MPSV navrhuje pravidelnou valorizaci minimální mzdy, zajistí se tak předvídatelnost pro zaměstnance i firmy

Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.

„Jsem rád, že v otázce systémového řešení stanovování minimální mzdy se nyní výrazně posouváme. Konečnou podobu novely jsme připravovali v úzké spolupráci s odborníky, vycházíme ale i z požadavků a dohody se sociálními partnery, se kterými MPSV v uplynulých týdnech intenzivně jednalo v rámci pracovní skupiny. Je naším společným cílem, aby minimální mzda rostla vždy transparentně a hlavně předvídatelně. Odpadne tak každoroční vyjednávání, které není srozumitelné pro nikoho,“ přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Částka minimální mzdy bude podle návrhu MPSV výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok. Tento údaj zveřejňuje Ministerstvo financí. Materiál je předkládán ve dvou variantách, a to s referenční hodnotou 50 % nebo 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Tento podíl v České republice meziročně narůstá. Zatímco v roce 2000 činil 32,2 %, v roce 2015 to bylo 34,6 %. Loni podíl minimální a průměrné mzdy dosáhl 39,7 %. Kompletní data jsou dostupná v příloze této tiskové zprávy.

Koeficient bude představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce. Při jeho stanovování bude vláda vycházet ze zákonem stanovených kritérií. Mezi ně patří kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.

Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy, a to opět ve dvou variantách. Podle první možnosti budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti prací (úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy). Druhou variantou je tuto právní úpravu zcela zrušit.

„Pamatujeme také na zaměstnavatele a snažíme se o to, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí a není proto již důvod, aby zaměstnavatelé museli něčemu takovému věnovat zvláštní pozornost,“ doplnil ministr Jurečka.

Novela nyní projde meziresortním připomínkovým řízením. Její účinnost je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Vývoj minimální a průměrné mzdy a jejich podíl v ČR od roku 2000

Rok	Minimální mzda	Průměrná mzda	Podíl minimální a průměrné mzdy
Rok	v Kč za měsíc	v Kč za měsíc	v %
2000 ^a)	4 250	13 219	32,2
2001	5 000	14 378	34,8
2002	5 700	15 524	36,7
2003	6 200	16 430	37,7
2004	6 700	17 466	38,4
2005	7 185	18 344	39,2
2006 ^a)	7 763	19 546	39,7
2007	8 000	20 957	38,2
2008	8 000	22 592	35,4
2009	8 000	23 344	34,3
2010	8 000	23 864	33,5
2011	8 000	24 455	32,7
2012	8 000	25 067	31,9
2013 ^a)	8 208	25 035	32,8
2014	8 500	25 768	33,0
2015	9 200	26 591	34,6
2016	9 900	27 764	35,7
2017	11 000	29 638	37,1
2018	12 200	32 051	38,1
2019	13 350	34 578	38,6
2020	14 600	36 176	40,4
2021	15 200	38 277	39,7
2022	16 200	40 317	40,2

^a) v letech 2000, 2006 a 2013 je minimální mzda propočtena jako vážený průměr minimálních mezd za rok (min. mzda zvýšena k 1.1. a 1.7., resp. 1.8. v roce 2013)