Nervózní trhy vyhlížejí zasedání ECB a americké HDP

Na hlavních trzích pokračuje příběh svižného růstu delších výnosů, který se odehrává především na americké výnosové křivce. Během minulého týdne se výnos desetiletého státního dluhopisu vyšplhal až na 4,99 %, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2007. Vyšší výnosy učebnicově nesvědčí celé paletě rizikových aktiv – ať jde o americké akciové trhy nebo měny rozvíjejících se trhů, kam se řadí i středoevropské měny v čele se slábnoucí korunou.

V tomto týdnu budou trhy ve Spojených státech zajímat jak tradiční čísla z trhu práce (žádosti o dávky v nezaměstnanosti), tak především předběžný odhad HDP za třetí kvartál. Připomeňme, že americké ekonomice se v posledních měsících daří nad očekávání dobře a odhad atlantského Fedu (GDPNow model) indikuje anualizovaný růst o celých 5,4 %. My s trhem předpokládáme o něco slabší, ale stále velmi robustní zrychlení růstové dynamiky na 4 %. Jakékoli pozitivní překvapení by pak bylo vodou na mlýn pro růst delších výnosů. Ty samy o sobě žádoucím způsobem zpřísňují finanční podmínky v americké ekonomice a odvádí práci za Fed, jak minulý týden zmínil J. Powell.

Na druhé straně Atlantiku bude pozornost směřována zejména na čtvrteční zasedání ECB. Na zářijovém zasedání zvedla ECB sazby na 4,0 % a jasně signalizovala, že se jedná o dostatečně restriktivní úroveň. Navíc i příchozí data z eurozóny jsou pro centrální banku vesměs příznivá – nižší než očekávaná inflace a zároveň slabší růstová čísla, což by měly ve středu potvrdit i říjnové PMIs. ECB proto tentokrát ponechá sazby beze změny, ale dá si pozor, aby trhy tento krok neinterpretovaly jako konec cyklu zvyšování sazeb. Zajímavá však může být debata o zrychlení tempa kvantitativního utahování – konkrétně dřívější ukončení programu PEPP, vůči čemuž se ale vymezí holubičí členové Rady, a to i v reakci na rostoucí výnosy italského dluhu.

A konečně z pohledu českých makro čísel bude tento týden vyloženě hluchý. Tuzemský trh proto budou zajímat především komentáře centrálních bankéřů směrem k blížícímu se měnově-politickému zasedání (2. listopadu). Dosavadní rétorika – povzbuzena holubičím vyzněním posledních čísel – ukazuje na většinovou ochotu jít s úrokovými sazbami dolů již v tomto roce. Zda se tak stane již na listopadovém zasedání nebo až v prosinci, zůstává v tuto chvíli otevřenou otázkou.