Středoevropské ekonomiky divergují: Visegrád má nemocného muže. Jsou za tím i bídné výkony Německa a Rakouska

Bleskové odhady růstu reálného HDP ve střední a východní Evropě znovu potvrdily, že volatilita těchto důležitých konjunkturálních dat zůstává v post-covidové době značná, což vede k překvapivými výsledkům. To platilo zejména o polských číslech, kde se zveřejněním HDP tentokrát došlo i k tomu, že časová řada byla výrazně revidována a to až do začátku roku 2021. Revidovaná trajektorie polského růstu nejenže nyní vypadá napřímeně, ale navíc z ní plyne i to, že Polsko má již pravděpodobně to nejhorší za sebou. Podle nové řady HDP totiž dosáhla polská ekonomika nejslabšího výsledku již na konci roku 2022, přičemž od tohoto momentu již tři kvartály v řadě nepřetržitě roste.

To bohužel neplatí o české ekonomice, která v posledních kvartálech více méně jen stagnuje. A nejen to. Vzhledem k tomu, že Maďarsko po jisté odmlce opět vykázalo růst, tak ČR byla v uplynulém čtvrtletí jedinou východoevropskou ekonomikou, která zaznamenala negativní růst. Co je však horší, vypadá to, že růstová divergence mezi námi a zbytkem východní Evropy není jen otázkou jednoho či dvou kvartálů.

Jedno z vysvětlení může být pochopitelně relativně přísnější domácí měnová a fiskální politika, což je evidentní, například pokud srovnáme hospodářskou politiku Polska s politikou české vlády, resp. ČNB. Nicméně ve hře jsou i externí faktory, které vyplývají z teritoriální struktury zahraničního obchodu jednotlivých východoevropských zemí. Jedním z hlavních zahraničních faktorů (pokud jde o naše zaostávání v růstu za zbytkem východní Evropy) může být například různá míra provázanosti s německou ekonomikou. Té se jak známo v poslední době nedaří, přičemž korelace růstu českého HDP s růstem německého HDP je z východoevropských zemí nejvyšší. Nicméně nemusí to být jen silná vazba na stagnující Německo, která může za to, že ČR je na tom z pohledu dynamiky HDP hůře než jeho východoevropští sousedé. Další hospodářsky propadající se zemí, s níž má ČR nejsilnější vazby, je totiž jeho jižní soused - Rakousko. Připomeňme, že propad rakouské ekonomiky za poslední kvartály činil 1,5 %, což je nejhorší výsledek ze všech zemí EU. Vezmeme-li pak exportní závislost východoevropských zemí vůči Německu a Rakousku dohromady, tak právě ČR je jednoznačně nejvíce provázaná se stagnujícími německy mluvícími zeměmi ve střední Evropě. Z tohoto úhlu pohledu pak již není tak velkým překvapením, že český hospodářský růst daleko výrazněji kopíruje trápící se německou a rakouskou ekonomiku.