Šance pro čipy i mikroskopy (linka z Drážďan do Brna)

Foto: Tescan

Na souvislost mezi tchajwanskou investicí v Drážďanech a prodejem Tescanu upozornil v rozhovoru pro Export.cz nejvýraznější český podnikatel v oboru elektronových mikroskopů Jaroslav Klíma. Právě on se jako bývalý výkonný šéf Tescanu společně s jeho dalšími spolumajiteli rozhodl prodat brněnského výrobce mikroskopů investorům z fondu Carlyle. Od nových amerických majitelů očekává, že z Tescanu vybudují pátou silnou globální značku ve svém oboru – vedle japonských firem Hitachi, Jeol, německé Carl Zeiss a americké Thermo Fisher Scientific, která má největší závod pro výrobu mikroskopů také právě v Brně. Thermo i Tescan mají velkou zásluhu na tom, že z Brna pochází třetina elektronových mikroskopů na světě – tedy sofistikovaných zařízení velkých rozměrů, jejichž moderní výroba staví na nejnovějších poznatcích elektrotechniky, optiky, informačních technologií, ale i vědních a průmyslových oborů, které mikroskopy využívají.

ČIPY A MIKROSKOPY JAKO VODA A MLÝN

Rozvoj polovodičového průmyslu je přitom „vodou na mlýn“ výrobců elektronových mikroskopů. Jaroslav Klíma zdůrazňuje, že odvětví čipů je jedním ze tří klíčových oborů, na jejichž potřeby a poptávku po přístrojové technice se Tescan soustředí. Další významné zákazníky má v oborech materiálových věd včetně průmyslu a také věd o živé přírodě, často označovaných anglickým výrazem life sciences.

Polovodičový průmysl a obor elektronových mikroskopů nacházejí v Brně svůj průsečík nejen ve výrobě přístrojů pro výzkum a vývoj, ale také ve vzdělávací a vědecké infrastruktuře. Pokud by tchajwanská TSMC v návaznosti na své drážďanské plány založila v moravské metropoli vývojové centrum pro čipy, veškeré dosavadní přednosti Brna by se zhodnotily ještě mnohem více. Do založení takového vývojového centra by mohl podle Jaroslava Klímy investovat i Jihomoravský kraj. Mohly by se také využít evropské peníze, které jsou k dispozici na rozvoj evropského polovodičového průmyslu. „Bez toho, že jí tady někdo přisype, sem společnost TSMC nepůjde,“ zdůraznil bývalý šéf Tescanu.

Také Petr Střelec, který stojí v čele brněnské pobočky společnosti Thermo Fisher Scientific, uvádí polovodičový průmysl jako jednu ze tří dominantních oblastí, v nichž se elektronové mikroskopy uplatňují. Thermo dodává své brněnské výrobky mimo jiné právě i tchajwanské TSMC, stejně jako dalším globálním lídrům v odvětví – americkému Intelu, jihokorejskému Samsungu, ale i předním světovým univerzitám. „Díky elektronovým mikroskopům máme stále výkonnější elektroniku, která zvládne víc úloh naráz. Kontrolují také kvalitu mikročipů při výrobě,“ vysvětloval před časem Petr Střelec význam celého oboru v rozhovoru pro portál CzechCrunch. Thermo Fisher Scientific je podle deníku E15 vůbec největším exportérem na jižní Moravě.

Výrobky pro polovodičové odvětví se musí vyrábět v mimořádně čistém prostředí, upozorňuje Jaroslav Klíma. Foto: Tescan

RIZIKO ODSÁVÁNÍ MOZKŮ

Na lince mezi Drážďany a Brnem ale není předem zaděláno jen na samé úspěchy. Firmy v obou městech budou mít problém zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků. Do výroby polovodičových čipů se už v „křemíkovém Sasku“ pustily i další firmy a americký Intel buduje další závod v nedalekém Magdeburgu. „Můžeme očekávat výlov mozků v okolních zemích – v Česku, v Polsku, všude kolem,“ poznamenal Jaroslav Klíma. Připouští, že do značné míry takové odsávání mozků ohrožuje i pozici Brna jako globálního centra výroby mikroskopů.

