Navigační tabule v Praze jsou zbytečnou obětí boje proti venkovní reklamě, tvrdí spolek. Spolek Tudy trefím z.s. sbírá podpisy za zachování směrového značení v hlavním městě

Aktivity Magistrátu hl. m. Prahy v boji proti tzv. vizuálnímu smogu mají řadu kritizovaných podob. Nově probíhá tvrdá diskuse o úpravách v regulacích venkovní reklamy. Zbrusu nový spolek Tudy trefím z.s. připomíná, jak paradoxní byla první oběť aktivit některých politiků hl. m. Prahy. Organizuje petici a chce promluvit k zastupitelům.

Již v roce 2020 došlo k vypovězení nájemních smluv k zhruba 3500 tzv. informačních směrových zařízení. „Někomu se zřejmě zalíbil obrovský počet ploch, který lze šmahem pera zrušit. Přitom součet jejich plochy stěží vydá na jednu plachtu u jižní spojky,“ uvedl Peter Ralbovský, který systém komerční navigace do provozů firem, na sportoviště, ale i k lékařům spoluvytvářel.

„Cílem bylo v roce 2002 vytvořit srovnatelný systém, jaký mají všechny evropské metropole. Tedy jednotnou fyzickou navigaci tzv. „na poslední kilometr“, která je navzdory elektronickým zařízením schopna řidiče navést doslova až ke správnému vjezdu,“ dodal.

Tudy trefím z.s. se pozastavuje nad tím, že boj s vizuálním přehlcením před lety začal právě rušením části dopravního značení. Nelze než zdůraznit argumenty, které již dříve zazněly:

• Směrovky obsahují čistě funkční sdělení, tedy název subjektu, ukazatel směru a vzdálenost k cíli.
• Byly vytvořeny se shodným cílem nynějšího Magistrátu - omezit nelegální „divoké“ značení na plotech, zábradlích a zeleni v blízkosti provozoven. Jen aktivitami nynějších provozovatelů se podařilo odstranit přes 500 nelegálních tabulí.
• Systém kolektivně vytvářeli městské instituce jako Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Odbor dopravy Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci s psychology a Policií ČR. Co platilo z pohledu bezpečnosti dle závěrů tehdejších pracovních skupin, je nyní údajně jinak.

Za zachování směrovek se ve své době postavila část městských částí. Podporují ho však zejména tisíce pražských podnikatelů, kteří placený systém dobrovolně využívají.

„Podnikáme v kultuře. Diváci v našem divadle dle těchto směrovek jezdí. Systém si vědomě platíme a přispíváme tím i do městské kasy. Hořký dovětek celé situace nám připravil Magistrát a městské části tím, že peníze na podporu divadlům současně omezují. Jde přesně o ty peníze, které mohli získat dalším pronájmem těchto ploch aspoň do doby, než je smysluplně nahradí,“ uvedl herec a divadelník Jan Bartoška, člen výboru Tudy trefím a podporovatel systému.

Tudy trefím z.s. se rozhodl nemlčet a organizuje petici za záchranu navigačního systému v Praze. „Systém jsem spoluvytvářel a nechci přihlížet jeho zbytečnému konci. Konsenzus odborných hledisek převálcovalo politické rozhodnutí. Politika zvítězila nad odborností,“ zakončil Ralbovský.