Zadluženost územních rozpočtů v roce 2022

 

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2022

Územní rozpočty včetně zřízených PO vykázaly ke konci roku 2022 dluh ve výši 98,4 mld. Kč, což je o 2,5 % (o 2,4 mld. Kč) více než v roce předchozím. Dluh vzrostl na úrovni obcí (o 2,2 %, tj. o 1,6 mld. Kč), krajů (o 2,2 %, tj. o 556,3 mil. Kč) i dobrovolných svazků obcí (o 15,1 %, tj. o 260,4 mil. Kč).

Ke konci roku 2022 stav peněžních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 306,8 mld. Kč, tj. více než čtyřnásobně (4,1 krát).

Stav peněžních prostředků na bankovních účtech obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (dále jen „DSO“) a na účtech PO zřízených kraji a obcemi dosáhl ke konci roku 2022 v souhrnu 405,2 mld. Kč, meziročně se zvýšil o 37,7 mld. Kč (o 10,2 %), jak je patrné z níže přiložené tabulky.

Stav na bankovních účtech hl. m. Prahy (bez PO), které je ve výše uvedené tabulce zařazeno mezi obce, činil k 31. 12. 2022 celkem 112,2 mld. Kč. Stav na účtech PO Magistrátu hl. m. Prahy a PO městských částí hl. m. Prahy činil 11,5 mld. Kč.

Obce včetně jimi zřizovaných PO vykázaly ke konci roku 2022 celkový dluh ve výši 71,1 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o nárůst o 2,2 % (tj. o 1,6 mld. Kč). V celkovém objemu dluhu obcí jsou zahrnuty přijaté bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. zápůjček ze státních fondů.

Dluh z titulu vydaných komunálních dluhopisů vykazovalo ke konci roku 2022 pouze hl. m. Praha (ve výši 4,8 mld. Kč).

Obce také přijaly zápůjčky z rozpočtu Státního fondu podpory investic ve výši 148,4 mil. Kč a z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ve výši 62,5 mil. Kč.

V roce 2022 vykázalo dluh 3 167 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je 50,6 % obcí. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech dluh, zůstává v zásadě stabilní. Meziročně došlo k poklesu o 91 obcí.

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí dluh ostatních obcí celkem 49,3 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu nárůstu celkového dluhu o 2,2 %, respektive o 2,2 mld. Kč, jak je patrné z níže přiložené tabulky.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy včetně PO Magistrátu hl. města Prahy a PO městských částí dosáhla 13,4 mld. Kč. Podíl dluhu hl. m. Prahy na celkovém dluhu obcí činil 18,8 %.

Dluh PO zřízených obcemi včetně PO zřízených městskými částmi hl. m. Prahy dosáhl ke konci roku 2022 výše 1,1 mld. Kč. Z celkového počtu 8 344 PO vykazovalo dluh 392 PO, tj. 4,7 %, které z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) působilo nejvíce v oblasti předškolního a základního vzdělávání.

DSO vykázaly dluh ve výši 2 mld. Kč, což je o 260,4 mil. Kč (o 15,1 %) více než předchozí rok. DSO využívají získané peněžní prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

Kraje včetně jimi zřízených PO vykázaly ke konci roku 2022 dluh v celkové výši 25,3 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 2,2 %, tedy o 0,5 mld. Kč. Na položce úvěrů byl vykázán meziroční nárůst dluhu o 0,1 mld. Kč; podíl úvěrů na celkovém dluhu krajů dosáhl 77,1 %. Kraje ani v roce 2022 neemitovaly komunální dluhopisy.

Dluh PO zřízených kraji (z 1831 PO vykazuje dluh 280 PO, tj. 15,3 %) dosáhl ke konci roku 2022 výše 4,7 mld. Kč. V rámci PO zřizovaných kraji vykazující dluh působilo z hlediska klasifikace ekonomických činností (NACE) nejvíce PO v oblasti středního všeobecného a odborného vzdělávání.

II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2022

Do monitoringu bylo zahrnuto 6 265 ÚSC České republiky (z toho 6 252 obcí, vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).

Souhrnné výsledky monitoringu hospodaření ÚSC:

• ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti (podíl dluhu k průměru příjmů za poslední 4 roky) byl u 585 obcí vyšší než 60 %; meziroční nárůst o 7 obcí (samotné překročení limitu 60 % není porušením pravidla rozpočtové odpovědnosti dle zákona č. 23/2017 Sb.; porušením by bylo, kdyby obec nesplácela svůj dluh alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 roky),
• ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům (vyjadřuje rozsah, v jakém ÚSC využívá cizí zdroje k financování majetku) byl u 284 obcí a 1 kraje vyšší než 25 %; meziroční nárůst o 95 ÚSC,
• ukazatel běžné likvidity (vyjadřuje, zdali je ÚSC schopen splatit své krátkodobé závazky z oběžných aktiv) byl u 70 obcí nižší než požadovaná hraniční hodnota „1“; meziroční pokles o 2 obce.

Pozn.: Meziroční srovnání u ukazatele „podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům“ a ukazatele „běžné likvidity“ je ovlivněno změnou metodiky v roce 2022, kdy se nově do výpočtu zahrnuje součet příslušných údajů z účetní závěrky ÚSC a účetních závěrek jím zřizovaných příspěvkových organizací a u celkových aktiv se nově využívá hodnota „NETTO“.

Do kategorie ÚSC s vyšší mírou rizika hospodaření se za rok 2022 zařadilo 12 obcí, tj. meziroční nárůst o 7 obcí. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně. Výsledky monitoringu hospodaření indikují možná rizika v hospodaření obcí a krajů, ale bez dalšího neznamenají, že je obec nebo kraj v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů příslušného ÚSC.

Z výsledků vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC za rok 2022 vyplývá, že povinnost snížit svůj dluh zákonem stanoveným způsobem nesplnilo 10 obcí. Z hlediska důvodu pro nesplnění povinnosti snížit svůj dluh lze předmětné obce rozdělit do 3 kategorií:

1. obce, kterým byla z důvodu tíživé finanční situace poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu,
2. obce, které nesplnily povinnost snížit svůj dluh během roku 2022, avšak realizovaly mimořádnou splátku v roce 2023 za rok 2022,
3. obce, které nesplnily povinnost snížit svůj dluh během roku 2022 z důvodu odložení splátek přijatých úvěrů nebo zápůjček poskytnutých komerčními bankami či státními fondy, které bylo stanoveno platným splátkovým kalendářem.

Hospodaření ÚSC je až na některé výjimky nadále stabilní a ve velice dobré kondici. Problém je stále spatřován v nižším využívání rozpočtových přebytků k všestrannému rozvoji svého území a potřeb svých občanů, což vede k vysokým úsporám ÚSC na bankovních účtech, které s ohledem na vysokou inflaci ztrácí hodnotu.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).