Zvýšení sazeb by japonskou ekonomiku nepohřbilo
Výnos desetiletého japonského dluhopisu dnes vzrostl o 10,5 bodu, což je největší nárůst za poslední rok. Aukce třicetiletého instrumentu měla nejslabší poptávku měřenou bid-to-cover od roku 2015. Proč? Z Bank of Japan se ozývá čím dál více hlasů zmiňujících scénář zvýšení úrokových sazeb.
Včera se tímto směrem vyjádřil viceguvernér Himimo. Podle něj by první zvýšení sazeb od roku 2007 nemělo vážné dopady, jak se někteří obávají. Nezáporné sazby by podpořily příjmy domácností, dopady na firmy by byly omezené, finanční sektor je dostatečně odolný. Ano, finančním institucím by mohly vzniknout nerealizované ztráty, ty by však mohly kompenzovat nákupem instrumentů s vyšším výnosem, uvedl viceguvernér.
Tento komentář přišel v ten samý týden, kdy agentura Bloomberg citovala zdroje blízké zástupcům japonských regionálních bank, kteří se minulý měsíc sešli se zástupci Bank of Japan. V rámci jednání centrální banku údajně požádali o revizi politiky záporných sazeb.
Bank of Japan vedle toho provedla revizi fungování japonského dluhopisového trhu. Ta potvrdila stav zhoršené likvidity, avšak bez výraznějších nerovnováh. Banka upozornila, že na zhoršení situace se podílelo dění v zahraničí v podobě rostoucích sazeb majících dopady na ty japonské. K tomu se přidala rostoucí inflační očekávání. Výsledkem byl tlak na pásmo cílení výnosové křivky a následná úprava cíle. Toto uvolnění dle banky sice určité zlepšení likvidity trhu přineslo. Dle zástupců bondového trhu však nejde o ideální stav.
Dnes ráno promluvili guvernér Bank of japan Ueda. Aniž by poskytl jakoukoliv „aktualizaci“ k tomu, že by se centrální banka posunula udržitelně k inflačnímu cíli, zmínil, že vedení měnové politiky v příštím roce bude spojeno s výzvami. Banka bude muset zvolit vhodná opatření, a především je správně komunikovat. V tuto chvíli nemusí být dle Uedy ve stádiu debat o exitu z akomodativní měnové politiky, jakmile se tam však dostane, bude potřeba zajistit hladký průběh, včetně transparentnosti směrem k veřejnosti.
Komentáře guvernéra a viceguvernéra přispěly k silnějšímu jenu a vyšším japonským výnosům, které se mimochodem mohly projevit i na ostatních bondových trzích. Faktem je, že japonská ekonomika oproti první polovině roku zvolnila. Trh práce zůstává napjatý, růst však polevil, stejně tak i inflace, celková, jádrová i inflace z oblasti Tokia, která funguje jako dobrý indikátor té celkové.
To odpovídá dřívější predikci Bank of Japan, která pracovala s postupným oslabením inflačních tlaků v průběhu roku. V tuto chvíli bude banka čekat na výsledek mzdových vyjednávání, která se v Japonsku odehrávají v únoru a v březnu. První signály nasvědčují tomu, že by navýšení mohlo předčit inflaci, což je v podstatě kombinace vyšších inflačních očekávání a stále napjatého trhu práce.
Na prosincovém zasedání k úpravě sazeb pravděpodobně nedojde. Sledovat budeme spíše cílení výnosové křivky, byť je v současné situaci mnohem flexibilnější než před rokem. Zajímat nás bude především lednová prognóza a její výhled inflace na prognózovaném horizontu. Pokud by ukázala udržitelný posun na inflační cíl, přičemž banka by měla dostatek signálů ohledně zvýšení mezd, pravděpodobnost zvýšení sazeb by vzrostla. V kombinaci s výhledem poklesu amerických úroků by z této situace měl profitovat především japonský jen.
Zdroj: Bloomberg, Reuters, Bank of Japan, Nikkei Asia
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.