Dialog na vysoké úrovni mezi EU a Čínou: EU vyzývá k širšímu přístupu na trh a spravedlivé hospodářské soutěži

10. hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni mezi EU a Čínou

Výkonný místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a místopředseda Státní rady Che Li-feng dnes spolupředsedali 10. hospodářskému a obchodnímu dialogu na vysoké úrovni mezi EU a Čínou. Hospodářský a obchodní dialog je pro EU a Čínu hlavní platformou pro diskusi o hospodářských a finančních záležitostech, jakož i o obchodní a investiční spolupráci.

Konkrétně obě strany jednaly o makroekonomické situaci v EU, Číně a na celém světě. Výkonný místopředseda Dombrovskis zdůraznil zejména dopad nevyprovokované ruské válečné agrese vůči Ukrajině na vyhlídky celosvětového hospodářského růstu, jakož i na potravinovou a energetickou bezpečnost. Strany diskutovaly jednak o otázkách dodavatelských řetězců a přístupu na trh, u nichž výkonný místopředseda Dombrovskis vyzval k pokroku při řešení obav EU týkajících se přístupu na čínský trh a k dosažení rovnováhy hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Čínou na základě transparentnosti, předvídatelnosti a vzájemnosti, jednak o možných způsobech posílení mnohostranné spolupráce.

Hlavní témata

Pokud jde o obchod a investice, EU během hospodářského a obchodního dialogu zopakovala své obavy ohledně celkového stavu podnikatelského prostředí v Číně pro vývozce a investory z EU. Výkonný místopředseda Dombrovskis zejména nadnesl otázku přístupu evropských podniků na čínský trh, zejména v oblasti vývozu zemědělsko-potravinářských produktů, zdravotnických prostředků, kosmetických přípravků a počáteční kojenecké výživy. EU a Čína se rovněž zavázaly k opětovnému zahájení jednání o vývozu alkoholických nápojů. Obě strany potvrdily dohodu o výměně informací o kontrolách vývozu na technické úrovni s cílem poskytnout platformu pro objasňování svých opatření.

EU zejména vítá dohodu, které 18. září 2023 v Pekingu dosáhli místopředsedkyně Komise Věra Jourová a místopředseda Státní rady Čang Kuo-čching s cílem usnadnit přeshraniční toky neosobních údajů. V oblasti práv duševního vlastnictví byl za pozitivní posun považován značný pokrok při provádění dohody o zeměpisných označeních.

Diskutovalo se rovněž o významu transparentních a předvídatelných dodavatelských řetězců, zejména pokud jde o kritické suroviny. Obě strany se dohodly, že budou pokračovat v jednáních o možném mechanismu transparentnosti dodavatelských řetězců surovin mezi EU a Čínou. V obecnější rovině EU vysvětlila svou strategii snižování rizik a zdůraznila, že je důležité nepoužívat dodavatelské řetězce jako zbraně. EU nechce zpřetrhat vazby s Čínou. EU hájí otevřený a spravedlivý obchod založený na globálních obchodních pravidlech, rovných podmínkách a spravedlivé hospodářské soutěži a odmítá protekcionismus.

Obě strany se již zabývaly řadou konkrétních odvětvových otázek, jako je snadnější udělování povolení pro výrobce kosmetických přípravků z EU, kteří narážejí na stále složitější ujednání o označování a licencích. EU proto vítá zřízení nové pracovní skupiny pro řešení těchto otázek. EU rovněž doufá, že budou pokračovat jednání o lepším přístupu na trh pro evropské zdravotnické prostředky. Odstranění překážek je věcí vzájemného prospěchu a přímo by přispělo i k blahobytu čínských občanů, kteří by tak měli přístup k nejlepším zdravotnickým technologiím. Čínské orgány se zavázaly vypořádat s nahromaděnými nevyřízenými žádostmi o licence na počáteční kojeneckou výživu, což EU vítá.

