ČNB snižuje sazby a zahajuje cyklus uvolňování měnové politiky

Bankovní rada ČNB se probudila z letargie a poprvé od loňského června přistoupila ke změně úrokových sazeb. Konkrétně ČNB snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů, což pro hlavní sazbu, dvoutýdenní repo, znamená posun na 6,75 % ze 7 %. Naposledy ČNB sazby snižovala v květnu 2020. ČNB tak před vánočními svátky odstartovala cyklus uvolňování měnové politiky, jehož hlavní těžiště se podle mě bude koncentrovat do 2. a 3. čtvrtletí příštího roku. Dopad rozhodnutí bankovní rady na kurz koruny byl jen omezený.

Co vedlo bankovní radu k přesvědčení, že je správný čas začít sazby snižovat? Podle mě se jednalo o kombinaci faktorů. V první řadě je nutné zmínit odeznívající spotřebitelskou i výrobní inflaci a dále pokles domácí ekonomiky s velmi slabou spotřebou domácností a umírněný růst mezd i mzdových vyjednávání na rok 2024. Opatrné snížení sazeb nyní v prosinci lze podle mě chápat i tak, že si bankovní rada chce přeci jen počkat na lednové přecenění zboží a služeb a teprve poté snižování sazeb zrychlit.

V závislosti na spotřebitelské inflaci a hospodářském vývoji se ČNB může s hlavní úrokovou sazbou ke konci příštího roku dostat na 4 %. Alternativně ještě o něco níže pod 4 %, pokud budou inflační tlaky odeznívat rychleji a oživení české ekonomiky bude pomalé. A samozřejmě v opačném gardu, když bude spotřebitelská inflace odeznívat pozvolně a domácí ekonomika poroste rychleji, se ČNB na zmiňovaná 4 % za rok dostat vůbec nemusí.

Rovněž nyní můžeme maximálně spekulovat nad tím, zda hlavní porce snižování sazeb proběhne již v první půlce příštího roku nebo až v jeho druhé polovině. Pokud bychom si vzali na pomoc listopadovou prognózu ČNB a načrtnutou trajektorii sazby 3M PRIBOR, tak by k nejvýraznějšímu snížení úrokových sazeb mělo dojít v 1. a ve 2. čtvrtletí, a to v souhrnu o 225 bazických bodů. Vzhledem k tomu, že část bankovní rady dlouhodobě avizuje, že se prognózou nehodlá striktně řídit, tak nám však ani prognóza jasnou odpověď nedá. Nejpravděpodobnější scénář je podle mě následující. Bankovní rada bude na začátku příštího roku opatrnější a bude si chtít počkat na lednové přecenění zboží a služeb a pokud inflace nepřekvapí směrem nahoru, tak nejrazantnější snižování sazeb proběhne v období březen až začátek srpna.

Při pročítání médií se nemůžu zbavit dojmu, že se na snižování úrokových sazeb čeká jako na spásu. Možná to bude znít „neuvěřitelně“, ale i v ČR existují domácnosti, které nemají dluhy, spoří (snaží se spořit) a které by uvítaly vyšší sazby po delší dobu. Minimálně z toho důvodu, že se reálná hodnota jejich úspor v posledních dvou letech velmi prudce snižovala.

Následující řádky jsou tak psány optikou drobného střadatele. Tomu totiž hodnota úspor v posledních dvou letech reálně výrazně poklesla. Nominálně se sice ČNB se sazbami dostala na nejvyšší hodnoty od r. 1999, ale reálně, po očištění o CPI inflaci, byly v posledních dvou letech sazby hluboce záporné. Čistě ilustrativně. Cenová hladina v posledních dvou letech vzrostla o 15,1 % (v roce 2022) a o 10,8 % (v roce 2023 – konečný údaj ještě neznáme), tj. v souhrnu o 27,5 % (ne, není to chyba, hodnoty se nesčítají, ale násobí). Na nejlepších spořících účtech bylo možné v letech 2022 a 2023 dostat průměrné úrokové sazby 5 %, respektive 6 %, tj. v souhrnu 11,3 %. Pokud tak měl drobný český střádal na začátku roku 2022 naspořenou částku 200 tis. Kč, tak na začátku roku 2024 to bude 222 600 Kč, což vypadá opticky velmi pěkně až na to, že reálně, po očištění o inflaci, naspořená částka poklesla na 174 588 Kč. A to ještě ve výpočtu není zohledněna 15 % srážková daň. Guvernér A. Michl rád zdůrazňuje to, že bankovní rada je jestřábí. V dalších dvou letech tak uvidíme, zda to potvrdí i v praktické rovině, a nebo zda se opět dostaneme do stavu, kdy budou sazby tak nízko, že bude platit, že nejlepší spoření je úvěr.  

Miroslav Novák

Vystudoval obor Finance na Vysoké škole ekonomické v Praze a Finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní. Zkušenosti v oblasti bankovnictví načerpal v UniCredit Group, kde působil na oddělení Treasury. Od roku 2010 pracuje jako analytik ve společnosti AKCENTA. K oblastem jeho zájmu patří především problematika měnových kursů. Miroslav Novák není ortodoxním zastáncem žádné ekonomické školy, což mu umožňuje hodnotit objektivně nejenom dění na finančních trzích, ale i na poli globální ekonomiky. Je autorem řady odborných článků a expertních komentářů, které pravidelně využívají přední česká i polská média.

AKCENTA CZ

AKCENTA CZ je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s devizami na českém trhu a ve střední Evropě s více než 20 letou tradicí. Kromě výhodných individuálních kurzů pro nákup a prodej deviz a minimálních poplatků za zahraniční platební styk, nabízí i zajištění proti kurzovým rizikům (forwardové obchody a opce). Společnost aktivně působí také v Polsku, Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Německu a Francii. Klientské portfolio tvoří více než 46 tisíc subjektů, převážně malých a středně velkých firem orientovaných na export nebo import. Je držitelem licence platební instituce a obchodníka s cennými papíry udělenou ČNB.

Více informací na: https://www.akcentacz.cz/