Procházka (ČNB): Trh se umoudřil a čeká už jen jedno snížení sazeb na konci roku nebo na jeho přelomu

Jeden ze služebně nejmladších členů bankovní rady ČNB Jan Procházka v rozhovoru pro E15 mj. pravil: „Před několika týdny trhy naceňovaly trojí snížení sazeb do konce roku. My jsme opakovali, že to tak nevidíme, a na současném očekávání trhu je znát, že už nás čtou správně. Investoři nyní předpokládají, že bude jedno snížení ke konci roku či na startu toho příštího, (což značí) ..., že trhy čtou lépe naše slovní intervence.“

Zopakoval také asymetrické vidění rizik (o kterém psal v minulém restartu kolega David Navrátil): „budeme (...) dlouho zvažovat pro a proti, než snížíme sazby. Cítíme, že po dlouhých měsících s vysokou inflací by podstřelení inflačního cíle ekonomika nesla lépe než nedoručení nízké inflace.“

Zdůraznil také význam komunikace prvních snížení repo sazby: „pokud třeba snížíte sazby o 25 bodů a špatně to odkomunikujete, může to vyvolat optimismus tak silný, že bude až nežádoucí.“

Ohledně načasování tohoto prvního snížení řekl: „diskuze o potenciálním snižování sazeb začne na zářijové radě. (...) ale rozhodně neočekávám, že by došlo v září k poklesu.“ Také ale řekl, že „půjde především o lednové přecenění. Jeho efekt bude hlavní, po třech podzimních měsících opticky vyšší inflace přijde leden, kdy očekáváme, že inflace spadne do blízkosti cíle. To, na jaké úrovni inflace příští rok začne, do velké míry statisticky ovlivní inflaci i ve zbytku roku.“

Tento radním Procházkou popsaný význam lednové inflace naznačuje jako možnost, že bankovní rada bude chtít s prvním snížením repo sazby počkat právě až na lednovou inflaci. Ta bude pravděpodobně známa až po únorovém měnověpolitickém jednání BR ČNB (pravděpodobně, protože ani ČSÚ, ani ČNB příslušná kalendářní data zatím nezveřejnily), takže podle této logiky by první snížení úrokových sazeb připadalo v úvahu až na konci března. Náš základní scénář nicméně předpokládá, že data z ekonomiky přimějí ČNB k prvnímu sníženo repo sazby už v listopadu.

Srpnovou změnu rétoriky ČNB vůči devizovému kurzu koruny dal do souvislosti s přípravami ČNB na zahájení procesu snižování úrokových sazeb: „Ukončili jsme intervenční režim a víme tak, kde je skutečná tržní hodnota české koruny. (...) nikdo nemůže říct, že ČNB to drží uměle a pevnou rukou. To nám zároveň otevřelo cesty k dalšímu posunu v monetární politice, který směřuje k potenciálnímu snižování sazeb.“

Michal Skořepa