Co hýbe trhem práce

Nabídka a poptávka na trhu práce

Vývoj na trhu práce je ve Zprávách o měnové politice ČNB standardně popisován pomocí souhrnného indikátoru LUCI a také s využitím Beveridgeovy křivky, která zachycuje vztah mezi nezaměstnaností a volnými pracovními místy (viz Zpráva o měnové politice – léto 2023). Posuny v Beveridgeově křivce přitom vyjadřují změny v nabídce a poptávce na trhu práce.^[1]

Nabídku a poptávku po práci je možné také popsat pomocí ukazatelů, které tyto dvě strany trhu práce utvářejí. Nabídku lze vyjádřit jako součet dostupné pracovní síly a její rezervy. Tou se rozumí ekonomicky neaktivní osoby, které by mohly pracovat, ale aktivně nehledají práci. Tím nesplňují podmínku pro definici nezaměstnaných. Pracovní síla je součinem populace a míry ekonomické aktivity, kterou vyjadřuje podíl pracovní síly a populace. Formálně lze nabídku práce zapsat jako

nabídka = populace _* míra ekonomické aktivity + rezerva

Poptávku tvoří počet změstnaných a počet neobsazených volných míst:

poptávka = zaměstnaní + volná místa

Ukazatele vystupující v těchto vztazích jsou sice typické pro vyjádření nabídky, respektive poptávky, nicméně zejména na míru ekonomické aktivity, zaměstnanost i rezervu pracovní síly působí jak nabídkové, tak poptávkové vlivy. Eurostat publikuje srovnatelné indikátory za země EU pro osoby v produktivním věku (kromě volných pracovních míst, která jsou pouze za podnikatelskou sféru). V roce 2022 byly v ČR údaje o populaci a zaměstnanosti výrazně zkreslené vlivem promítnutí výsledků Sčítání lidu, proto používám data pouze do roku 2021.

Graf 1 ukazuje změny nabídky a poptávky mezi roky 2017 a 2019 a mezi roky 2019 a 2021. V období před pandemií, tedy před rokem 2020, v ČR výrazně rostla poptávka po práci, ale několik jiných zemí EU zaznamenalo růst poptávky ještě vyšší. Během pandemie byl v ČR propad poptávky vyjádřený počtem zaměstnaných a volných míst v roce 2021 oproti roku 2019 jeden z nejhlubších. Nabídka práce se v ČR v letech před pandemií mírně zvyšovala, zatímco mezi lety 2019 a 2021 se nabídka již snížila. Vývoji na českém trhu práce v celém období dominovaly změny v poptávce, zatímco změny v nabídce byly relativně malé.

Graf 1: Nabídka a poptávka na trhu práce (změny v %)

Poznámka: Změny nabídky a poptávky v zemích EU v roce 2019 oproti roku 2017 (vlevo) a v roce 2021 oproti roku 2019 (vpravo) v %. Osoby ve věku 20–64 let. Údaje pro nabídku nejsou k dispozici za Maltu a pro poptávku za Francii a Itálii.
Zdroj: Eurostat.

Jak k nabídce a poptávce přispívaly jednotlivé faktory? Z rozkladu nabídky práce je vidět, že příspěvek populace byl v ČR v celém období mezi roky 2017 a 2021 záporný (Graf 2). Míra ekonomické aktivity k nabídce přispívala kladně, ale její příspěvek byl mezi lety 2019 a 2021 výrazně nižší, takže nabídka práce v ČR celkově poklesla. Negativní demografické trendy byly přítomné zejména ve střední a východní Evropě, Řecku, Itálii a Chorvatsku, zatímco v některých jiných zemích populace rostla. Míra ekonomické aktivity přispívala k růstu nabídky práce v období před pandemií téměř ve všech zemích EU.

Graf 2: Příspěvky k růstu nabídky práce (procentní body, %)

Poznámka: Údaje nejsou k dispozici pro Maltu.
Zdroj: Eurostat.

Poptávka po práci mezi lety 2017 a 2019 rostla v ČR i v ostatních zemích EU, pro které jsou dostupné údaje (Graf 3). Relativně velký byl v ČR příspěvek volných pracovních míst. To bylo projevem napjatého trhu práce a částečně také vlivem nadměrného hlášení volných míst podniky. Při nejistotě o budoucí potřebě a dostupnosti pracovníků totiž podniky hlásily více volných míst na úřadech práce, jelikož volné místo mohlo být nabídnuto občanům ze zemí mimo EU nejdříve po 30 dnech, kdy se nepodaří obsadit domácím pracovníkem. Mezi roky 2019 a 2021 byl vývoj poptávky v zemích EU různorodý. V ČR se poptávka snížila, přičemž ještě větší pokles byl zaznamenán v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a na Slovensku.

Graf 3: Příspěvky k růstu poptávky po práci (procentní body, %)

Poznámka: Údaje nejsou k dispozici pro Francii a Itálii.
Zdroj: Eurostat.

Zajímavý pohled přináší porovnání úrovně poptávky a nabídky v jednotlivých letech. Jejich podíl je obvykle menší než jedna, tedy poptávka je nižší než nabídka (Graf 4). Tento ukazatel pro ČR dosahoval v období 2015–2021 mezi zeměmi EU nejvyšších hodnot. Podíl se v ČR od roku 2015 zvyšoval a v roce 2019 jako v jediné zemi EU poptávka mírně převýšila nabídku, jelikož v ČR byla nízká nezaměstnanost, relativně malá rezerva pracovní síly a na druhé straně vysoký počet neobsazených míst. V roce 2021 se převis poptávky nad nabídkou v ČR snížil jen mírně, nicméně poptávka nadále jako v jediné zemi EU mírně převyšovala dostupnou či potenciální pracovní sílu.

