Nový průzkum Eurobarometr odráží názory a očekávání občanů EU před volbami do Evropského parlamentu

Očekávání občanů EU před volbami

Nejnovější standardní průzkum Eurobarometru, který byl dnes zveřejněn, ukazuje, že Evropané chtějí, aby EU byla silnější a nezávislejší, zejména tváří v tvář současným globálním výzvám, zatímco v budoucnosti rostou optimističtí.

Očekávání silnější, nezávislejší a odolnější EU

Více než tři čtvrtiny Evropanů (77 %) jsou pro společnou obrannou a bezpečnostní politiku zemí EU, zatímco více než sedm z deseti občanů EU (71 %) souhlasí s tím, že EU musí posílit svou kapacitu pro výrobu vojenského vybavení. Zároveň se téměř sedm z deseti občanů EU (69 %) účastní společné zahraniční politiky členských států. Více než dvě třetiny občanů souhlasí s tím, že EU je místem stability v neklidném světě (67 %) a že EU má dostatečnou moc a nástroje na obranu hospodářských zájmů Evropy ve světovém hospodářství (69 %).

Podle Evropanů je bezpečnost a obrana (34 %) prioritní oblastí činnosti EU ve střednědobém horizontu, po níž těsně následuje klima a životní prostředí (30 %). Zdravotnictví (26 %) přichází na třetí místo, ekonomika a migrace – na druhé straně (obě 25 %). Zároveň se téměř polovina (46 %) všech občanů domnívá, že zajištění míru a stability bude mít v krátkodobém horizontu největší pozitivní dopad na jejich život. Následuje zajištění dodávek potravin, zdraví a průmyslu v EU (28 %), vytváření více pracovních příležitostí a řízení migrace (26 %).

Pokračující a značná podpora reakce EU na válku na Ukrajině

Tváří v tvář ruské útočné válce proti Ukrajině téměř devět z deseti (87 %) souhlasí s poskytováním humanitární pomoci lidem postiženým válkou a více než osm z deseti (83 %) souhlasí s přijímáním osob prchajících před válkou do EU. 72 % občanů EU podporuje hospodářské sankce vůči ruské vládě, společnostem a jednotlivcům a 70 % souhlasí s poskytnutím finanční podpory Ukrajině. Šest z deseti schválilo udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a financování nákupu a dodávek vojenského vybavení Ukrajině ze strany EU.

Mezi posledními krizemi měla největší vliv ruská invaze na Ukrajinu na budoucnost (42 %), po níž následovala pandemie a další zdravotní krize (34 %) a hospodářská a finanční krize (23 %).

Válka na Ukrajině je na seznamu patnácti považována za jeden ze dvou nejdůležitějších problémů, kterým EU čelí, a to celkem 35 % preferencí, což je 7 procentních bodů než v listopadu loňského roku. Následuje přistěhovalectví (24 %), mezinárodní situace (22 %) a inflace (19 %). Nejčastěji uváděným problémem, jemuž země čelí, zůstává inflace (38 %), zatímco ve srovnání s předchozím průzkumem klesla o šest procentních bodů.

Optimismus ohledně ekonomiky roste

Vnímání situace evropského hospodářství se od podzimu 2023 zlepšilo, přičemž 47 % respondentů ji nyní hodnotí jako „dobrou“, což je nejvyšší úroveň od roku 2019. Pluralita občanů (45 %) si myslí, že evropská hospodářská situace zůstane v příštích 12 měsících stabilní. Pozitivní trend se rovněž odráží v trvale vysoké podpoře eura, a to jak v EU jako celku (70 %), tak v eurozóně (78 %).

Pozitivní vnímání EU a občanství EU

Před volbami do Evropského parlamentu téměř tři čtvrtiny respondentů (74 %) uvedly, že se cítí být občany EU, což je opět nejvyšší úroveň za více než dvě desetiletí. Více než šest z deseti občanů EU (62 %) je rovněž optimistická, pokud jde o budoucnost EU, což ve srovnání s předchozím průzkumem z podzimu 2023 představuje mírný nárůst. Jejich důvěra v EU se rovněž zvýšila a nyní dosahuje 49 %, zatímco důvěra ve vlády členských států činí 33 %.

Téměř šest z deseti občanů EU je spokojeno se způsobem fungování demokracie v EU (57 %) a ve své zemi (58 %).

Pozadí

Standardní průzkum Eurobarometr 101 (jaro 2024) byl proveden ve dnech 3. až 28. dubna 2024 ve všech 27 členských státech. Osobně bylo dotazováno 26,399 občanů EU.