Aleš Michl - Nečekejte, že v příštích měsících snížíme sazby. Měnová politika bude přísná do doby, než inflace setrvá kolem 2 % (video)

 

Rozhovor s Alešem Michlem, guvernérem ČNB
Terezie Tománková (CNN Prima News 17. 9. 2023, pořad Partie Terezie Tománkové)

„Nečekejte vůbec, že snížíme sazby v září, říjnu a podobně. Zapomeňte na snižování sazeb. Budeme mít dál přísnou měnovou politiku do té doby, než si budeme jistí, že inflace nebude jenom v prvním pololetí kolem 2 %, ale i nadále setrvá okolo 2 %,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl v pořadu Partie na CNN Prima News.

• Video (externí odkaz na web iPrima)
  (rozhovor v čase 41:38)

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Než přejdeme k inflaci a těm těžkým tématům, zkusím to trochu polidštit. Slyšíme v poslední době s odkazem na Václava Havla, že se do Česka vrátila blbá nálada. Pociťujete to?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Ano, ale mám pro vás dobrou zprávu. V první polovině příštího roku už čekáme nízkou inflaci kolem 2 %, takže to je to nejdůležitější. Na ozdravení nebo polepšení nálady.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Do té doby nás ale čeká co? Protože do druhé poloviny příštího roku je ještě daleko a hlavně optikou třeba rodin, domácností - co do té doby?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
My jsme tady měli poslední rozhovor v lednu letošního roku 2023. Tehdy byla inflace 17,5 %, já, když jsem nastupoval v červenci loňského roku, tak byla inflace 18 %, čili postupně šla dolů, ale stále byla extrémně vysoká. No, ale podařilo se nám ji přísnou měnovou politikou srazit. Inflace - poslední číslo je 8,5 %, čili z těch 17,5 v lednu letošního roku na 8,5 %. Teď se inflace bude pohybovat někde mezi 7-9 % do konce roku. Ale příští rok si myslím, že přísná politika, ve které nepolevíme, přinese výsledky a inflace bude v první polovině roku již kolem 2 %.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
I přesto, co říkáte o přísné politice České národní banky, jste pod kritikou mnoha ekonomů, analytiků, že jste mohli být přísnější, že inflace mohla klesat razantněji. Mohli jsme být někde jinde. Poslední rok zůstala úroková sazba stejná, mohli jste být přísnější, nebo nemohli?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Máme nejpřísnější politiku za posledních více než 20 let. Takže ta politika je adekvátní tomu, aby klesala inflace. A nabízíme již výsledky. Teď se to nedá slavit ještě. Inflace je stále extrémně vysoká, proto všichni zapomeňme na nějaké brzké snižování úrokových sazeb.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Co je to brzké snižování, pane guvernére?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Teď nečekejte vůbec, že snížíme sazby v září či říjnu a podobně. Čili uvidíme. Prostě zapomeňte na snižování sazeb, budeme dál mít přísnou měnovou politiku do té doby, než si budeme jistí, že inflace nebude jenom v tom prvním pololetí kolem 2 %, ale bude i nadále kolem 2 %.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Pane guvernére, když sledujete právě v souvislosti s úrokovými sazbami ten stagnující hypoteční trh, stagnující trh s nemovitostmi, jak vy to vnímáte? Protože mnoho lidí je z toho velmi nešťastných, že si nemohou dovolit bydlení, že jim zdražuje bydlení. Jak vy to vnímáte? Je to v pořádku? Toto jste chtěli?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
V předchozích 10 letech jsme si žili trošku nad poměry, úrokové sazby byly extrémně nízké. Dlouhou dobu byly nulové úrokové sazby. V roce 2016 a 2017 se vytisklo přílišné množství peněz, byla to jedna z největších národohospodářských chyb, co se stala v historii. A tady to je daň za to. Daň za to, že my jsme dříve chtěli vyvolat inflaci, což si myslím, že byla chyba od centrální banky. Chyba v roce 2016 a 2017 se stala a přísná politika je prostě daň za to, že je potřeba inflaci naopak krotit. Nikoliv se jí snažit vyvolat a nese to s sebou i drahé hypotéky, drahé úvěry, čili zamrzl trh nemovitostí, zamrzl úvěrový trh. Prostě půjčuje se velmi málo a je to jeden z nástrojů, jak docílit nízké inflace.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Budou ještě někdy peníze tak levné, jak byly?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Nepředpokládáme, naopak ta naše politika nové bankovní rady je, že v příštích 5 letech (máme mandát na příštích pět let) očekávejte spíše vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí v posledních 10 letech. A ta naše logika je, že chceme být banka jestřábů, chceme prostě dohlídnout na to, aby už se nikdy nestalo to, že inflace je tady největší v celé Evropské unii - byla tady největší jádrová inflace v celé Evropské unii.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Když se bavíme o úrokových sazbách. Vy říkáte, chceme být jestřábí bankovní rada, nicméně když u televize teď sedí někdo, kdo má hypotéku, kdy může dojít k poklesu? Říkáte, v brzké době na to zapomeňte, ale pojďme se dívat možná pár měsíců dopředu, kdy mohou začít klesat?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Náš mandát je zkrotit inflaci, na příští rok už máme inflaci kolem 2 % celkovou. Ale když odečtu od té inflace vývoj cen energií a cen potravin, to jsou takové dvě položky, které se hodně hýbají. Pamatujeme si, že loni výrazně zdražily energie, teď zase zlevnily, takže když to odečtu, tak máme tu tzv. jádrovou inflaci, o kterou nám hodně jde, kterou my můžeme krotit, stále na výhledu kolem 3 % a víc. Takže nám to nedovoluje teď snižovat úrokové sazby. Počkáme si na další data, počkáme si na listopad a na leden a „uvidíme“ na jaro příštího roku. Všechna ta další zasedání budeme data vyhodnocovat a uvidíme, co nám dovolí, ale zatím to prostě na snižování sazeb nevidím.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Děkuju. Já se teď, pane guvernére, trochu vrátím do minulosti, ale jenom proto, abych šla dopředu. Vy jste se v květnu dostal do nějaké nepřímé mediální konfrontace s panem premiérem ohledně inflace. Vy jste řekl - bez fiskální reformy budeme možná muset znovu zvýšit sazby. Premiér na to reagoval tak, že měnová politika je hlavně vaše práce. Jsou kroky vlády v rozpočtové politice teď dostatečně razantní? Aby byla inflace snižována.

