Data o říjnové inflaci hlásí zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen ze zářijových 6,9 % na 8,5 %

Nárůst meziroční inflace není v případě října překvapivý: na meziroční statistiku měl vliv jednorázový faktor v podobě loňského poklesu cen energií, jenž byl tažen přechodným úsporným tarifem na elektřinu.

Právě ceny elektřiny byly letos v říjnu v podstatě jediným zásadním tahounem růstu meziroční inflace.

Ceny potravin, pohonných hmot, položky spadající do jádrové inflace, ale také ceny zemního plynu či tuhých paliv: to vše v říjnu působilo ve směru zmírnění meziroční inflace.

Říjnový nárůst meziroční inflace je jednorázovou záležitostí, již v listopadu by inflace měla klesnout do oblasti 7 %.

Meziroční inflace v říjnu vzrostla z 6,9 % na 8,5 %, když finanční trh očekával inflaci na úrovni 8,4 %.

ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu odhadovala říjnovou meziroční inflaci na úrovni 8,3 %.

Meziroční inflace se v říjnu vrátila na svou úroveň z letošního srpna, tento nárůst je ale představuje jednorázový výkyv a již v listopadu by inflace měla opět klesnout do oblasti 7 %.

Říjnový růst meziroční inflace byl tažen cenami elektřiny, kde se v meziročním srovnání projevila nízká srovnávací základna, když loni v říjnu ceny elektřiny klesly díky zavedení přechodného úsporného tarifu.

Meziroční zrychlení růstu cen elektřiny a tím i celkové inflace nebylo v případě letošního října překvapivé a tento nárůst inflace představuje jednorázový a dočasný výkyv, neboť inflace by měla klesnout zpět k 7 % již v listopadu.

Jestliže ceny elektřiny táhly v říjnu meziroční inflaci vzhůru, tak v zásadě všechny ostatní klíčové položky spotřebního koše působily ve směru zmírnění inflace.

Ve směru zmírnění meziroční inflace působily ceny potravin, ceny pohonných hmot, s výjimkou cen elektřiny se cenový růst zmírnil u ostatních energií pro domácnosti a další zmírnění lze čekat u jádrové inflace.

Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v říjnu dle všeho klesla ze zářijové úrovně, jež činila 5,0 %.

Říjnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Meziroční cenový růst se zpomalil napříč všemi hlavními položkami náležejícími do jádrové inflace, tedy například jak u bytového vybavení, u odívání a obuvi, tak u veřejného stravování a ubytování anebo také v oddíle rekreace a kultura.

Prognóza ČNB zveřejněná počátkem listopadu očekávala, že jádrová inflace bude v letošním závěrečném čtvrtletí činit 4,0 % poté, co v letošním třetím čtvrtletí dosáhla úrovně 5,9 %.

Říjnový nárůst meziroční inflace nepředstavuje překvapení a rozhodně neznamená nějaké drama.

Nárůst inflace byl tažen takřka výhradně cenami elektřiny a již v listopadu by se meziroční inflace měla vrátit do oblasti 7 %.

Výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude následovat na počátku roku 2024, zejména díky vývoji cen energií pro domácnost a potravin.

V prvním čtvrtletí 2024 by celková meziroční inflace mohla činit méně než 3 %.

Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,8 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %.

V roce 2024 by celoroční průměrná inflace mohla klesnout mírně pod 2,5 %.

Struktura říjnové inflace a zejména výhled na výrazný pokles inflace v roce 2024 náleží mezi argumenty hovořící pro zahájení procesu pozvolného snižování úrokových sazeb ČNB.

Spolu se slabým výkonem české ekonomiky, kdy HDP letos směřuje k celoročnímu poklesu, by dle mého názoru bankovní rada měla přikročit k prvnímu snížení úroků již na příštím zasedání v prosinci, kdy by repo sazba mohla být snížena o čtvrt procentního bodu ze stávající úrovně 7,00 %.

Pokud zůstanou úrokové sazby beze změny i v prosinci, tak se bankovní rada může dostat do situace, kdy v roce 2024 bude muset úrokové sazby snižovat výrazněji než o čtvrt procentního bodu v jednom kroku.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.