Česká republika už se chystá na migrační pakt, jen noví zaměstnanci vyjdou na desítky milionů ročně

Migrační pakt, který přijala Evropská unie, sice začne platit až v červnu roku 2026, nicméně, podle zpravodajského serveru Novinky.cz, Česká republika již nyní vyčíslila, co vše se bude muset v tuzemsku vybudovat, kolik nových zaměstnanců se přijme a také na jakou částku to vyjde.

Novinky.cz k tomu konkrétně uvádějí, že například se mají posílit policisté na hranicích, což ročně vyjde na 12 milionů korun, navýšení zdravotníků pak bude stát 48 milionů každý rok, na 50 milionů má vyjít školicí středisko pro pracovníky v oblasti migrace a azylu.

Všechny členské země EU musely do Bruselu, do konce roku 2024, odeslat dokument, kde přesně popsaly svoji přípravu na migrační pakt. Ministerstvo vnitra ČR tento dokument nazvalo „Akční plán“ a zveřejnilo jej na svých webových stránkách.

„Většina opatření této reformy jde cestou zpřísnění azylové praxe. Díky nim se odmítnutí žadatelé o azyl nedostanou dále do vnitrozemí. Cílem konkrétních opatření je, aby se z Česka nestala cílová země pro nelegální migraci,“ uvedl k tomu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Migrační pakt totiž zavádí například povinné řízení na hranicích pro osoby, které pravděpodobně nepotřebují mezinárodní ochranu nebo uvádějí úřady v omyl. Země také budou muset povinně zapisovat do společné databáze Eurodac žadatele o azyl nebo nelegální migranty. České a evropské systémy se budou muset sladit, národní projekt Eurodac bude podle vnitra předběžně stát šedesát milionů korun.

„V rámci reformy bude nutné propojit nové i stávající migrační IT systémy,“ popsal mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.

Dokument MV ČR také počítá s navýšením počtu policistů na hranicích o 50 osob, což vyjde ročně na 12 milionů korun, další tři miliony bude stát jejich vybavení a dva miliony jejich trénink. Dalších 20 milionů mají stát vozidla a vybavení uzpůsobená pro přepravu dětí. Posílení zdravotnického týmu má ročně přijít na 48 milionů korun.

Dokument dále stanoví, že přibýt mají také zaměstnanci Odboru azylové a migrační politiky MV ČR, což je vyčísleno na dalších 8 milionů korun ročně. Zařízení, kde se mají odborníci na migraci školit, má stát 50 milionů. „Na realizaci všech připravovaných změn budou v maximální možné míře využity fondy Evropské unie,“ uvedl k plánovaným finančním výdajům mluvčí Rözler.

Zpráva dále konstatuje, že, v současné době, Česká republika patří mezi země, kde se o azyl hlásí nejméně migrantů na počet obyvatel v Evropské unii, za rok 2023 jich bylo celkem 1397. Například Německo je sice osmkrát lidnatější než Česká republika, žádostí o azyl tam nicméně ve stejný rok bylo přes 350 tisíc, tedy 250krát více. V České republice je sice 389 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, jsou to však držitelé dočasné ochrany, zvláštního režimu, který se musí každý rok obnovovat.

Novinky.cz k tomu dodávají, že migrační pakt obsahuje mechanismus povinné solidarity. Pokud dojde k přerozdělování uprchlíků a členská země odmítne být solidární a část migrantů přijmout, bude muset zaplatit do společného finančního fondu. Pakt nemůže členskou zemi donutit, aby uprchlíka přijala, nefunguje však ani žádná automatická výjimka, která by například Českou republiku z povinné solidarity vyvázala kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny.

Protože má být s paktem rozhodování o azylu rychlejší, budou se muset posílit také kapacity soudní moci. V případě Česka má jít konkrétně o jednoho soudce a čtyři zaměstnance justičního personálu, což bude stát dalších 6 milionů ročně.

Sedm odborníků, kteří mají radit migrantům s návraty domů, pak ministerstvo vnitra vyčíslilo na sedm milionů ročně. Navracet se musejí lidé, kterým nebyl legální pobyt umožněn.

„Nejčastějšími zeměmi návratu byly v roce 2023 Moldavsko, Uzbekistán, Gruzie, Turecko a Vietnam,“ uvádí dokument. Největší problémy mělo Česko v roce 2024 s návratem lidí do Nigérie, Indie a Ruska.