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Platí to i nadále. Bez fiskální reformy budeme muset zvýšit úrokové sazby nebo dále krotit inflaci, protože jedna z těch podmínek, abychom inflaci skutečně měli kolem 2 % v příštím roce, je vydržet tu naši přísnou měnovou politiku. A za druhé, aby vláda pokračovala ve snižování deficitu veřejných financí. A ta přesná odpověď na vaši otázku – já ji neznám, protože doteďka je to všechno mediální téma, mediální balíček a podobně. Ale jde o výsledky práce, je potřeba doručit ty výsledky práce, jako my doručujeme snižování inflace, tak je potřeba doručit snižování deficitu veřejných financí. A když se podívám na loňský rok, tak loni deficit veřejných financí, a teď vezmu stát, obce, kraje, města všechny dohromady, vezmu jednotnou metodiku, tak byl ten deficit zhruba kolem 247 miliard korun, loni. Takže teď je potřeba, aby letos byl nižší a příští rok byl ještě nižší, aby prostě to tempo polevovalo, a tudíž bude méně peněz obíhat v ekonomice, méně se budou točit a bude nižší inflace.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Vláda chce deficit na příští rok 252. Jsou ty kroky razantní? Protože tam už se promítá ten konsolidační balíček, který je ve schvalovacím legislativním procesu v Poslanecké sněmovně a v parlamentu.

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Nemám větší mandát na to to více rozebírat, protože teď jste řekla zase číslo jenom za státní rozpočet, ale pak tam jsou ty obce, města, kraje a já jsem to číslo tehdy měl staženo na celou veřejnou sféru tady v ekonomice. Takže potřebuju jenom, aby ten deficit šel dolů, aby ta skutečnost, nikoliv plán, byla nižší, než byl předchozí rok. A pak doopravdy budeme schopni tu inflaci dál držet nízkou.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Jestli dovolíte, já pustím pro vás i pro diváky slova. Z té už dnes už velmi známé tiskové konference z 11. května, kde vláda představovala konsolidační balíček a k nim plán, jak uzdravit veřejné finance.

