I bez školného vyjde vysokoškolské studium na půl milionu. Jak se na něj finančně připravit?

Studium na vysoké škole je pro mnoho lidí velmi důležitou součástí života, která pomůže nasměrovat k budoucímu uplatnění. Podle OECD má v Česku vysokou školu každý čtvrtý člověk, do budoucna se tento poměr bude pravděpodobně zvyšovat. Například v Kanadě má vysokoškolské vzdělání celých 63 % populace starší 25 let. Za univerzitním vzděláním míří v Česku každoročně desítky tisíc mladých lidí, kteří jsou často podporováni rodiči. 

Na veřejných vysokých školách v České republice studenti ve většině případů nemusí platit školné, na druhou stranu vysokoškolský život rozhodně není zadarmo. Studium na univerzitě je často pro mladé lidi spojeno s přestěhováním do většího města, náklady na život se tak snadno vyhoupnou i na více než deset tisíc korun měsíčně. Brigády nebo přivýdělky se mohou špatně kombinovat s naplněným rozvrhem. Řada studentů tak často musí spoléhat na rodiče nebo vlastní úspory.

Kolik stojí studentský život?

Největším nákladem pro studenta bude pravděpodobně platba za ubytování. Například ceny za měsíční bydlení na sdílených pokojích na kolejích pražské Vysoké školy ekonomické se pohybují mezi 6000 a 7000 Kč. Jen o málo méně zaplatí studenti ubytovaní na kolejích Univerzity Karlovy. Průměrná cena se tam pohybuje okolo 5600 Kč za měsíc. Kapacita velké většiny kolejí je navíc omezená a zájemců je více, než kolik je lůžek. Například Univerzita Karlova přibližně 10 až 15 % žadatelů o ubytování kvůli nedostatku míst odmítá. V takovém případě pak musí vysokoškoláci zvolit často dražší bydlení v běžném nájmu. 

Další významnou položkou rozpočtu jsou náklady na stravování. Studenti sice mohou využívat cenově zvýhodněné jídlo v univerzitních menzách, i tak je ale třeba počítat s několika tisícovkami měsíčně. Například v menzách Českého vysokého učení technického zaplatí student za hlavní jídlo od 85 do 140 Kč. K tomu je třeba připočíst další nákupy potravin v obchodech. Průměrně se tak náklady mohou pohybovat mezi 2000 a 4000 Kč.  

Něco stát budou také pravidelné cesty z domova do univerzitního města a zpět, přičíst bychom měli také náklady na městskou hromadnou dopravu. Zapomenout ale nesmíme ani na další nezbytné výdaje. K těm můžeme zařadit účet za telefon, náklady na zakoupení oblečení a obuvi, výdaje za sport nebo jiné volnočasové aktivity. 

Výsledná částka tak bude individuální, při studiu v Česku je ale dobré počítat s náklady mezi 9000 a 14 000 Kč měsíčně. Záleží především na ceně ubytování a na tom, kde se dítě stravuje. Ubytování v soukromí a stravování v restauracích může částku značně zvýšit. 

Rozhodně se tak nejedná o malé částky, a proto je vhodné na tyto výdaje myslet předem a peníze na studium dítěte si předem vyhradit. Nejlepší je začít hned, jak se dítě narodí. Pokud potomek nakonec na vysokou školu nepůjde, lze tyto peníze použít například na osamostatnění se od rodičů.

Zahraniční zkušenost studium prodraží

Čím dál populárnější jsou u studentů výměnné pobyty v zahraničí, čeští studenti nejčastěji využívají program Evropské unie Erasmus+. Není se co divit, podle odborníků absolventi programu Erasmus najdou lepší uplatnění na trhu práce, do své rodné země se také vracejí sebevědomější a s výrazně lepší jazykovou úrovní. 

Se zvládnutím studia v zahraničí často dokáže pomoci stipendium, to ale ne vždy pokryje všechny náklady, které jsou s životem v cizí zemi spojeny. Své zkušenosti se studiem v zahraničí popisuje například tvůrkyně podcastu Souvenir Kristýna S. Například při studiu v Paříži podle ní stipendium nepokryje ani nájem. „Vždycky je dobré mít nějaké své úspory nebo podporu rodičů, abyste si to pořádně užili a nemuseli jen šetřit.“ 

Pokud student navštěvuje státní vysokou školu, bydlí na kolejích a své další náklady omezí na minimum, vyjde pětileté studium při základním scénáři na bezmála půl milionu korun. Pokud se navíc rozhodne i pro zahraniční univerzitní zkušenost, výsledná částka se ještě zvýší. 

Rodiče by tak na vzdělání svých dětí měli začít ideálně myslet už při jejich narození. Ideální je tak začít dětem odkládat peníze pomocí investování. Zvolte dynamické portfolio založené na akciových indexech. Při desetiměsíčním školním roce můžeme počítat přibližně s částkou 450 000 korun za pětileté studium. Pokud tedy studenti na univerzitu nastupují průměrně v devatenácti letech, při odkládání financí od jejich narození to při průměrném zhodnocení vychází na přibližně tisícikorunu měsíčně. 

Uvedené částky platí dnes a postupem času budou růst. Proto je vhodné výšku investice v čase upravovat a postupně navyšovat, nejlépe o hodnotu inflace. Ideální jsou dětské investiční účty, které jsou nabízeny za zvýhodněných podmínek. Rodiče tak díky nim mohou dětem poskytnout ideální vstup do vysokoškolského života a dospělosti.

Lukáš Raška

Lukáš pracuje v Portu jako analytik finančních trhů. Každý den sleduje, co se zrovna děje na finančních trzích, a to nejdůležitější předává veřejnosti ve srozumitelné formě. Je velkým fanouškem pasivního investování, které v dlouhém období poráží investování aktivní. Zajímá se o to, jak makroekonomické události ale i politika a business ovlivňují ceny akcií i dluhopisů a jaký vliv to může mít na výnosnost investorských portfolií. Jeho cílem je zvýšení investiční gramotnosti všech Čechů.

Portu

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma a lídr na českém trhu. Umožňuje bez jakýchkoliv závazků a s nejnižšími poplatky na trhu investovat do globálně diverzifikovaných portfolií složených na míru potřebám a cílům každého investora.

Více na https://www.portu.cz.