Cirkulární ekonomika se v Nizozemsku stává každodenní realitou

Ilustrace: Shutterstock

Zároveň si ale Nizozemsko zakládá na nutnosti a prospěšnosti mezinárodní spolupráce. Česko i další země tak mají jedinečnou šanci zapojit se do spolupráce v oblasti investic, společných podnikatelských projektů a sdílení nejlepších postupů v rámci společného boje proti klimatickým změnám.

Cirkulární ekonomický systém je důležitou součástí světových snah o řešení klimatické krize. Cílem cirkulární ekonomiky (česky také nazývané „oběhové hospodářství“), je vést společnost k prosperitě pokud možno bez poškozování životního prostředí. Pozornost je upřena zejména k tomu, aby se omezilo užívání základních surovin. Cirkulární ekonomika dále klade důraz na nutnost prodlužování životnosti materiálů, vytváření sdílené ekonomiky ve městech, na redukci množství odpadu a jeho následné opětovné použití, nebo na přechod k udržitelným zdrojům energie.

Nizozemsko je jednou z nejaktivnějších zemí v přechodu své ekonomiky na cirkulární, s cílem dokončit změnu do roku 2050 a plánem vydat na tuto transformaci nejméně 85 miliard eur každý rok. Země má také krátkodobější cíl – snížit o polovinu využívání základních surovin, jako jsou minerály, kovy a fosilní suroviny, do roku 2030. Pro Nizozemsko by tento přechod znamenal menší závislost na dovozu vzácných zdrojů, posun k udržitelnějším zdrojům, nové možnosti exportu a vytváření nových pracovních příležitostí. Země si tak zajišťuje budoucí hospodářskou prosperitu a větší odolnost své ekonomiky.

PRIORITNÍ SEKTORY

Nizozemsko si ve své strategii vytýčilo pět prioritních oblastí v přechodu na cirkulární ekonomiku na základě důležitosti pro své hospodářství, dopadu na životní prostředí, významu pro již probíhající sociální aktivity a kompatibility s prioritami Evropské komise. Jedná se o produkci biomasy a potravin, plastů, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a sektor spotřebního zboží.

Velkou příležitost vidí Nizozemsko v produkci biomasy, vzhledem k jejímu využití při šetrnější výrobě energie i jako cirkulárního stavebního materiálu. Stejně tak jsou pro zemi důležité inovace v agrárním sektoru, směřující k co nejvíce bezemisnímu potravinovému řetězci. Při výrobě plastů se Holandsko soustředí na biologicky odbouratelné alternativy i na opětovné použití plastů díky kvalitní recyklaci. Zpracovatelský průmysl i stavebnictví se musí vypořádat s přechodem z fosilních na obnovitelné zdroje, s důrazem na udržení bezpečnosti dodávek. Cílem Nizozemska je zajistit hospodářský růst, který není závislý na využívání primárních surovin.

V sektoru spotřebního zboží je cílem snížení množství odpadu, produkovaného domácnostmi, a také celková hodnotová změna ve společnosti. Už nyní Nizozemsko rozsáhle rozvíjí infrastrukturu pro kompostování bioodpadu a stavbu komunitních zahrad ve městech.

Uvedené kroky také dokládají obyvatelům země, jak je možné „zelené“ změny zahrnout do každodenního života, a na konkrétních příkladech ukazují příležitosti pro zapojení místních i zahraničních firem a institucí do tohoto procesu. Odpad na nové primární suroviny mění například úspěšná firma Attero. Evropský projekt SYSTEMIC, kterého je Nizozemsko součástí, se soustředí na výzkum zpracování bioodpadu. To je možné díky financování Evropské unie, konkrétně v rámci programu Horizont Evropa s rozpočtem 95,5 miliardy eur.

NÁSTROJE PRO EFEKTIVNÍ ZMĚNU

Nizozemci si vedle prioritních sektorů určili také pět základních nástrojů, jejichž prostřednictvím chtějí plně cirkulární ekonomiky dosáhnout. Jsou jimi:

1. Postupná změna legislativy a regulace – týká se například právní definice různých druhů odpadů, což umožní jejich druhotné zpracování a použití;
2. Mezinárodní spolupráce – efektivní spolupráce se rýsuje zvláště v rámci Evropské unie, na společných iniciativách se podílejí všichni její členové včetně Česka;
3. Inovativní tržní pobídky – Nizozemci hodlají promítnout klimatickou stopu ekonomických aktivit do tržních cen;
4. Financování – nastavení vhodných způsobů financování;
5. Podpora znalostí a inovací – týká se všech sektorů spojených s cirkulární ekonomikou.

ČESKO V NIZOZEMSKÉM KRUHU UDRŽITELNOSTI

V Nizozemsku sídlí mnoho institucí a odborných platforem, které se cirkulární ekonomikou s mezinárodním přesahem zabývají – například Holland Circular Hotspot nebo Metabolic. Obě tyto organizace jsou otevřené celoevropským projektům, jejich cílem je mimo jiné propojovat iniciativy a země z celé EU. Holland Circular Hotspot má za cíl vytvořit celounijní základnu pro výměnu znalostí a sdílení nejlepších postupů pro firmy věnující se cirkulární ekonomice. To vše v rámci naplňování Zelené dohody pro Evropu.

V Haagu, kde sídlí vládní instituce, působí také PACE, mezinárodní platforma pro podporu zrychlování cirkulární ekonomiky, která poskytuje asistenci zemím k dosažení nezbytných změn ve všech sektorech ekonomiky. Nizozemská iniciativa Circular Accelerator taktéž poskytuje podporu novým projektům směřujícím k udržitelnosti, ať už jde o finance nebo správné nastavení tržních parametrů. Tento projekt je přímo financován z rozpočtu Ministerstva infrastruktury a vodních zdrojů. Výrazný mezinárodní přesah má a projekty v mnoha zemích světa pak realizuje i nizozemská vládní agentura CIRCO.

Model rozvoje cirkulární ekonomiky prosazuje celá EU, není tomu tedy jinak ani v Česku. První strategický plán v této oblasti, Cirkulární Česko 2040, obsahuje cíl zachovat si konkurenční schopnost v době, kdy se ekonomika zásadně proměňuje. Vzhledem k bohatému nizozemskému know-how je pro Česko spolupráce s touto zemí velkou příležitostí, přičemž v některých aspektech se již úspěšně rozvíjí (podle vzoru Holland Circular Hotspot byl například v Česku založen Institut cirkulární ekonomiky INCIEN).

UNIVERZITY, INKUBÁTORY, PŘÍSLIBY FINANCOVÁNÍ

Nizozemsko otevírá dveře také rozvoji akademické spolupráce, například v rámci projektu Green Village Project, který funguje jako inkubátor cirkulárních inovací na univerzitě v Delftu. Nizozemská města jako Amsterdam nebo Rotterdam aktivně lákají podnikatele, zabývající se udržitelnými technologiemi, aby se podíleli na jejich přechodu na cirkulární ekonomiku, příslibem rozsáhlého financování. Všechny uvedené projekty ukazují tedy i českým firmám a institucím cestu, jak se dostat na nizozemský trh a být tak součástí celospolečenských změn i jejich ekonomických benefitů.

Nizozemci zároveň v rámci svých strategií podporují mezivládní výměnu znalostí a nejlepších postupů v této oblasti. Významným aktérem rozvoje cirkulární ekonomiky je i nizozemský nevládní sektor, který se může stát partnerem pro české firmy a občanské organizace. Ty se tak mohou podílet na změnách, které směřují k udržitelnosti i dlouhodobým ekonomickým benefitům.

Anna Žižková, stážistka, Velvyslanectví ČR v Haagu

Stanislav Beneš, obchodně-ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Haagu