Premiér Petr Fiala, ze záznamu:
Samozřejmě, že ta opatření, škrty jsou nepříjemné, bolí. My jsme si ovšem jisti, že půjde o přijatelnou cenu, že půjde o naprosto přijatelnou cenu za to, že naše země bude ve formě a že její budoucí prosperita to všem lidem, kteří žijí, pracují a podnikají České republice v dalších letech plnohodnotně, vynahradí.

Markéta Pekarová-Adamová, ze záznamu:
Ozdravný balíček je protiinflační a protidluhový, přináší na prvním místě úspory, tento balíček je splněním našich slibů, klíčové je totiž snížení strukturálního deficitu rozpočtu a v tom jsou zásadní úspory.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Pane guvernére, to slovo protiinflační - politici se tady v tomto pořadu často dohadují, jestli je protiinflační nebo proinflační. Opozice říká, že to není pravda, že je protiinflační. Já vás nechci zatahovat do politických diskuzí, já vím, že jste na to i háklivý, ale je to protiinflační balíček?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Až podle toho doručení my poznáme, jaký ten balíček je. Já třeba teď demonstroval, že v Česku klesla inflace ze 17,5 % v lednu na 8,5 %. Ukázal jsem jasná čísla, tudíž jsem ukázal, že naše politika funguje a je protiinflační. A podobně, když stát ukáže, že letos bude deficit veřejných financí nižší než 247 miliard korun, co bylo loni, a příští rok zase bude nižší než letos, tak pak ta politika bude proti inflační.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
A součástí toho balíčku jsou i změny dani z přidané hodnoty, věříte, že se promítne u některých položek, příkladově potraviny, snížení DPH do ceny?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Nevím, netuším.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Jak se díváte na indexaci výdajů, že vláda si zaindexovala, uzákonila další povinné výdaje, zavázala tím další vlády dopředu.

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Nová bankovní rada, když byla zvolena od toho července loňského roku, tak jsme řešili tři problémy - řešili jsme tu extrémně vysokou inflaci, nejvyšší inflaci v historii České republiky, pominu-li transformaci. Tu jsme vyřešili přísnou měnovou politikou. Dále jsme řešili i velkou hospodářskou ztrátu České národní banky. Byla nám odkázána nejvyšší hospodářská ztráta v historii. A v rámci toho jsme řešili i provozní výdaje a v rámci toho jsme měli i odkázáno smlouvu s odbory s indexováním mezd na ceny. Jinými slovy, my, když jsme nastoupili, tak jsme měli našim zaměstnancům zvýšit mzdy o inflaci plus 2,5 %, což by vlastně znamenalo, že v České národní bance by skokově se zvýšily mzdy z roku na rok o 18 % a více. A to jsme nemohli dovolit. Tudíž jsme byli a díky i ochotě našich odborářů, díky tomu, že měli rozum, tak jsme vyjednali zrušení indexace, vyjednali jsme, že průměrné mzdy v České národní bance vzrostou o 4,5 %. Zrušili jsme indexaci a šli jsme příkladem celé ekonomice, jak to dělat. Čili to je odpověď na příkladu na tu otázku, že jsme spíš proti indexaci.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Já u toho zůstanu, u mezd, vy jste jako Česká národní banka nikdy nebyli fanouškem zvyšování mezd, zmiňujete často ten příklad vyjednávání ve vaší kolektivní smlouvě. Platí to pořád? Mají firmy nebo mohou firmy zvyšovat mzdy, když vidíme, jakým způsobem reálné mzdy v Česku klesají, jakým způsobem dopadá ta ekonomická situace na rodiny?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Tak opět příklad u České národní banky. My jsme prošli teď celý rok velkou racionalizací, takže jsme zrušili zhruba 5 % pracovních míst. 5 % lidí zhruba odejde. Ale nemyslím si, že ti, co tady budou u nás v bance a budou pracovat v zájmu České národní banky a budou mít skvěle výsledky, by neměli mít stabilní mzdy - takže naopak ten růst mezd znovu přijde, nebude tak vysoký, jako je letošní inflace, ale kvalitní zaměstnanci si zaslouží peníze a zaslouží si nárůst mezd, takže to chceme doručit i našim lidem.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Ředitel měnové sekce České národní banky pan Petr Král řekl v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys, že firmy už mají dostatečný finanční polštář s vysokou ziskovou marží, aby tu vstřebaly ten růst mezd a nemusely dále zvyšovat ceny a nepodpalovaly tak inflaci. Souhlasíte s tím? Je to tak?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
V tom lednu, jak jsme tady seděli a debatovali jsme, tak tehdy meziroční inflace byla 7,5 %, ale meziměsíčně v lednu ceny zdražily o 6 %. To bylo extrémně moc a my nedovolíme, aby takový podobný efekt nastal i příští rok. Jinými slovy, budeme tak přísní, že poptávku utlumíme dostatečně, aby firmy, když tak nenalezly kupce, nebo těžko se jim prodávalo. Takže ano, je potřeba, aby si sáhly na marže, protože když si nesáhnou, tak budeme přísní tak dlouho, až si asi sáhnou a inflace klesne.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Jsme jediná země v Evropské unii, kde jsme v ekonomických ukazatelích se stále nedostali na předcovidovou úroveň. Vede se o tom debata, proč se tak stalo. V rámci NERVu vznikla pracovní skupina, která to má vysvětlovat. Vy pro to máte vysvětlení, proč jsme pořád na tom takto?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
No, ano, máte skvělá data. Když si vezmu období před covidem a vezmu si level hrubého domácího produktu versus teď, tak jsme níže. Jeden z těch důvodů je, že doopravdy máme extrémně přísnou měnovou politiku, přísnější než Evropská centrální banka, přísnější než Polsko, než na Slovensku, kde platí sazba Evropské centrální banky. Víte, že v Polsku už úrokové sazby snížili. My naopak dále držíme, nepůjdeme tou samou cestou. Takže to je velká brzda poptávky, na NERVu může vznikat spousta koordinačních skupin, můžou vytvořit nové strategie, popsat nové stohy papíru. Ale ta ekonomika roste z jednoho prostého důvodu hlavně. Ten nejdůležitější důvod, proč ekonomika roste, jsou nové nápady. A když se podíváte třeba teď v současnosti do Dánska, tak tam je firma zabývající se léčivy, abych jim nedělal reklamu. Jestli můžu, tak ok.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Asi můžete. Já vám nechci vzít ten vtip, tak, pokračujte.

