie je přitom významným centrem arktického výzkumu a severní přístav Churchill je známý jako světové hlavní město polárních medvědů. Přes 99 procent energie provincie pochází z obnovitelných zdrojů, především z vodních elektráren (97 %) a Manitoba je díky tomu již nyní relativně zelenou ekonomikou. Hospodářství provincie je samozřejmě rozmanitější s významnou zemědělskou produkcí, logistikou, výrobou i leteckým sektorem (provincie je třetím největším hubem v sektoru v Kanadě). Právě voda je ale vnímána jako čím dál strategičtější zdroj i téma, které je zapotřebí řešit v environmentálním kontextu.

Manitoba i proto přijala v listopadu 2022 strategii v oblasti managementu vody, která po dvaceti letech od předchozí verze zohledňuje vývoj klimatické změny, která provincii střídavě přináší sucha a záplavy, spolu s dopady tání arktických ledů. Spolu s činností člověka v krajině to také vedlo ke změně pohybů vody. Strategie se věnuje hlavně přípravě na další dopady klimatické změny, cílí na ochranu přírodu, budování další vodní infrastruktury i zajišťování dostatečných zdrojů. Aktuální vláda také přislíbila splnění cíle zařadit 30 % půdy a vody provincie pod chráněný status do roku 2030. Zajímavé také je, že premiér Wab Kinew, který vyhrál v říjnu provinční volby a přinesl zásadní obrat v podobě převzetí moci stranou New Democratic Party od konzervativců, je prvním premiérem z řad původních obyvatel, což rezonuje také s tématem práv těchto skupin k životnímu prostředí.

Manitobská univerzita platí za přední výzkumné centrum vody. Foto Shutterstock

University of Manitoba: centrum výzkumu vody

Již dlouhodobě se v provincii na téma vody soustředí výzkum, zejména na University of Manitoba, která je jako jediná akademická instituce v Severní Americe takzvaným Centrem cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goal Hub) pro oblast zaměřenou na udržitelnou správu vody a její čištění. Univerzita se také věnuje výzkumu vody z mnoha hledisek, specifickou oblastí je arktický výzkum, spolu se správou vody ze strany původních obyvatel, dále pak výzkumu mikrobiologie vod a distribuce, znečištění mikroplasty a kovy, i tradiční výzkum hydrologie. Generální konzulát ČR v Torontu proto na konci listopadu uspořádal virtuální kulatý stůl s University of Manitoba, kde byly tyto oblasti diskutovány s českými výzkumníky, kteří se věnují souvisejícím tématům. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, CzechGlobe a ENKI představily rozsah vlastního výzkumu a nastínili možnou spolupráci. Na jednání navážou další diskuse o možnostech výzkumné spolupráce a mobility. Pozitivem také je, že mezitím již byl oznámen přístup Kanady jako asociované země do programu Horizon Europe.

Kromě výzkumu lze v Manitobě očekávat také nárůst příležitostí i pro firemní a technologická řešení, jelikož se provincie chce věnovat infrastrukturním výzvám a oznámila investice i projekty v návaznosti na již zmíněnou strategii. Na přípravě se podílel institut EMILI, který se soustředí na zavádění digitálních řešení do zemědělství. Využití vody v době extrémního střídání sucha a záplav bude právě pro zemědělství zásadní a objevuje se řada výzev (viz například zde), konkrétní implementace vodní strategie má však daleko širší záběr. V červenci 2023 byl představen akční plán (k dispozici zde), který obsahuje 72 dílčích aktivit s alokací 990 mil. kanadských dolarů (741 mil. USD) v dalších pěti letech. Tři čtvrtiny zdrojů budou věnovány na budování vodní infrastruktury včetně kanálu na jezeře St. Martin, 221 milionů CAD (166 mil. USD) bude určeno na výzvy v programu Sustainable Canadian Agricultural Partnership, dále pak na bezpečnou pitnou vodu a další výdaje. Plán také počítá s přípravou rozšiřování závlahových systémů, aktualizací strategie týkající se invazivních vodních organismů, přípravou rámce klimatické adaptace provincie a v neposlední řadě vznikne panel pro implementaci celkové provinční strategie. Plán bude v budoucnu aktualizován a má být jedním z řady obdobných dokumentů.

Investice do zavlažování i přehrad

Sousední provincie Saskatchewan se problematice vody také věnuje poměrně intenzivně, nehledě na to, že hlavní strategie provincie je už přes deset let stará. V jejím rámci však vznikla Agentura pro vodní bezpečnost, která se věnuje vyhodnocování implementace a přípravě dílčích dokumentů. Akční plán 2022-2023 se například zaměřuje na vodní infrastrukturu, na dostupnost čisté vody, související služby i dlouhodobější výhled. Významné jsou pak takzvané Business Plans, které se zveřejňují každoročně a nastiňují klíčové investice i příležitosti. Pro rok 2023-2024 například provincie přislíbila 40 milionů CAD (30 mil. USD) na modernizaci vodní infrastruktury, 32 mil. CAD (24 mil. USD) na investice do zavlažování, 10 milionů kanadských dolarů (7,5 mil. USD) na přehradu Grant Devine, dále pak také zdroje na mapování rizik záplav a na další infrastrukturní investice. Pro Saskatchewan budou také specifické příležitosti v environmentálních aspektech těžby, s ohledem na další rozvoj těžby kritických nerostných surovin i vzácných zemin. Jde o významnou prioritou vlády, která je ale často spojena s využitím chemikálií pro loužení a zpracování.

Příležitosti pro české společnosti se objevují napříč sektory od infrastrukturních projektů, zavlažování, pokročilých řešení pro zemědělství, po kontrolu a zajištění kvality vody a environmentální aspekty těžby. Jedním z úspěšných případů českých firem je také dodávka turbín do vodních elektráren Manitoby firmou Litostroj. Generální konzulát v Torontu plánuje také pokračovat v podpoře výzkumné spolupráce, přičemž v příštím roce je záměrem uspořádat úvodní diskuse o spolupráci s University of Saskatchewan, pro niž je téma vody jednou z prioritních oblastí výzkumu.

Eva Libs Bartoňová, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Torontu