Během jednání o globálním hospodářském výhledu a makroekonomických politikách EU vyzvala Čínu, aby provedla tržně orientované strukturální reformy s cílem dosáhnout rovnováhy a nasměrovat hospodářství k udržitelnějšímu dlouhodobému hospodářskému růstu. Profitovat z toho bude nejen čínské hospodářství díky snížení domácí nerovnováhy a nerovnosti, ale i EU a globální ekonomika jako celek, neboť se tím přispěje k odolnějšímu, vyváženějšímu a udržitelnějšímu globálnímu růstu. V tomto ohledu EU se zájmem očekává obnovení makroekonomických, hospodářských a finančních dialogů v nadcházejících měsících.

Strany se dohodly na zřízení nové pracovní skupiny EU-Čína pro finanční regulaci, která se bude zabývat klíčovými tématy včetně vzájemného otevírání investičních příležitostí na finančních trzích pro finanční instituce, další spolupráce v oblasti udržitelného financování a finančních technologií a vylepšování pravidel týkajících se infrastruktury IKT pro finanční sektor, což má zásadní roli při zajišťování kompatibility našich hospodářských subjektů. Skupina se zaměří na regulaci zahraničních finančních institucí, včetně možnosti přeshraničního sdílení finančních údajů.

Strany rovněž jednaly o spolupráci při řešení společných globálních výzev. Útočná válka Ruska proti Ukrajině má vážný dopad na světové hospodářství, způsobila humanitární krizi a snížila potravinovou a energetickou bezpečnost. V této souvislosti výkonný místopředseda Dombrovskis vyzval Čínu, aby hrála konstruktivní úlohu při zajišťování trvalého míru a zmírňování hospodářských důsledků války. Poděkoval Číně za její práci v oblasti nešíření jaderných zbraní.

V neposlední řadě EU a Čína jednaly o možných způsobech posílení mnohostranné spolupráce, včetně angažovanosti v úsilí o zmírnění dluhového břemene v rámci skupiny G20 a koordinace v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Vyměnily si rovněž názory na přípravy a očekávání v souvislosti s 13. konferencí ministrů WTO v únoru 2024.

Souvislosti

Hospodářský a obchodní dialog proběhl v návaznosti na dohodu mezi předsedkyní von der Leyenovou a prezidentem Si Ťin-pchingem o znovuzahájení dvoustranných dialogů na vysoké úrovni mezi EU a Čínou. Byl součástí širší čtyřdenní návštěvy výkonného místopředsedy v Čínské lidové republice, která zahrnovala několik jednání s vysoce postavenými čínskými úředníky a evropskými podniky o makroekonomických, finančních, obchodních a investičních otázkách. Dialog představuje důležité fórum pro diskusi o širších geopolitických tématech, přičemž umožňuje i důkladněji probrat konkrétní témata a obavy. Výkonný místopředseda rovněž přednesl veřejné projevy na summitu Bund a na univerzitě Čching-chua.

EU a Čína jsou významnými obchodními partnery: v roce 2022 se dvoustranný obchod se zbožím meziročně zvýšil o 23 % na rekordní úroveň 857 miliard eur. Vývoz z EU do Číny vzrostl o 3,1 % na 230 miliard eur, zatímco dovoz z Číny do EU vzrostl o 32 % na 626 miliard eur. V důsledku toho dosáhl schodek EU rekordní výše 396 miliard eur, což oproti roku 2021 představuje nárůst o 58 %.

Pokud jde o zboží, Čína byla v roce 2022 pro EU druhým největším obchodním partnerem po USA. Po USA a Spojeném království byla třetí největší vývozní destinaci EU, na niž připadá 9 % celkového vývozu z EU. Pokud jde o dovoz, na Čínu připadá 21 % celkového dovozu do EU. Jde tak o největší zdroj dovozu s větším podílem, než kolik představují druhé USA (12 %) dohromady se Spojeným královstvím (7 %).

Další informace

Obchodní vztahy mezi EU a Čínou

Media

Quote