Úspěšný český podnikatel na druhé straně připomněl, že Tchajwanci v Brně pořádali cyklus přednášek pro studenty čtvrtých a pátých ročníků Vysokého učení technického (VUT) a nabízeli jim stipendium na dvouleté studium na tchajwanských univerzitách, s perspektivou zaměstnání u TSMC. Studenti z Brna by pak mohli jít pracovat třeba i právě do Drážďan, nebo případně přímo do budoucího vývojového centra tchajwanské společnosti na jižní Moravě.

Pokud se podaří TSMC k podobné investici přilákat, bylo by podle Jaroslava Klímy možné využít už připravenou linku na testování čipů na Středoevropském technologickém institutu CEITEC v Brně. Podnikatel líčí, jak se společně s Petrem Střelcem snažil o založení fakulty aplikovaných věd a nanotechnologií na VUT. „Měli jsme i podporu řady lidí z vedení univerzity. Zatím se to nepodařilo, možná ale v tomto ohledu není všem dnům konec.“ Byznysmen očekává, že založení podobné fakulty může mít politickou podporu lokálních autorit a kromě Thermo Fisher Scientific a Tescanu také dalších firem, které v Brně působí, jako jsou Honeywell nebo Red Hat.

GIGANT Z BRNA A ODBOČKA DO PŘEROVA

Jaroslav Klíma ještě jako výkonný šéf Tescanu v předchozím rozhovoru pro Export.cz prohlásil, že jeho snem je, aby se z této firmy stal evropský gigant se sídlem v Brně. Také připustil, že by nerad „dával“ výrobce mikroskopů do rukou finančních investorů. Od té doby se hodně změnilo. Právě americký fond Carlyle by mohl podle českého podnikatele výrazně přispět k tomu, že se jeho sen naplní: „Nevidím důvod, proč by současní majitelé Tescanu nechtěli pokračovat v Brně. Vidí, že se tu daří i společnosti Thermo Fisher Scientific.“

Bývalý šéf Tescanu ve firmě zůstává v roli poradce svého nástupce. Carlyle je podle něj typicky růstový fond, nikoliv dividendový. „Dělají všechno, aby se zvýšila hodnota firem, které nakoupí a časem je prodají nějakému strategickému investorovi.“ Na rozdíl od jiných původních zájemců o brněnskou firmu hodlá Carlyle zachovat značku Tescan. Důležité je, že o budoucnosti nyní rozhoduje jeden silný vlastník. Sám Jaroslav Klíma měl jako výkonný šéf do značné míry svázané ruce: „Dost změn, které učinili mí nástupci, je blízkých tomu, co jsem chtěl udělat i já, ale dřívější fragmentovaná vlastnická struktura s právem veta menšinových akcionářů tomu v mnoha záležitostech bránila.“ Velké slovo měli zástupci francouzské dceřiné společnosti Orsay Physics.

Hlavním důvodem prodeje Tescanu však byla skutečnost, že společnost narazila na strop možností organického růstu. „Firma, která má poměrně malý kapitál, nemůže dělat globální obchod s přístroji, které jsou tak drahé,“ říká podnikatel Klíma. Poslední výrobek, rastrovací prozařovací mikroskop, například stojí přes dva miliony dolarů a nákladná je i jeho výroba. Tescan už v minulých letech nebyl schopen náběh takové výroby profinancovat.

Carlyle by mohl využít toho, že koupil také Meoptu Přerov, která disponuje takzvanými čistými prostorami. Ty jsou podle Jaroslava Klímy na vyšší úrovni, než má Tescan v Brně, o Francii ani nemluvě. A výrobky pro polovodičové odvětví se musí vyrábět v mimořádně čistém prostředí. „Domnívám se, že mikroskopy pro polovodičový průmysl by se mohly kompletovat v Meoptě. Také lidé jsou tam zvyklí na práci v čistých prostorách. Když někde jinde lidem řeknete, že budou celý den nosit takové ty ochranné čepičky, udělají revoluci.“

Mimořádná linka Drážďany – Brno by tak nakonec mohla končit až v Přerově.

JAN ŽIŽKA