Kola českého průmyslu se pomalu zadírají, uzavírka americké vlády oddálena o 45 dní - Rozbřesk

Výkon české ekonomiky byl nakonec v druhém kvartále revidován dolů (0 % mezikvartálně a -0,6 % meziročně) a čísla za třetí kvartál zatím nevypadají už vůbec povzbudivě. Lehce byl sice revidován vzhůru první kvartál, ale celkový obrázek české ekonomiky není v tuto chvíli zrovna povzbudivý - zdá se, že po “nadechnutí” na začátku roku jako by přicházel opět “útlum”. Stabilizující spotřeba domácností sice sehrává pozitivní roli, ale ekonomiku začíná jednoznačně brzdit klopýtající průmysl - to je vidět v relativně výrazném poklesu reálných exportů i stavu zásob (i když zde byla normalizace očekávána). Otázka je, co bude dál? Předstihové ukazatele i tvrdá čísla z července ukazují, že třetí kvartál bude v průmyslu ještě slabší. Klíčové tak je, jak moc tentokrát zvládne pomoci ekonomice oživující spotřeba reagující na nižší inflaci a stabilizaci reálné mzdy. To může v tomto týdnu pomoci napovědět srpnový maloobchod.

Detailní čísla z HDP také ukázala, že v druhém kvartále opět narostla míra úspor českých domácností a dosáhla 18,8 % - to je výrazně více než dlouhodobý průměr (v blízkosti 12 %) a eventuální pokles míry úspor v budoucnu může přispět k rychlejšímu oživení spotřeby. Centrální banka má tak na jedné straně po právu obavy ze slabšího výkonu hospodářství a ze silnějšího útlumu sousedního Německa. To bylo ostatně zmiňováno jako jedno z proti-inflačních rizik.

Na druhé straně předčasný nebo příliš rychlý pokles úrokových sazeb by teoreticky mohl vést k rychlejšímu poklesu míry úspor k “normálu” a nežádoucímu zrychlení spotřeby, které by při neukotvených inflačních očekáváních mohlo vést k zakonzervování “vysoké” inflace služeb. Z tohoto pohledu se dá velmi dobře rozumět opatrnosti bankovní rady při zvažování prvního poklesu úrokových sazeb i když názory a citlivost jejich členů na nově příchozí čísla bude bezesporu různá.

I proto bude v tomto týdnu důležité vedle srpnového maloobchodu sledovat také zápis z posledního zasedání ČNB. Guvernér Aleš Michl v doprovodném komentáři zůstal nalazen na jestřábí vlnu a v hlasování zatím panuje shoda (7:0 pro stabilitu), současný ekonomický vývoj a rizika však mohou jednotliví členové bankovní rady interpretovat různě.


*** TRHY ***

Koruna
Nižší inflace v eurozóně české koruně nijak zásadně nepomohla k novým ziskům a měnový pár se drží v blízkosti 24,40 EUR/CZK. V tomto týdnu bude na domácí scéně zajímavé sledovat srpnový maloobchod a především pak zápis z posledního zasedání ČNB. Na celém středoevropském regionu včetně koruny se pak může začít projevovat nervozita před blížícími se volbami v Polsku (15. října).

Eurodolar
Překvapivě nízká inflace v eurozóně za měsíc září spolu s hrozbou uzavírky americké vlády zatlačily v pátek eurodolar ještě blíže k hranici 1,05.
Víkendová dohoda v americkém Kongresu ponechá v plném běhu americké federální úřady minimálně dalších 45 dní, což mírně vrací do hry apetit po riziku a ulevuje i eurodolaru. Z pohledu nových dat může být dnes velmi důležitý index podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM).

Akcie
Americké akciové trhy nedokázaly udržet úvodní zisky a nakonec s výjimkou Nasdaqu zavřely v pátek v červených číslech. Krátce po otevření trhu to vypadalo, že by index S&P 500 mohl v závěru týdne zabrat a přerušit sérii tří týdenních propadů v řadě. K přerušení této černé série ale nakonec nedošlo. Index S&P 500 v minulém týdnu odepsal 0,8 %, a tak si poprvé v tomto roce připisuje čtyři týdenní ztráty v řadě. Makroekonomická data přitom negativně nepůsobila, když agregované osobní příjmy i výdaje v srpnu rostly v souladu s očekáváním analytiků a podobně neutrálně působila i inflační data v podobě indexu PCE za minulý měsíc.