Pokles meziroční inflace z říjnových 8,5 % na 7,3 % v listopadu byl o něco mírnější, než se čekalo

Ke zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen došlo k naprosté většině položek napříč spotřebním košem včetně cen potravin, energií pro domácnosti, pohonných hmot a u jádrové inflace.

V prosinci by se meziroční inflace měla dále mírně zmírnit a přiblížit se k 7 %

Meziroční inflace v listopadu klesla z 8,5 % na 7,3 %, když finanční trh očekával inflaci na úrovni 7,2 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu odhadovala listopadovou meziroční inflaci na úrovni 7,1 %.

Výrazný pokles z úrovně 8,5 % byl pro listopadovou meziroční inflaci očekáván, neboť říjnový nárůst inflace byl tažen jednorázovými faktory v podobě přechodného vlivu úsporného tarifu na elektřinu, jenž byl v platnosti v loňském závěrečném čtvrtletí.

Listopadový pokles meziroční inflace byl tažen naprostou většinou položek ve spotřebním koši včetně cen potravin, energií pro domácnosti, pohonných hmot a položek náležejících do jádrové inflace.

Jedinou výjimkou, jež v listopadu vykázala zrychlení meziročního růstu cen, byla v rámci spotřebního koše položka ostatní zboží a služby.

Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v listopadu dle všeho viditelně klesla z říjnové úrovně, jež činila 4,2 %.

Listopadová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Meziroční cenový růst se zpomalil napříč všemi hlavními položkami náležejícími do jádrové inflace, tedy například jak u bytového vybavení, u odívání a obuvi, tak u veřejného stravování a ubytování anebo také v oddíle rekreace a kultura.

Prognóza ČNB zveřejněná počátkem listopadu očekávala, že jádrová inflace bude v letošním závěrečném čtvrtletí činit 4,0 % poté, co v letošním třetím čtvrtletí dosáhla úrovně 5,9 %.

Výrazný pokles meziroční inflace byl pro listopad očekáván coby korekce jednorázového nárůstu celkové inflace, jenž byl vykázán v říjnu v souvislosti se statistickým dopadem úsporného tarifu na elektřinu, jenž byl přechodně zaveden v loňském závěrečném čtvrtletí.

V prosinci by se měla meziroční inflace dále zmírnit a přiblížit se úrovni 7 %, byť zřejmě setrvá mírně nad touto úrovní.

Výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude následovat na počátku roku 2024, zejména díky meziročnímu srovnání cen energií pro domácnost a potravin.

V lednu by se celková meziroční inflace mohla dostat do oblasti 3,5 %, možná i pod tuto úroveň, a v průběhu roku by se měla postupně dostat do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Pro samotný počátek roku jsou ale patrné nejistoty ohledně toho, jak se nárůst regulovaných složek promítne do cen energií pro domácnosti a jak moc bude výrazné novoroční přecenění u potravin.

Za celý letošní rok by měla průměrná inflace činit 10,8 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %.

Pro rok 2024 aktuálně očekáváme celoroční průměrnou inflaci nepatrně nad úrovní 2,5 %.

Listopadová statistika meziročního vývoje spotřebitelských cen velmi pravděpodobně vykáže další viditelný pokles jádrové inflace z říjnové úrovně 4,2 %, což by byla důležitá zpráva z pohledu měnové politiky.

Spolu se slabým výkonem české ekonomiky, jež letos směřuje k celoročnímu poklesu HDP a kdy spotřeba domácností zůstává slabá, se takto nabízejí argumenty pro zahájení procesu pozvolného snižování úrokových sazeb ČNB.

Přesto ale zůstává otevřenou otázkou, zda bankovní rada přistoupí k prvnímu snížení úroků na blížícím se zasedání 21. prosince anebo zda tento krok odloží až na únor či březen nového roku.

Dle našeho názoru jak aktuální vývoj inflace, tak celkový výhled české ekonomiky na příští rok vyznívají pro postupné snižování úrokových sazeb.

Nejistoty spojené s novoročním přepisováním ceníků a dopadem na inflační očekávání veřejnosti ale mohou vést k tomu, že bankovní rada zůstane i nadále velmi opatrná a bude chtít první krok ve směru snížení úroků dále odložit.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.