Polský dluh je pod průměrem EU, země chystá investice do energetiky

Veřejný dluh Polska dosáhl podle metodiky Eurostatu v polovině letošního roku úrovně 48,4 % hrubého domácího produktu. Polsko tak má desátý nejnižší veřejný dluh mezi zeměmi EU (Česko je na devátém místě). Polský veřejný dluh je výrazně nižší než průměrná výše veřejného dluhu v EU (83,7 % HDP) i v eurozóně (91,3 % HDP). V nejbližších letech se očekává nárůst kvůli nákupům zbraní a investicím do energetické transformace. Polský energetický sektor nabízí reálné příležitosti pro české dodavatele.

Ilustrační foto: Shutterstock

Podle aktuálních údajů Eurostatu vzrostl během druhého čtvrtletí veřejný dluh o 49,3 miliardy zlotých (+3,2 %) a od konce roku 2022 o 69 miliard zlotých (+4,6 %). Podle údajů polského Ministerstva financí dosáhl ve sledovaném období veřejný dluh 38 % HDP a nominálně 1,241 bilionu zlotých.

MIMOROZPOČTOVÉ FONDY

Rozdíl mezi výší veřejného dluhu podle metodiky EU a polské národní metodiky tvoří hospodaření mimorozpočtových fondů řízených polskou státní rozvojovou bankou (Bank Gospodarstwa Krajowego – BGK) a státních firem. BGK byla založena v roce 1924, podporuje rozvoj polského průmyslu a jeho konkurenceschopnost. BGK financuje největší infrastrukturní investiční projekty, podporuje činnost polských firem na domácím i mezinárodním trhu.

Současný rozdíl ve výši veřejného dluhu podle polské národní metodiky a metodiky EU dosahuje téměř 340 miliard zlotých. Na tom se nejvíce podílejí dluhy následujících mimorozpočtových fondů v BGK – Fond reakce na covid-19, Polský rozvojový fond, Národní silniční fond, Fond na podporu ozbrojených sil, Fond pomoci, a také dluhy státních firem.

DOMÁCÍ I ZAHRANIČNÍ VĚŘITELÉ

Držiteli polského veřejného dluhu byli domácí bankovní sektor (44,9 %), zahraniční investoři (34,7 %) a domácí nebankovní sektor (20,4 %). Podíl veřejného dluhu denominovaného ve zlotých činil 75,5 %, v eurech 20,8 % a v amerických dolarech 2,9 %. Na polském veřejném dluhu se podílela centrální vláda (94 %), zbytek představuje dluh místních samospráv. V nejbližších letech se očekává zvýšení veřejného dluhu Polska vzhledem uzavřeným a oznámeným zbrojním kontraktům s USA a Jižní Koreou (například stíhačky, tanky, houfnice, bojová vozidla pěchoty) či nákladům investic do energetické transformace.

Část ekonomů hovoří o nekontrolovaném nárůstu dluhu centrální vlády. Podle většiny ekonomů však neexistují důvody pro znepokojení a polský veřejný dluh je jedním z nižších v EU v poměru k HDP. Zároveň je veřejný dluh bezpečně pod hranicí 60 % HDP, což je nejvyšší povolená hranice veřejného dluhu k HDP podle Maastrichtských kritérií.

DISTRIBUCE, JÁDRO, BIOPLYN

Vzhledem k plánovaným investicím v Polsku mají české firmy reálnou šanci především v energetickém sektoru. Polsko zatím spoléhá na starou distribuční soustavu, která je v malé míře modernizována připojenými obnovitelnými zdroji energie (OZE). Velké příležitosti nabízí také jaderná energetika, v zemi se připravuje výstavba 2-3 velkých jaderných elektráren. Zároveň se připravuje výstavba několika desítek malých modulárních jaderných reaktorů (SMR). Ty mají postupně nahradit menší uhelné a plynové bloky.

Velký potenciál nabízí rovněž bioplyn. Podle polských průmyslových organizací je země na pokraji bioplynového boomu. V příslušném zákoně již došlo ke klíčovým změnám, které mají usnadnit realizaci investic. V současné době je v Polsku méně než 400 bioplynových stanic, což je až 24x méně než v sousedním Německu (více než 9 tisíc). Bioplynové stanice se stávají alternativou ke zdrojům energie spalujícím fosilní paliva a samotný bioplyn lze využít k výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních systémech.

Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě