Ekonomika je slabá, sazby ale do konce roku zřejmě neklesnou (Komentář)

Výkon české ekonomiky podle tento týden zveřejněných dat zůstal i v září slabý. Průmyslová produkce se po srpnové stagnaci meziměsíčně snížila o 1,8 %. V meziročním srovnání došlo k poklesu o 7,8 %, což bylo oproti tržnímu konsensu (-5,4 %) výrazně více. Meziměsíčně nižší byla výroba jak v energetickém průmyslu (-6,9 % m/m), kde byl znát zejména vliv neobvykle teplého počasí, tak i v tom zpracovatelském (-1,3 %). Za celé třetí čtvrtletí propadla výroba ve zpracovatelském průmyslu o výrazných 2,9 %. Kromě klesající poptávky po průmyslovém zboží působilo rovněž obnovení problémů s dodávkami dílů v automobilovém průmyslu. Stavební produkce byla v září meziměsíčně nižší o 0,2 %. K poklesu v září nedošlo pouze ve výrobním sektoru, ale opět i na straně spotřebitelské poptávky. Maloobchodní tržby bez prodejů aut byly v reálném vyjádření meziměsíčně nižší o 0,4 %, zatímco v srpnu klesly o 0,8 %. Za celé třetí čtvrtletí pak byly tržby bez prodejů aut mezičtvrtletně slabší o 0,3 %. Tržby v oblasti služeb sice v září meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, za celé třetí čtvrtletí ale kvůli předchozímu negativnímu vývoji zaznamenaly výrazný mezičtvrtletní pokles o 1,2 %. Data za září tak pouze potvrdila přetrvávající slabost ekonomiky – HDP se podle předběžného odhadu ČSÚ v Q3 mezičtvrtletně snížil o 0,3 %.

Tuzemská inflace v říjnu zrychlila v meziročním vyjádření na 8,5 % po zářijových 6,9 %. To bylo jen nepatrně nad naší prognózou a tržním konsensem (obojí +8,4 % y/y), zatímco ČNB očekávala 8,3 %. Zvýšení meziroční inflace je čistě statistickým efektem souvisejícím s nižší srovnávací základnou loňského posledního čtvrtletí, kdy působil vliv zavedení úsporného energetického tarifu. Bez tohoto statistického efektu by říjnová inflace podle ČSÚ činila 5,8 % y/y. Jádrová inflace podle dat ČNB v meziročním vyjádření zpomalila ze zářijových 5,0 % na 4,2 % v říjnu a její meziměsíční anualizovaná dynamika se tak nadále držela poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Vývoj jádrové inflace byl plně v souladu s naší prognózou, zatímco ČNB předpovídala nepatrně vyšší úroveň (4,3 % y/y). Podrobněji jsme říjnová data inflace analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Oct23_CZ.

Záznam z posledního zasedání ČNB vyzněl jestřábím dojmem. Minulý čtvrtek byla diskutována především proinflační rizika. Bankovní rada se obává toho, že zvýšená inflační očekávání by mohla přispět k vyššímu růstu mezd v příštím roce a k silnějšímu přecenění zboží a služeb v lednu. V tomto kontextu bylo zmíněno i působení očekávaného výrazného zvýšení regulovaných cen energií od ledna příštího roku či vliv nárůstu meziroční inflace ke konci letošního roku, což by se mohlo v inflačních očekáváních nepříznivě projevit. V rámci diskuze bankovní rady převažoval názor, že v prostředí zvýšených inflačních očekávání je pro dosažení inflačního cíle optimální reakcí stabilita sazeb po delší dobu. Většina bankovní rady se navíc neobává negativního vlivu vyšších sazeb po delší dobu na reálnou ekonomiku. Ve vztahu k tomu byl zmíněn nadále přehřátý trh práce. Jako další proinflační riziko bankovní rada spatřovala příliš optimistický výhled pro fiskální politiku zachycený v prognóze ČNB. Ve výsledku tak bankovní rada rozhodla o ponechání úrokových sazeb na současné úrovni. Toto rozhodnutí podpořilo pět jejích členů, viceguvernér Jan Frait a člen bankovní rady Tomáš Holub preferovali snížení sazeb o 25 bb. Důraz bankovní rady na proinflační rizika, která navíc pravděpodobně přetrvají až do konce roku, je plně v souladu s naší prognózou. Nadále tak očekáváme první snížení sazeb až v únoru příštího roku.

Data ze zahraniční tento týden spíše zklamala, a to především německá průmyslová produkce a objem čínského vývozu. V německém průmyslu v září došlo k meziměsíčnímu poklesu o 1,4 %, zatímco tržní konsensus počítal s jen nepatrným snížením o 0,1 %. Šlo již o čtvrtý pokles v řadě. Objem tamních továrních objednávek se sice oproti srpnu zvýšil meziměsíčně o 0,2 % a pozitivně překvapil, meziroční pokles byl však oproti konsensu výrazně hlubší (-4,3 % vs očekáváných -3,0 %), když významně směrem dolů byl revidován předchozí údaj. Na německý průmysl dopadají vyšší ceny energií, nedostatek pracovní síly, vysoké úrokové sazby a především pak klesající poptávka. Statistiky čínského zahraničního obchodu za říjen byly smíšené. Zatímco dynamika exportu významně zklamala, importy naopak pozitivně překvapily. Také čínskému průmyslu se tak pravděpodobně moc nedařilo, zatímco tamní domácí poptávka mohla zaznamenat mírné oživení. Celková úroveň poptávky je ale stále nízká, což se projevuje v deflačním vývoji. Čínské spotřebitelské ceny byly v říjnu meziročně nižší v průměru o 0,2 % a ceny v průmyslu klesly o 2,6 %.

Americký dolar tento týden posiloval, česká koruna naopak ztrácela. Oproti euru v průběhu týdne dolar zpevnil o zhruba 0,6 %. V tomto směru působila slabší data z německého průmyslu, stejně tak i mírně jestřábí projev šéfa Fedu Powella na půdě MMF. Tuzemská měna v mezitýdenním srovnání vůči euru ztratila 0,5 %. Nové informace v tomto týdnu zveřejněné měly smíšenou povahu. Zatímco česká ekonomika zůstává slabá, inflace skočila nepatrně nad odhady a záznam z jednání bankovní rady vyznívá jestřábím dojmem. Oslabení koruny tak bylo spíše důsledkem postupného vyprchávání efektu překvapení, když finanční trh pro poslední zasedání ČNB zaceňoval snížení sazeb o 25 bb. V kontextu slabé ekonomiky a blížícího se snižování tuzemských úrokových sazeb, bez ohledu na to, zda přijde v prosinci či až v únoru, bude koruna hledat podporu pro posílení jen velmi těžko.