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Novo Nordisk. A tady ten nápad udělat léčiva proti obezitě. A doteďka největší evropská firma, co se týká valuace, byl Louis Vuitton. Firma zabývající se výrobami oblečení, kabelek a podobně - čili luxus. A tady ta firma z Dánska díky své super pilulce, která teď letí, tak je vlastně valuačně už podobná jako ten Louis Vuitton a má šanci být nejhodnotnější evropskou firmou. Ale proč to říkám – HDP. Dánsko díky tomu není v recesi, ono se podařilo dobře tu firmu prodat, vytěžit z toho peníze a vlastně i živí státní rozpočet Dánska. Takže více než ty strategie jsou ty nápady, které živí a pohání tu ekonomiku.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Naprosto fascinující příběh z Dánska, kdy hodnota té firmy už pomalu dosahuje hodnoty celého HDP celé země. Jak z toho, když slyšíme stesky a nářky podnikatelů, mnohdy oprávněné, že se nemohou rozvíjet, protože máme zkostnatělou byrokracii a nemáme zaměstnance, nemáme lidi?

Aleš Michl (guvernér ČNB)
No, ztrácí tím čas ti podnikatelé. Musíme všichni pracovat a mít nápady a buď ty nápady budeme mít a ekonomika pěkně poroste, jednou prostě ten nápad přijde a tu ekonomiku to nakopne. Chtělo by to podobný příklad jako v tom Dánsku mít tady v Česku, ale ten se nikdy nezrodí u úřednického stolu. Nikdy se nezrodí v České národní bance. My spíš chceme být kotvou, stabilitou, stabilním pilířem, ale já nevymyslím ten nápad na tu pilulku nebo na cokoliv, jakékoliv další technologické řešení. A pak ta firma nakopne tu ekonomiku.

Terezie Tománková (moderátorka CNN Prima News)
Děkuju mnohokrát, pane guvernére, že jste přišel, byl mým hostem, na shledanou.

Aleš Michl (guvernér ČNB)
Díky a všem přeji hezkou neděli.