Výsledky z tiskové konference bankovní rady k úrokovým sazbám

Tisková konference bankovní rady potvrdila, že zachování úrokových sazeb na jejich stávajících úrovních nebylo na listopadovém zasedání jednomyslné: pro stabilitu hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové chtěli snížení úroků o čtvrt procentního bodu.

Čerstvá prognóza ČNB ve svém základním scénáři přitom počítá se snižování úrokových sazeb již ve stávajícím čtvrtletí, dle všeho v souhrnu alespoň o 50 bazických bodů, a další výrazné snižování úroků by mělo následovat v průběhu roku 2024.

Většinové mínění v rámci bankovní rady se však odvolává na proinflační rizika, mj. na hrozbu ztráty ukotvenosti inflačních očekávání v české ekonomice a na nejistoty v souvislosti s novoročním přeceňováním v roce 2024.

Čerstvá prognóza z dílny ČNB pracuje ve výhledu na rok 2024 s poklesem inflace do oblasti mírně nad dvouprocentním inflačním cílem: inflace by se měla v průběhu roku 2024 nacházet pod 3 %, tedy v tzv. tolerančním pásmu inflačního cíle (cílová úroveň 2 % s tolerancí plus/mínus 1 procentní bod).

Výhled inflace na roky 2024 a 2025 je mírně vyšší, než tomu bylo v předchozí prognóze z počátku srpna, výrazně snížen byl naopak výhled výkonu HDP pro letošní a příští rok: letos by česká ekonomika měla vykázat celoroční pokles 0,4 %, v roce 2024 pak jen poměrně mírný růst 1,2 %.

Koruna by se měla přinejmenším do druhého čtvrtletí roku 2025 pohybovat nad úrovní 24 korun za euro, pro letošní závěrečné čtvrtletí prognóza pracuje s kurzem 24,60 a první čtvrtletí 2024 s kurzem 24,70 za euro s pozvolným posilováním české měny, jenž by mělo následovat počínaje druhým čtvrtletím 2024.

Tržní úrokové sazby (prognóza ČNB pracuje s tříměsíční sazbou PRIBOR) by měly klesat počínaje letošním závěrečným čtvrtletím, v prvním pololetí 2025 by se tříměsíční sazba PRIBOR měla ustálit mírně pod úrovní 3,50 %.

Většina v bankovní radě se zatím odvolává na zmíněná proinflační rizika nové prognózy z dílny ČNB.

Guvernér Michl nicméně v diskusi na tiskové konferenci připustil, že pro příští měnové zasedání 21. prosince je ve hře jak možnost opětovné stability úrokových sazeb, tak jejich mírné snížení.

Pro tuto chvíli si ale bankovní rada chce uchovat jestřábí tvář i coby signál vůči veřejnosti ve snaze držet na uzdě inflační očekávání a mzdové požadavky v české ekonomice.

Osobně jsem toho názoru, že data z české ekonomiky (vývoj inflace, HDP, mezd) poskytovaly dostatek argumentů pro zahájení pozvolného snižování úroků již na dnešním zasedání bankovní rady a obdobně vyznívá i nová prognóza z dílny centrální banky.

Pomyslný míč je nyní doslova na straně hřiště bankovní rady: snaha eliminovat rizika opětovného vzedmutí inflačních rizik je naprosto pochopitelná, zřejmé ale zároveň je, že v situaci slabého výkonu české ekonomiky a vize výrazného poklesu inflace je otázkou času, kdy bankovní rada začne úrokové sazby snižovat.

Pokud je jedním ze záměrů snižovat úrokové sazby pokud možno v malých krocích, tak se skutečně pro zahájení jejich snižování nabízí prosincové zasedání bankovní rady.

Koruna reagovala na dnešní rozhodnutí ČNB posílením vůči euru, pomyslný vítr do plachet k posílení koruny zároveň přichází i z vývoje na globálních finančních trzích, zejména v podobě poklesu výnosů vládních dluhopisů USA.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.