Stěhování se za prací: Jak zlepšit právní možnosti práce v EU?
Evropa v současné době čelí demografickým změnám a trendům v podobě rychle stárnoucí populace a nízké porodnosti. Očekává se, že do roku 2050 budou důchodci tvořit přibližně třetinu obyvatelstva EU. To samozřejmě nezůstane bez zásadních sociálních a ekonomických důsledků. Poptávka po zdravotní péči a sociálních službách se zvýší, produktivita se sníží a veřejné výdaje porostou.
K řešení nedostatku pracovních sil podporuje EU legální migraci, která zaplní mezery v kvalifikaci a přispěje k hospodářskému růstu.
Podívejte se na některé legální cesty na trh práce v EU a na to, co Evropský parlament dělá pro zlepšení některých z nich.
Modrá karta: Jak do EU přilákat vysoce kvalifikované pracovníky
Modrá karta EU je pracovní povolení a povolení k pobytu, které občanům zemí mimo EU umožňuje pracovat a žít v zemi EU, pokud mají vysokoškolský titul nebo rovnocennou kvalifikaci a nabídku práce, která splňuje minimální mzdový limit.
Do konce roku 2023 vstoupí v platnost revidovaná pravidla, která stanoví dobu trvání pracovní nabídky na minimálně šest měsíců a sníží platový práh na nejméně 100 % průměrné hrubé roční mzdy v zemi zaměstnání.
Modrá karta je platná po dobu až čtyř let a lze ji prodloužit. Držitelé karet si mohou přivést své rodinné příslušníky, aby s nimi žili v EU.
Karta je uznávána ve všech zemích EU s výjimkou Dánska a Irska.
Jednotné povolení: dočasné a specifické pracovní povolení pro danou zemi
Pro ty, kteří nesplňují podmínky pro vydání modré karty EU, je jednotné povolení. Jedná se o kombinované pracovní povolení a povolení k pobytu, které vydává země EU, v níž bude občan ze třetí země pracovat a žít, a to na dobu až dvou let.
Směrnice o jednotném povolení z roku 2011 se v současné době reviduje. Aby se EU stala atraktivnější perspektivou, má se zkrátit proces vyřizování žádosti ze čtyř měsíců na 90 dní. Pro žadatele, kteří již povolení mají nebo byli vybráni v rámci partnerství EU pro talentované pracovníky, by se tento proces mohl zkrátit na 45 dní.
Povolení již nebude vázáno na konkrétního zaměstnavatele, což umožní pracovníkům měnit zaměstnání, usnadní sladění pracovních sil a sníží zranitelnost pracovníka vůči vykořisťování. Pracovníci by si rovněž mohli ponechat jednotné povolení i v době, kdy jsou nezaměstnaní, a to až po dobu devíti měsíců.
Europoslanci schválili postoj Parlamentu v dubnu 2023, což vyjednavačům Parlamentu umožnilo zahájit jednání o konečné podobě zákona s Radou.
Pro koho je jednotné povolení určeno?
Jednotné povolení se vztahuje na téměř všechny pracovníky ze zemí mimo EU a jejich rodiny, studenty s prací, sezónní pracovníky a uprchlíky. O jednotné povolení však nemohou žádat osoby, které čekají na vyřízení žádosti o azyl. Kromě toho se nevztahuje na osoby samostatně výdělečně činné.
Status dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU
Status dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU umožňuje osobám ze zemí mimo EU pobývat a pracovat v EU po neomezenou dobu. Byl zaveden v roce 2003 jako prostředek podpory legální migrace a integrace občanů ze zemí mimo EU. Po udělení statusu se dotyčný pracovník může v rámci EU volně pohybovat a pracovat.
Tato pravidla se rovněž revidují. Parlament chce snížit podmínku pobytu nutnou pro získání statusu z pěti let na tři, jak navrhuje Komise, a zahrnout do něj uprchlíky a další skupiny, které čelí překážkám. Nová pravidla by jim zajistila stejné zacházení jako občanům EU v oblastech, jako je zaměstnání, vzdělávání a sociální dávky.
Děti, jejichž rodiče mají status dlouhodobě pobývajícího rezidenta, by automaticky získaly stejný status bez ohledu na místo narození.
Kdo nemá nárok na status dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU?
Status dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU není určen pro občany třetích zemí, kteří:
- studují nebo absolvují odbornou přípravu
- mají nevyřízenou žádost o dočasnou nebo mezinárodní ochranu
- pobývají na území EU pouze dočasně jako au-pair, pracovníci vyslaní poskytovatelem služeb za účelem přeshraničního poskytování služeb nebo jako přeshraniční poskytovatelé služeb
Uznávání kvalifikací migrantů
Poslanci rovněž požadují, aby EU zavedla pravidla uznávání kvalifikací migrujících pracovníků. Chtějí, aby odborná kvalifikace a dovednosti a kompetence získané občany třetích zemí v jiné zemi EU byly uznávány stejně jako u občanů EU. O uznávání kvalifikací získaných mimo EU rozhodují jednotlivé země EU.
V roce 2019 pracovalo přibližně 48 % vysoce kvalifikovaných migrantů na takových pracovních místech, která vyžadovala nízkou nebo střední kvalifikaci, zatímco u občanů EU to bylo jen 20 %. Nejčastější formou zaměstnání je práce uklízečky nebo pomocnice v domácnosti, zatímco 62 % firem zabývajících se programováním počítačů a 43 % stavebních společností hlásí nedostatek pracovních sil.
Země EU mohou před udělením dlouhodobého pobytu požadovat, aby migranti ovládali jejich jazyk na pokročilé úrovni, ale v těchto případech by měly poskytovat kurzy zdarma.
Další informace o migraci
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?