Inflace je neústupnější, než se čekalo. Výraznější, než se myslelo, bude i v příštím roce, a to zejména kvůli nečekaně silnému růstu cen státem regulované složky cen energií

Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta.

Přesto meziroční inflace oproti říjnu zpomaluje, a to z 8,5 procenta na právě 7,3 procenta. Zásadní podíl na tomto zpomalení má příznivý cenový vývoj řady potravin. Například brambory už meziročně nezdražují o 49 procent jako v říjnu, nýbrž o 29 procent. Vejce v listopadu zlevnily meziročně o výrazných 26 procent, zatímco cukr o 19 procent.    

Meziroční inflaci podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Ten v posledním loňském čtvrtletí uměle snižoval ceny energií pro domácnosti, neboť platbu za jejich část na sebe vzal stát. Došlo tak k ponížení základny letošního meziročního srovnání, tudíž kvůli tomuto statistickému efektu byla letos v listopadu meziroční inflace zase uměle navýšená. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by listopadová meziroční inflace 4,7 procenta (a ne 7,3 procenta).

Koruna vůči euru v reakci na zveřejnění listopadové inflace bezprostředně mírně zpevnila, což značí, že devizoví obchodníci nyní v o něco vyšší míře sází na to, že Česká národní banka zahájí cyklus snižování úrokových sazeb až v příštím roce, nejspíše na svém únorovém zasedání. A zároveň vnímají to, že inflace může být i v příštím roce neústupnější, než se dosud zdálo. Proto sázejí i na to, že ČNB bude se snižováním sazeb postupovat pomaleji a opatrněji. Což má rovněž zpevňující efekt na korunu.

V prosinci by inflace měla činit 7,2 procenta, takže za celý letošní rok vykáže průměrnou úroveň 10,8 procenta, což je v souladu s aktuální prognózou ČNB. V příštím roce by měla průměrně celoročně činit 3,2 procenta, přičemž jejímu výraznějšímu poklesu směrem k dvouprocentnímu inflačními cíli ČNB zamezí zejména výraznější než převážně očekávané lednové zdražení energií, konkrétně jejich regulované složky.      

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Zprávy a komentáře k inflace v listopadu