Ministři EU dali zelenou důležitým obchodním dohodám s Chile a Novým Zélandem

V pondělí 27. listopadu se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) ve formaci ministrů pro obchod. Ministři se zabývali přípravou 13. ministerské konference Světové obchodní organizace, prozatímní obchodní dohodou s Chile a obchodními vztahy EU s USA. Českou republiku zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Ministři byli informováni o stavu příprav 13. ministerské konference Světové obchodní organizace (MC13), která se bude konat ve dnech 26. až 29. února 2024 v Abú Dhabí. Mezi hlavní priority konference bude patřit reforma systému řešení sporů, dokončení jednání o podpoře rybolovu, prodloužení moratoria k e-commerce či otázka vlivu obchodu na životní prostředí.

Jedním z hlavních bodů zasedání byla diskuze o návrzích na podpis a uzavření prozatímní dohody o volném obchodu s Chile (iFTA). Ministr Síkela v diskuzi připomněl, že politická dohoda na znění iFTA byla dosažena během českého předsednictví v loňském roce. Dohoda si klade za cíl prohloubení vzájemných obchodních vztahů mezi EU a Chile, zjednodušení obchodování a investování mezi oběma stranami a odstranění cel a dalších poplatků.

„Suroviny jako lithium jsou nezbytné pro výrobu elektrických aut. A právě proto jsem rád, že jsme dnes podpořili obchodní dohodu s Chile, která by měla být podepsána do konce tohoto roku. Tato dohoda přinese nové příležitosti pro naše společnosti hlavně v oblasti surovin, které jsou pro náš rozvoj velmi důležité,“ uvedl Síkela.

Ministři se taktéž zaměřili na projednání dohody s blokem Mercosur, která čeká na podpis od června 2019. Ministr Síkela zdůraznil její bezprecedentní ekonomický i geopolitický význam a upozornil na to, že je potřeba dohodu dokončit co nejdříve. „Úspěšné dokončení dohody s Evropskou unií by vytvořilo jednu z největších zón volného obchodu na světě, a to navíc s regionem, který je jinak třetím zemím velice uzavřen,“ doplnilSíkela s tím, že dohoda přinese nové příležitosti a zvýší konkurenceschopnost odstraněním většiny cel.

V části diskuze věnované obchodním vztahům mezi EU a USA se ministři zaměřili na jednání o dohodě o kritických surovinách (CMA). Dohoda by měla snížit negativní dopady amerického protiinflačního zákona IRA (Inflation Reduction Act) a zajistit rovnováhu na trhu s elektromobily. Ministři se dále zabývali ujednáním o udržitelné oceli a hliníku i související otázkou budoucího režimu celních kvót na ocel a hliník uplatňovaných ze strany USA. Ministři varovali zejména před eskalací vzájemných vztahů v případě, že by se současný režim nepodařilo prodloužit.

Mezi nediskuzními body schválila Rada rovněž rozhodnutí o uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem, která by měla eliminovat cla u klíčových vývozních surovin EU (např. vepřového masa, vína, čokolády a cukrovinek) a také otevřít novozélandský trh v oblasti finančních služeb, telekomunikace či námořní dopravy. Dohoda rovněž slibuje zvýšení investic v následujících letech až o 80 %. Dohodu již schválil Evropský parlament a po přijetí rozhodnutí Rady o uzavření dohody budou na straně EU splněny veškeré povinnosti pro vstup dohody v platnost. Mělo by se tak stát počátkem roku 2024.

Ministři také diskutovali o tématu obcházení protiruských sankcí, kde se shodli na potřebě užší spolupráce napříč členskými státy za účelem eliminace obcházení a zvýšení jejich účinnosti.

Zdroj: Rada EU, MPO
Náhledové foto: Rada EU