Podpora celé řady opatření, která byla v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijata, je nadále velmi vysoká. Téměř devět z deseti respondentů (89 %) souhlasí s poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým válkou a více než osm z deseti respondentů (84 %) souhlasí s přijímáním lidí prchajících před válkou do EU. S poskytnutím finanční podpory Ukrajině souhlasí 72 %. Stejný podíl (72 %) podporuje hospodářské sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům. Přibližně šest z deseti respondentů (61 %) souhlasí s tím, aby EU Ukrajině udělila status kandidátské země a aby financovala nákup vojenského vybavení a jeho dodávky na Ukrajinu (60 %).
Většina respondentů je spokojena s tím, jak EU zareagovala na ruskou invazi na Ukrajinu (57 %). Spokojenost s reakcí vlád členských států vyjádřilo 54 % Evropanů.
Silnější a nezávislejší EU
Pokud jde o válečnou agresi Ruska proti Ukrajině, více než osm z deseti respondentů souhlasí s tím, že by EU měla masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie (83 %) a co nejdříve snížit svou závislost na ruských zdrojích energie (81 %).
Více než dvě třetiny občanů EU (69 %) se vyslovilo pro společnou zahraniční politiku členských států a shodují se v tom, že EU má dostatečnou moc a nástroje na obranu hospodářských zájmů Evropy v globální ekonomice.
Více než tři čtvrtiny Evropanů (77 %) jsou pro společnou bezpečnostní a obrannou politiku členských států EU. Tento názor sdílí více než šest z deseti respondentů v každém členském státě.
Téměř sedm z deseti respondentů (69 %) podporuje společnou evropskou migrační politiku, zatímco 68 % podporuje společný evropský azylový systém. Tři čtvrtiny respondentů (75 %) se zároveň vyslovily pro posílení vnějších hranic EU, a to navýšením počtu příslušníků Evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Mezi hlavní obavy EU patří válka na Ukrajině a přistěhovalectví
Ke dvěma největším výzvám, jimž EU čelí, patří podle 28 % Evropanů přistěhovalectví a válka na Ukrajině. Poté následuje mezinárodní situace (24 %) a dále „růst cen, inflace a životní náklady“ (20 %, tedy čtvrté místo, zatímco na jaře minulého roku figurovala tato obava na prvním místě).
Evropané vnímají EU jako prostor stability v neklidném světě
Pozitivní vnímání EU
Ze 100. standardního průzkumu Eurobarometr, který byl dnes zveřejněn, vyplývá, že sedm z deseti občanů EU (70 %) vnímá Evropskou unie jako prostor stability v neklidném světě. Jde o názor většiny respondentů ve všech členských státech. Krom toho více než šest z deseti občanů (61 %) vidí budoucnost EU optimisticky.
Souvislosti
100. vydání standardního průzkumu Eurobarometr
Eurobarometr byl vytvořen jako nástroj, který má Evropanům pomoci se vzájemně poznávat. Jeho význam pro lepší pochopení vývoje veřejného mínění v Evropě je zásadní. Standardní Eurobarometr, který byl vydán již posté, je nadnárodní studie prováděná dvakrát ročně formou osobního dotazování a jejím účelem je vyhodnotit a porovnat trendy veřejného mínění v členských státech EU.
Standardní průzkum Eurobarometr 100 (podzim 2023) byl veden ve dnech 23. října až 15. listopadu 2023 ve všech 27 členských státech EU. Osobně bylo dotazováno 26 471 občanů EU.