Středoevropské ekonomiky divergují: Visegrád má nemocného muže. Jsou za tím i bídné výkony Německa a Rakouska
Bleskové odhady růstu reálného HDP ve střední a východní Evropě znovu potvrdily, že volatilita těchto důležitých konjunkturálních dat zůstává v post-covidové době značná, což vede k překvapivými výsledkům. To platilo zejména o polských číslech, kde se zveřejněním HDP tentokrát došlo i k tomu, že časová řada byla výrazně revidována a to až do začátku roku 2021. Revidovaná trajektorie polského růstu nejenže nyní vypadá napřímeně, ale navíc z ní plyne i to, že Polsko má již pravděpodobně to nejhorší za sebou. Podle nové řady HDP totiž dosáhla polská ekonomika nejslabšího výsledku již na konci roku 2022, přičemž od tohoto momentu již tři kvartály v řadě nepřetržitě roste.
To bohužel neplatí o české ekonomice, která v posledních kvartálech více méně jen stagnuje. A nejen to. Vzhledem k tomu, že Maďarsko po jisté odmlce opět vykázalo růst, tak ČR byla v uplynulém čtvrtletí jedinou východoevropskou ekonomikou, která zaznamenala negativní růst. Co je však horší, vypadá to, že růstová divergence mezi námi a zbytkem východní Evropy není jen otázkou jednoho či dvou kvartálů.
Jedno z vysvětlení může být pochopitelně relativně přísnější domácí měnová a fiskální politika, což je evidentní, například pokud srovnáme hospodářskou politiku Polska s politikou české vlády, resp. ČNB. Nicméně ve hře jsou i externí faktory, které vyplývají z teritoriální struktury zahraničního obchodu jednotlivých východoevropských zemí. Jedním z hlavních zahraničních faktorů (pokud jde o naše zaostávání v růstu za zbytkem východní Evropy) může být například různá míra provázanosti s německou ekonomikou. Té se jak známo v poslední době nedaří, přičemž korelace růstu českého HDP s růstem německého HDP je z východoevropských zemí nejvyšší. Nicméně nemusí to být jen silná vazba na stagnující Německo, která může za to, že ČR je na tom z pohledu dynamiky HDP hůře než jeho východoevropští sousedé. Další hospodářsky propadající se zemí, s níž má ČR nejsilnější vazby, je totiž jeho jižní soused - Rakousko. Připomeňme, že propad rakouské ekonomiky za poslední kvartály činil 1,5 %, což je nejhorší výsledek ze všech zemí EU. Vezmeme-li pak exportní závislost východoevropských zemí vůči Německu a Rakousku dohromady, tak právě ČR je jednoznačně nejvíce provázaná se stagnujícími německy mluvícími zeměmi ve střední Evropě. Z tohoto úhlu pohledu pak již není tak velkým překvapením, že český hospodářský růst daleko výrazněji kopíruje trápící se německou a rakouskou ekonomiku.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.07.2024 Zbytek roku bude zajímavý jak na trzích, tak i v
19.07.2024 Malý háj: Ideální bydlení v nové čtvrti Prahy 10
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Nejhorší scénář pro pohonné hmoty? Kolik budeme platit v srpnu?
Pim Brands, Ronda Invest
Miroslav Novák, AKCENTA
Štěpán Křeček, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Zlato se opět vyhouplo přes úroveň 2 400 USD / Oz. Letní dovolenou neplánuje
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko finanční rady
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Konec hypoteční turistiky od září. Zlevní klientům hypotéky?
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Josef Pavelec, Dálnička.cz
Zdeněk Jaroš, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Marek Pokorný, Portu
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex červenec 2024: Banky hypotéky opět nezlevnily