Je umělá inteligence to nejlepší řešení? Indonésie říká ano

JE UMĚLÁ INTELIGENCE TO NEJLEPŠÍ ŘEŠENÍ? INDONÉSIE ŘÍKÁ ANO

Podobně jako v celém světě, také v zemích Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) se živě diskutuje o regulaci nově nastupující umělé inteligence. Právě z této části zeměkoule zaznívají na výsost liberální postoje a přístupy k zavádění obávaných technologií. Touha udržet „asijské století“, jak se populárně říká prudkému ekonomickému růstu v jihovýchodní Asii, v běhu co nejdéle jde napříč obavám ze ztráty kontroly nad umělou inteligencí (AI). Investice do AI v zemích ASEAN by měly do roku 2030 dosáhnout 1 bilionu USD, v samotné Indonésii 366 miliard USD.

Ilustrace: Shutterstock

Jedním ze zásadních motorů, který zajistil ekonomickou stabilitu v Indonésii během covidové krize, byl rapidní nástup digitálních technologií. Digitalizace doslova spasila pandemií těžce zasažený souostrovní stát – neobešla by se bez ní bezkontaktní řešení, donáškové služby ani vyřizování státoobčanských záležitostí. A indonéská chuť na všechno nové plynoucí ze světa informačních technologií se ani po stržení ochranných masek nenasytila.

TAHOUNEM AI JSOU JEDNOROŽCI

AI řešení v Indonésii využívají pochopitelně firmy-jednorožci, jako jsou logistické služby Gojek či obdoba platformy Amazon známá jako Tokopedia. Nákupní platforma Tokopedia dnes slouží stovkám milionů klientů a propojuje 11 milionů obchodníků, díky efektivitě modelů umělé inteligence pak generuje roční obrat odpovídající 1 % celé indonéské ekonomiky. Sílu umělé inteligence ale pociťuje i miliardová lifestylová aplikace sloužící jako vyhledávač cestovatelských zážitků a dopravních spojení Traveloka – využívání aplikace je efektivní právě díky vlastním in-house modelům strojového učení a maximální personalizaci obsahu dle kréda „know your customer“.

Indonéský vzdělávací systém neláme světové žebříčky a technické obory jsou tradičně slabou stránkou, kdy země vykazuje velmi nízký poměr promovaných inženýrů na 1000 obyvatel. Indonésie přesto jakožto epicentrum nového ekonomického růstu generuje vlastní softwarové firmy, které dnes dokáží oslovovat zkušené profesionály ze zahraničí. Softwarová firma Nodeflux se zaměřuje na obličejové rozpoznávání, správu chytrých měst a datovou analýzu. Tradiční propojení na čínský trh do Indonésie přináší řadu softwarových firem, které zde nachází prostředí s nízkou mírou regulace, schopné pracovníky, ale především otevřené dveře na nový trh – jedním příkladem za všechny budiž AiBee. Softwarová firma Vexanium, po indonésku „vexaniumindo“, poskytuje první otevřený zdroj blockchainu v Indonésii. Právě tato firma si klade za cíl způsobit revoluci v decentralizaci financí na perspektivním indonéském trhu.

JEDNOU TAK A JEDNOU JINAK

Náhled na nové AI technologie zůstává v Indonésii veskrze pozitivní. Navzdory evidentně negativnímu dopadu jejich zavádění na pracovní trh, který již nyní hladoví po nových pracovních pozicích, se vládě AI jeví jako katalyzátor ekonomické transformace. Není to ale zase tak dlouho, kdy se v Poslanecké sněmovně reálně diskutovala možnost zavedení cenzury do takové míry, že měla zasáhnout širší spektrum sociálních médií stejně jako oblíbený vyhledávač Wikipedia.

Od plošně kritizované cenzury informačních zdrojů se záhy ustoupilo, ale proměnlivé tropické počasí opět přineslo i změnu nálady parlamentářů, a tak se obdobná myšlenka resuscitovala o rok později, a totiž ve vztahu k čínské platformě TikTok, jejíž druhá nejpočetnější uživatelská základna pochází právě z Indonésie. Myšlenka ochránit spotřebitele od ztráty osobních údajů byla krátce poté zapuzena s ohledem na byznysové propojení na indonéského jednorožce Gojek. A tak se obavy o spotřebitelská práva a ochranu osobních údajů bleskurychle rozpustily a regulatorní opatření opět skončilo v koši. Bude tomu v případě AI stejně? Indonéské ministerstvo komunikace (Kominfo) zatím kroutí hlavou a zas a znovu se chystá připomínkovat zákon o elektronické komunikaci.

HLAVNÍ VYUŽITÍ AI

Umělá inteligence přináší řešení při snížení nákladů na infrastrukturu, při optimalizaci poskytování lékařské péče, při plánování vzdělávání, stejně jako pomáhá vládám vyhodnocovat a plánovat nové politiky, rozvíjet bezpečný digitální trh nebo poskytovat servis občanům. Indonésie vidí hlavní oblasti využití AI ve zdravotnickém sektoru, vzdělávaní a výzkumu, při budování potravinové bezpečnosti, rozvoji mobility a chytrých měst a konečně při realizaci reforem státní správy.

Na Západě se aktivně věnujeme legislativním nařízením s cílem regulovat AI a zajistit v ní prostor pro všechny hodnoty a lidská práva, čímž se nutně dostáváme na hranici, za kterou se AI firmám nebude tvořit zcela snadno. Oproti tomu přístup Indonésie je dosud orientovaný na přínos, který AI řešení mohou mít při naplnění ambiciózní národní hospodářské strategie Indonesia Vision 2045, a který udrží indonéskou ekonomiku ve stávajícím tempu.

Orientaci na zavádění umělé inteligence předznamenává již Strategie pro digitální ekonomiku 2030, vlastní Národní strategie pro umělou inteligenci 2020-2045 je pak ale nadmíru ambiciózní a vidí v AI řešení pro doslova kterýkoliv neduh, kterým země aktuálně trpí od těžkopádné státní správy přes přetížení zdravotnického systému k nízké kvalitě vzdělávání. Z pohledu regulace se tak rozvoj AI v Indonésii dosud omezuje jen výstupy z pracovních skupin G20 o principech AI – inkluzivní a udržitelný růst, hodnoty vycházející z humanismu, transparentnost, bezpečnost a odpovědnost. Vedle těchto pak od roku 2019 platí prezidentské nařízení známé jako „jedna datová politika“, které předesílá principy správy dat – zodpovědné sdílení, přístup, standardizace dat a jejich interoperabilita, použití meta- a masterdat.

A proč má nebo nemá smysl dívat se za AI do Indonésie? SWOT analýzu Indonésie ve vztahu k AI najdete na konci tohoto článku na webu Velvyslanectví ČR v Jakartě.

Alena Štojdlová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Jakartě