Dluží vám dodavatel elektřiny či plynu přeplatek? Nejčastější otázky a odpovědi

Povinnost hradit zálohy za dodávky elektřiny a plynu je sjednána ve smlouvě, a pokud trvá dodávka, platí sjednaná povinnost hradit zálohy. Na druhé straně, pokud byl zákazníkovi vyúčtován přeplatek, který nebyl vyrovnán, má dodavatel vůči zákazníkovi dluh.

Podle občanského zákoníku (§ 1982), dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu (tj. typicky jde o peněžní dluh), může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.

Pokud zákazník dále platí zálohy dodavateli, jenž mu dluží přeplatek (např. ve výši několika záloh), vystavuje se riziku, že jeho přeplatek bude narůstat, a zároveň nejistotě, že mu dodavatel přeplatek nevrátí (např. skončí v úpadku). Jestliže dodavatel zákazníkovi nevrátil splatný přeplatek a zákazník má povinnost uhradit zálohu, je oprávněn vůči dodavateli učinit úkon započtení (sdělit dodavateli, že zálohu neuhradí z titulu toho, že vůči ní započítává dluh či část dluhu dodavatele představovaného přeplatkem). Jeho povinnost platit zálohy je splněna oznámením započtení pohledávky vůči dluhu dodavatele. Pokud má zákazník vůči dodavateli dlužnou pohledávku z vyúčtování, kterou započítává oproti zálohám v dalším období, nedopouští se neoprávněného odběru z důvodu neplnění platebních povinností.

Podle občanského zákoníku (§ 2002), poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit.

Pokud dodavatel vyúčtoval zákazníkovi přeplatek v nezanedbatelné výši, který zákazníkovi nevrátil, jedná se o podstatné porušení smlouvy, ledaže by se strany dohodly na jiném řešení (např. na snížení záloh v dalším období). Jestliže zákazník chce ukončit smlouvu se svým stávajícím dodavatelem a zvolit si dodavatele jiného, může od smlouvy odstoupit s odkazem na podstatné porušení smlouvy. V takovém případě by už měl mít sjednanou smlouvu u nového dodavatele, neboť odstoupení od smlouvy je účinné jeho doručením obchodníkovi, a hrozilo by tak, že spotřebitel po určité období zůstane bez dodavatele. Odstoupením od smlouvy se pohledávka zákazníka vůči dodavateli na vrácení přeplatku neruší.

Pokud dodavatel neuhradí vyúčtovaný přeplatek zákazníkovi dobrovolně na základě výzvy, kterou by měl vždy nejprve učinit, může se zákazník uhrazení přeplatku domáhat pouze formou exekuce, a to buď skrze soudního exekutora, či příslušný soud.

K exekuci pohledávky musí zákazník disponovat tzv. exekučním titulem, většinou vykonatelným rozhodnutím o přiznání pohledávky. Takové rozhodnutí bude vydáno v rámci řízení mezi zákazníkem a dodavatelem. Zákazník, který není spotřebitelem, se vydání takového rozhodnutí může domáhat u příslušného civilního soudu prostřednictvím žaloby, spotřebitel (osoba odebírající elektřinu a plyn mimo rámec podnikatelské činnosti, typicky pro účely spotřeby v domácnosti) se jej může domáhat u příslušného civilního soudu nebo u ERÚ prostřednictvím návrhu (obdoba žaloby).

Výjimku by představovala situace, kdy by u dodavatele bylo zahájeno insolvenční řízení, v takovém případě lze pohledávky uplatnit pouze přihlášením do insolvenčního řízení.

ERÚ nedisponuje údaji o tom, v jakém rozsahu dodavatel elektřiny či plynu neplní závazky vůči svým zákazníkům a nevrací jim vyúčtované splatné přeplatky, nad rámec podnětů od jednotlivých zákazníků. Pokud nicméně u některého dodavatele v rámci výkonu dozorové činnosti zjistí, že dodavatel má vůči zákazníkům rozsáhlé nesplacené dluhy, může vůči dodavateli zahájit řízení o zrušení licence na obchod s elektřinou a plynem.

V případě, že by licence dodavatele byla zrušena, zajišťoval by dodávku většině zákazníků (mj. všem zákazníkům v postavení spotřebitele) dodavatel poslední instance, zákazník by obratem mohl uzavřít smlouvu s novým dodavatelem.

Pokud by ERÚ zrušil dodavateli licenci (viz bod 4), dluh dodavatele vůči zákazníkovi trvá nadále a zákazník jej může vymáhat, pouze již nebude moci realizovat započtení vůči zálohovým platbám.

Často se objevuje praxe, kdy sám dodavatel převede zákazníka k jinému dodavateli, typicky prostřednictvím transakce označované jako prodej obchodního závodu. V takovém případě dochází i k převedení dluhu na nového dodavatele, dluhy za neuhrazené přeplatky nezanikají. Zákazník je v takovém případě oprávněn postupovat vůči novému dodavateli všemi výše uvedenými způsoby.

Pokud dodavatel sděluje zákazníkovi, vůči němuž má dluhy, že bude převeden k jinému obchodníkovi, lze to brát jako signál, že není schopen svou finanční situaci řešit. Zákazník by tedy měl zvažovat postup podle bodů 1 až 3.

Případný prodej závodu a převod zákazníka k jinému dodavateli mu musí být oznámen. Do obdržení takového oznámení by měl trvat na splnění dluhu po svém stávajícím dodavateli, poté vůči dodavateli novému.

ERÚ se setkává také s případy, kdy zákazníky kontaktuje jiný obchodník s tím, že ví o problémech jejich dodavatele, a nabízí jim změnu dodavatele a uzavření smlouvy. Zákazníci by se v takových případech měli chovat obezřetně, jelikož je pravděpodobné, že tento obchodník informaci a kontakt na ně získal od jejich problémového dodavatele, a využívá jejich nepříznivé situace k uzavření nové smlouvy. Zákazník by se takto mohl ocitnout ve smluvním vztahu u subjektu spolupracujícího s jejich neseriózním dodavatelem či se vystavovat sankci za předčasné ukončení smlouvy u stávajícího dodavatele (pokud ji řádně neukončí, např. podle bodu 2).