Stále více lidí se stěhuje do zón ohrožených velkou vodou (Globální studie)

Podle nové studie je mnohem více lidí v ohrožení, protože se stěhují do povodňových oblastí po celém světě, což přispívá k nárůstu katastrof způsobených velkou vodou v důsledku postupujících změn klimatu.

Podle studie, kterou začátkem října v časopise Nature zveřejnili vědci ze Světové banky, se od roku 1985 zvýšil počet sídel v nejrizikovějších záplavových oblastech o 122 %, zatímco v nejbezpečnějších oblastech o 80 %. Autoři se zabývali rozsahem a rozšiřováním osídlení pomocí satelitů namísto studia zdrojů od obyvatel. Zastavěné oblasti světa se od roku 1985 do roku 2015 rozrostly o 85 %. „Lidé se vydávají za lepším životem a lepší prací, a pak tak trochu uvíznou ve špatných oblastech, protože na lepší už nedosáhnou, nemohou si to prostě dovolit,“ uvedl spoluautor studie Stephane Hallegatte, hlavní poradce Světové banky pro klima a odborník na ekonomiku katastrof. Podle něj vědí, že je to nebezpečné, už když tam přijedou.

Problém je nejvíce způsobován zeměmi se středními a nízkými příjmy, zjistila studie. V bohatších zemích, jako jsou USA a některé části Evropy, dochází k většímu růstu v bezpečnějších oblastech než v oblastech ohrožených povodněmi. Nejchudší skupiny populace se tam v oblastech ohrožených povodněmi nerozvíjejí tak silně, uvádí se v průzkumu. V praxi se to děje tak, že i s jen trochu rostoucím bohatstvím populace dochází k přechodu z venkova do měst; lidé opouštějí vesnické obce a odcházejí do velkých měst, která se často nacházejí v blízkosti vodních toků, a jsou tedy místy potenciálního zaplavení během povodní, uvedl hlavní autor studie Jun Rentschler, ekonom Světové banky.

„V této studii se snažíme sledovat proces rozvoje měst v čase,“ řekl Rentschler. „Dá se očekávat, že zpočátku se člověk usadí v bezpečném prostoru, ale jak se město rozšiřuje, je pravděpodobnější, že se rozroste do oblastí, kterým se dříve vyhýbalo, například i do záplavových zón.“ Pak vyvstává otázka, zda je levnější tyto nebezpečné oblasti zabezpečit, nebo je lepší lidi vystěhovat, uvedli autoři studie. Tanzanský Dar Es Salaam je podle nich „plakátovým“ městem tohoto problému. Podle World Population Review se z rybářské vesnice, kde v roce 1950 žilo asi 83 000 lidí, stalo velkoměsto s více než 7 miliony obyvatel. Naproti tomu v USA vzrostla „suchá“ osídlená centra o 76 %, zatímco centra v zóně nejvyššího povodňového rizika rostla pouze o 46 %. Mezi další země s vyšším počtem „suchých“ sídel než „ultra mokrých“ patří Francie, Švédsko, Rakousko, Finsko, Japonsko, Kanada a Indie.

„Jedná se o důležitý dokument, který shromažďuje údaje jak o zastavěných oblastech, tak o majetku vystaveném nebezpečí povodní v míře, v jaké to dosud nikdy nebylo provedeno,“ uvedl klimatolog Kolumbijské univerzity Klaus Jacob, který se na výzkumu nepodílel. „Zejména údaje o rozlišení zemí podle úrovně příjmů jsou důležité a poskytují zajímavé socioekonomické poznatky.“ To, že se populace rozrůstá do záplavových oblastí, neznamená, že změna klimatu nepředstavuje závažný problém, uvedli autoři studie. Ve skutečnosti se ta rizika vzájemně prolínají, řekl Jun Rentschler, ekonom Světové banky. A v obou případech by šlo zabránit tomu, aby docházelo k potenciálně rizikovým situacím. Při rozvoji měst lze chytrým plánováním podle něj zabránit stěhování části populace do nejrizikovějších míst. „Je mnohem levnější napravit to teď než později čelit důsledkům,“ varoval závěrem Hallegatte.