EMU: Inflace postupně slábne

Včera nevyšlo moc zajímavých makro dat. Hlavní čísla přišla z eurozóny a týkala se inflace za září. Šlo ale už o zpřesněný odhad (předběžný vyšel na konci září). Proto dopad na trhy byl minimální, nicméně v rámci zpřesněného odhadu chodí detailnější informace.

V meziměsíčním vyjádření rostly ceny o 0,3 % a meziročně dosáhla inflace 4,3 % (v celé EU to bylo 4,9 %). Oproti předběžnému odhadu se data nezměnila (nedošlo k revizi). Celkově tak inflace dále slábne, což bude pokračovat i v příštích měsících.

Hodnoty mezi zeměmi se i nadále výrazně liší. Kromě vlivu ekonomického vývoje (trh práce, síla poptávky apod.) je to výrazně ovlivněno loňským vývojem cen energií a fiskální podporou. Holandsko je aktuálně v mírné deflaci, Dánsko a Belgie mají inflaci pod 1 %. Naproti tomu inflace zůstává vysoká v Německu či Francii, což pak vzhledem k jejich významu v rámci eurozóny výrazně ovlivňuje i celkové číslo.

Jádrová inflace zpomalila na 4,5 % ze 5,3 % a je nejslabší od srpna 2022.

ECB sice nevylučuje ještě možné zvýšení sazeb, vzhledem k nepříznivým datům z poslední doby ho již nikdo moc nečeká (mě tedy v tomto ohledu nedávalo pražádný smysl ani zvýšení sazeb ECB v září). Trh nejprve čekal, že by ECB mohla nyní nechat sazby stabilní až do třetího čtvrtletí příštího roku, v poslední době se ale očekávání posouvají směrem k očekávání dřívějšího začátku uvolňování měnové politiky (druhé čtvrtletí příštího roku). Rizika jsou vychýlená směrem k ještě dřívějšímu poklesu sazeb, pokud by se například dále zhoršil ekonomický vývoj v Číně, což by začalo v takovém případě ovlivňovat globální ekonomiku, ECB by mohla sáhnout na sazby již v prvním čtvrtletí. 

Jiří Polanský, analytik České spořitelny