Plány zdravotních pojišťoven letos budou v mínusu o 10 miliard. Rezervy se téměř vyčerpají, další deficit už nebude z čeho krýt

Nově předložené návrhy zdravotně pojistných plánů, kterými se budou v roce 2024 pojišťovny řídit, určují po úpravě mezd náklady 512 miliard korun, příjmy dle prognóz ministerstva financí a platné valorizace plateb za státní pojištěnce pak 502 miliard. Výdajovou stranu určuje v naprosté většině úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Další deficit zmenší základní fondy a prakticky vymaže rezervy, což bude zásadní problém pro rok 2025.

„Smluvní dodatky k úhradám zdravotní péče jsou tentokrát trochu komplikovanější. Pro zdravotní pojišťovny je sice úhradová vyhláška v případě nedohody na jiném způsobu závazná, ale u všech pojišťoven narušuje vyrovnané hospodaření. Naopak některé segmenty se ještě pokoušejí vyjednat výhodnější dodatky. Na počátku roku tak asi většina cenových dodatků ještě uzavřena nebude. Předběžné úhrady nepochybně financování zajistí a zbytek ukáže čas,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Pokud se bude financování vyvíjet podle zdravotně pojistných plánů, lze očekávat největší výdaje vůči nemocnicím (s nárůstem o 9,9 % proti roku 2023). Jednoznačně největší nárůst opět tvoří tzv. centrová péče a v ní náklady na inovativní léčivé přípravky s nárůstem nejméně o 13 %.

„Jedním z mála pozitiv růstu nákladů na segment nemocniční péče a snahy o omezení přesčasů je, že snad budou moci pojišťovny brzy zahájit seriózní diskusi, jak zde zvýšit nákladovou efektivitu systému revizí smluvní sítě akutní lůžkové péče,“ podotýká Friedrich.

Objemově sice menší, ale co do rychlosti zvyšování nákladů rychle rostoucí, by dle ZPP měly být segmenty:

Zdravotnická dopravní služba s nárůstem 16,3%

Zdravotní péče v sociálních ústavech 15,1%

Zubní lékařství 13,8%

Praktičtí lékaři pro děti a dorost 10,9%

Léky na recept v nemocnicích 9,9%

Naopak relativně nejmenší nárůsty jsou plánovány pro:

Ambulantní specializovanou péči s nárůstem 4,6%

Zdravotnickou záchrannou službu 4,6%

Zdravotnické prostředky na poukazy 4,4%

Celkově by hospodaření zdravotních pojišťoven mělo být deficitní o zhruba 10 miliard korun a Základní fondy opět poklesnou, a to z 20,8 na 13,9 miliardy. Současně již pojišťovny čerpají i ze zůstatků ostatních fondů. Po doplatku za konečné vyúčtování za rok 2024 v roce 2025 už budou u většiny pojišťoven rezervy prakticky vyčerpány.

Pro cenová jednání na rok 2025, která začnou již v únoru, tak vzniká téměř neřešitelný úkol a otevřené otázky:

- Má vůbec jednání smysl, když o úhradách (a to zcela jinak) stejně rozhodne Ministerstvo zdravotnictví?

- Objektivní bilance zdrojů povede k nabídce navýšení o 1–2 %. Můžeme se na takovém snížení růstu nákladů s poskytovateli dohodnout?

- Může dojít k celkové dohodě, když současný systém přerozdělení vytváří velké rozdíly v možnostech jednotlivých pojišťoven?

„Cenová jednání snad mohou být příležitostí k diskusi, ale při současných kompetencích ministerstva zdravotnictví asi větší roli mít nemohou. Pokud chceme mít udržitelné zdravotnictví, pak bychom měli právě v tom systém co nejdříve změnit, jinak se nedostaneme ze spirály raketově rostoucích nákladů, které si ekonomika prostě nemůže dovolit,“ uzavírá Friedrich.