Graf 4: Relace mezi poptávkou a nabídkou

Poznámka: Podíl poptávky a nabídky. Země jsou řazeny sestupně podle velikosti podílu. Údaje nejsou k dispozici pro Francii, Itálii a Maltu.

Co říkají další ukazatele napětí?

Výše uvedená analýza ukázala, že i když byl v ČR propad poptávky mezi lety 2019 a 2021 ve srovnání s ostatními zeměmi EU jeden z nejhlubších, převis poptávky nad nabídkou se během pandemie do roku 2021 snížil jen mírně a mezi zeměmi EU byl nadále nejvyšší. Použitý přístup je založen na předpokladech o faktorech stojících za nabídkou a poptávkou na trhu práce. Pandemie měla v jednotlivých zemích různý průběh, přičemž negativní dopady na trh práce byly tlumeny vládními opatřeními na podporu zaměstnanosti.

Souhrnný indikátor trhu práce LUCI potvrzuje, že napětí trhu práce kulminovalo v roce 2019 a v dalším období se snížilo, nicméně nadále zůstává oproti dlouhodobému průměru v kladných hodnotách. Podobně pohledem Beveridgeovy křivky lze usuzovat, že oproti roku 2019 je trh práce nadále napjatý, jelikož počet volných míst zůstává relativně vysoký a nezaměstnanost se zvýšila jen mírně (viz Zpráva o měnové politice – léto 2023). Co o trhu práce vypovídají další ukazatele napětí?

Napětí trhu práce zachycuje také míra obtížnosti hledání nových zaměstnanců. Typicky používanými indikátory, které jsou dostupné v mezinárodním srovnání, jsou nedostatek zaměstnanců jako bariéra růstu v konjunkturním šetření Evropské komise^[2] a počet volných míst na jednoho nezaměstnaného podle údajů Eurostatu.

Oba ukazatele se pro ČR v letech 2015–2019 zvyšovaly, zatímco v období pandemie od roku 2020 byly tyto indikátory na nižší úrovni než v období 2017–2019 (Graf 5). To také signalizuje relativně nižší napětí oproti situaci před rokem 2020. Trh práce byl v ČR nicméně nadále více napjatý než před rokem 2017, o čemž svědčí vyšší hodnoty obou ukazatelů. Český trh práce byl od roku 2016 také více napjatý než v Německu, jelikož počet volných míst na jednoho nezaměstnaného byl v ČR vyšší. V Německu a eurozóně se indikátory od roku 2015 také zvyšovaly. Aktuálně je napětí v Německu a eurozóně zřejmě vyšší než před rokem 2020 (na rozdíl od ČR).

 Graf 5: Napětí trhu práce v ČR, Německu a eurozóně

Poznámka: Nedostatek zaměstnanců jako bariéra růstu (saldo odpovědí) a počet volných míst na jednoho nezaměstnaného v ČR (vlevo) a v Německu a eurozóně (vpravo). Nedostatek zaměstnanců je vážený součet za zpracovatelský průmysl, stavebnictví a vybrané služby.
Zdroj: Evropská komise, Eurostat, vlastní výpočet.

Výše uvedené ukazatele mohou být ovlivněny dalšími faktory. Podniky mají v podmínkách napjatého trhu práce zkušenost s tím, že je obtížné najít a udržet nové zaměstnance, takže mohou tvořit více volných míst a vyšší může být dle jejich vnímání také nedostatek zaměstnanců jako bariéra růstu. Za vyšší tvorbou volných míst v ČR bylo patrně i jejich výše zmíněné nadměrné hlášení na úřadech práce. Přesto lze konstatovat, že český trh práce je méně napjatý než před pandemií, zatímco v Německu a eurozóně je napětí trhu práce zřejmě na stejné úrovni či dokonce vyšší než před rokem 2020. Nasvědčuje tomu také výše uvedený podíl poptávky a nabídky, který se v ČR mezi roky 2019 a 2021 mírně snížil z hodnoty 1,03 na 1,01, zatímco v Německu zůstal na stejné hodnotě (0,97).

Závěr

Na českém trhu práce působí nabídkové a poptávkové faktory v podobném rozsahu a směru jako v některých jiných zemích EU. Pohledem podílu poptávky a nabídky i jiných ukazatelů je český trh práce nadále napjatý, i když o něco méně než před rokem 2020. To je v souladu s interpretací dle souhrnného indikátoru LUCI (viz Zpráva o měnové politice – léto 2023). V Německu a eurozóně je pracovní trh podobně či dokonce více napjatý než před pandemií.

---

^[1]Revisiting the Beveridge Curve: Why Has It Shifted so Dramatically?, T. A. Lubik, Federal Reserve Bank of Richmond, Economic Brief No. 21-36, October 2021.

^[2] Cyklická složka nedostatku zaměstnanců v průmyslu podle údajů ČSÚ je v ČR ukazatelem napětí, který dobře predikuje růst průměrné mzdy v tržních odvětvích a jádrovou inflaci (Ukazatele napětí trhu práce jako lakmusový papírek stavu ekonomiky, čnblog, 18. 7. 2023).